Johann Gottfried Jakob Hermann | |
---|---|
Němec Johann Gottfried Jakob Hermann | |
Datum narození | 28. listopadu 1772 [1] [2] [3] |
Místo narození | |
Datum úmrtí | 31. prosince 1848 [1] [2] [3] (ve věku 76 let) |
Místo smrti | |
Země | |
Vědecká sféra | filologie |
Místo výkonu práce | |
Alma mater | Univerzita v Jeně |
Studenti | Apel, Johann August , Wunder, Eduard , Arnold Schaefer |
Známý jako | vědec, učitel |
Ocenění a ceny | |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Johann Gottfried Jakob Hermann (1772–1848) byl německý filolog a pedagog .
Byl profesorem v Lipsku . Měl mimořádný dar prezentace a přilákal mnoho posluchačů. Zavedl nové pohledy do studia řecké metriky, opustil historickou metodu a vytvořil vědecký systém založený na Kantově doktríně kategorií (viz jeho: „De metris Graecorum et Romanorum poetarum“ Lpts., 1796; „Elementa Doctrinae metricae“ , 1816).
Jím založené racionální studium řecké gramatiky mělo velký vliv na rozvoj latinské a německé filologie. Velmi důležité jsou jeho práce o gramatických otázkách: „De emendanda ratione Graecae grammaticae“ (1801); „Libri IV de particula άν“ (1831) a kritická vydání některých řeckých klasiků: „Oblaky“ od Aristofana , Euripidovy tragédie , „De Arte poetica“ od Aristotela , vydané po jeho smrti ed. Bion a další.
Herman viděl v přesné znalosti jazyka jediný způsob, jak se seznámit s antickým životem, a stal se zakladatelem kriticko-gramatické filologické školy, na rozdíl od obecné filozofické školy Boeck . Vedl dlouhou debatu s Beckem a Otfriedem Millerovými, kteří ho obvinili z jednostranných názorů, a vydal na toto téma knihu: Ueber Böckhs Behandlung der griechischen Inschriften.
Od 6. července 1825 čestný člen Petrohradské akademie věd.
Tematické stránky | ||||
---|---|---|---|---|
Slovníky a encyklopedie |
| |||
|