Grigorij Markarovič Garijan | ||||
---|---|---|---|---|
paže. Գրիգոր Մարգարի Ղարիբյան | ||||
Datum narození | 13. prosince 1924 | |||
Místo narození | Tiflis , ZSFSR , SSSR | |||
Datum úmrtí | 8. června 1991 (ve věku 66 let) | |||
Místo smrti |
|
|||
Země | ||||
Vědecká sféra | kvantová elektrodynamika , fyzika kosmického záření , astrofyzika | |||
Místo výkonu práce | YSU , EFI , AS z arménské SSR | |||
Alma mater | Fyzikální fakulta Moskevské státní univerzity | |||
Akademický titul | doktor fyzikálních a matematických věd ( 1961 ) | |||
Akademický titul |
Profesor , akademik Akademie věd Arménské SSR ( 1966 ) |
|||
vědecký poradce | I. Ya Pomerančuk | |||
Ocenění a ceny |
|
Grigorij Markarovič Gharibyan ( arménský Գրիգոր Մարգարի Ղարիբյան , 13. prosince 1924 , Tiflis - 8. června 1991 , Jerevanský teoretický fyzik Arménie 6. Arménie ) - Akademie vědy 6. Arménie
Absolvent Fyzikální fakulty Moskevské státní univerzity (1948). Gharibyanova vědecká práce je věnována kvantové elektrodynamice , astrofyzice , fyzice kosmického záření a také průchodu nabitých částic hmotou. Od roku 1948 vedl laboratoř Jerevanského fyzikálního institutu .
Zabýval se elektronovým brzdným zářením a tvorbou párů fotonem v poli elektronu (pozitronu), zářením relativistických elektronů pohybujících se v magnetických polích mlhovin a hvězd a řadou anihilačních jevů při srážkách elektron-pozitronových svazků.
Experimentálně objeveno v roce 1959 rentgenové přechodové záření předpovězené V. L. Ginzburgem a I. M. Frankem v roce 1945. Zjistil, že energie vydávaná tomuto záření závisí lineárně na Lorentzově faktoru náboje . V průběhu rozvíjení teorie tohoto záření bylo zohledněno mnoho efektů, např. vliv mnohonásobného rozptylu na jeho vznik atp.