Gilsen, Jan August

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 17. listopadu 2016; ověření vyžaduje 1 úpravu .
Jan August Gilsen
polština Jan August Hylzen

Erb " Gilsen "
11. Kaštelyan inflyantsky
1744  - 1754
Předchůdce Jan Strutsinský
Nástupce Jan Nemirovič-štít
25. guvernér Minsku
1754  - 1767
Předchůdce Jan Kazimír Žába
Nástupce Joseph Jerzy Gilsen
Narození 1702( 1702 )
Smrt 14. února 1767 Varšava( 1767-02-14 )
Rod skořápky
Otec Jerzy Gilsen
Matka Anna Regina Schimelpfenning von der Ohe [d]
Manžel Kostnický talíř
Děti Joseph Jerzy Gilsen
Ocenění
Řád bílého orla

Jan August Gilzen ( 1702  - 14. února 1767 , Varšava ) - státník Litevského velkovévodství , inflyantský kastelán ( 1744 - 1754 ), minský guvernér ( 1754 - 1767 ), maršál litevského tribunálu ( 17549 - 1 ) z Braslavi , Parkhovského a Kazunského, kronikář Livonska, historik a fejetonista .

Životopis

Zástupce livonského šlechtického rodu Gilzenů z erbu " Gilzen ". Syn ředitele Mariehausenu Jerzy Gilzen.

Svá mládí prožil v domě guvernéra města Infant Jana Ludwika Platera a oženil se s jednou ze svých čtyř dcer, Constance. Získal dobré vzdělání, znal literaturu a řečnický talent, často citovaný Cicero .

V roce 1735 byl Jan August Gilsen zvolen velvyslancem ( náměstkem ) v Sejmu z Inflantského vojvodství , podpořil volbu saského kurfiřta Augusta III . na polský královský trůn. V následujícím roce 1736 byl znovu zvolen velvyslancem v Sejmu.

Měl přátelské vazby s kastelánem Troku Janem Sapiehou . Oba byli vysoce vzdělaní lidé zabývající se historií. V roce 1738 byl potřetí zvolen vyslancem z Inflantu do Sejmu, kde obdržel od Jana Sapiehy titul strážce pečeti Velké litevské kanceláře. 4. července 1739 se zmocnil braslavského starostva, 1. srpna 1744 jmenoval polský král Jana Augusta Gilsena kastelánem Inflants . V roce 1749 byl zvolen poslancem a maršálem Tribunálu Litevského velkovévodství ve Vilně .

Jan August Gilsen se staral o vesnice podél břehů řeky Západní Dviny, kde žili nevzdělaní a téměř divocí rolníci. Jako velmi věřící člověk založil spolu se svým bratrem, smolenským biskupem Jerzym Nikolajem Gilzenem misie na svých panstvích v Livonsku , ve vesnicích stavěl nemocnice a školy.

Byl opakovaně zvolen velvyslancem v Seimas z Infljantského vojvodství . V roce 1754 získal post guvernéra Minsku a stal se nositelem Řádu bílého orla. Do roku 1756 byl stoupencem strany Czartoryských .

Autor jednoho z nejlepších děl své doby o historii Livonska, Kuronska a Semigalie :

Literatura