Godesbergský program ( německy : Godesberger Programm ) byl stranický program SPD v letech 1959-1989 .
Godesberský program byl přijat na mimořádném stranickém sjezdu SPD v Bad Godesbergu 15. listopadu 1959 a znamenal změnu směřování vedení SPD od Socialistické dělnické strany k tzv. „Lidové straně“ ( Volkspartei ) . Řada hlavních ustanovení Godesbergova programu platí pro SPD dodnes - uznání tržní ekonomiky , podpora posilování Bundeswehru a nároky na roli "lidové strany".
Sjezd strany se konal od 13. do 15. listopadu 1959 a zabýval se výhradně otázkami nového programu strany. Sjezdu se zúčastnilo 340 delegátů s hlasem rozhodujícím a 54 s hlasem poradním. Projekt předložený vedením strany byl vystaven intenzivní kritice ze strany levého křídla socialistů. Jedním z návrhů levice (podpořeným 69 delegáty) tedy bylo zařadit do programu strany požadavek na převedení kontroly nad podniky strategického významu na stát. Zazněl také bod (podporovaný 89 delegáty) o omezení práva na soukromé vlastnictví v případě, že narušuje rámec spravedlivého společenského řádu. Tyto návrhy však nebyly většinou podpořeny a došlo pouze ke kosmetickým „vylepšením“ hlavního textu programu. 15. listopadu 1959 byl Godesbergský program přijat poměrem 324 hlasů proti 16. Navzdory tomu, že se SPD toho dne rozloučila se svou marxistickou minulostí, mnoho delegátů hlasovalo „ano“ z pocitu loajality vůči vůdcům svých stran a požadavky stranické disciplíny - přesto, že s některými body nového programu nesouhlasili.
Program Godesberg se skládá z preambule a 7 částí. Část 1, „Základní hodnoty socialismu“, uvádí tyto „hodnoty“: svobodu, spravedlnost a solidaritu. Jak je dále naznačeno, „ demokratický socialismus “ má 3 historické kořeny – jsou to křesťanská etika, humanismus a klasická filozofie. Zmínka o marxismu, který byl dříve přítomen ve všech socialistických programech, se již nenachází. 2. část – „Základní požadavky“ – hovoří o odmítnutí války jako politického prostředku. Spolupráci s „komunistickými režimy“ odmítá i SPD. Ve 3. části Godesbergského programu se uznává ústava Spolkové republiky Německo , právo Západního Německa na zbrojení a (ve skutečnosti) rozdělení Německa na 2 státy. Zároveň vyzývá k vytvoření bezjaderné zóny v Evropě a k odzbrojení. Ve 4. části se bavíme o ekonomice a managementu v Německu. Socialisté se přitom snaží balancovat mezi plánováním výroby a tržní ekonomikou. 5. část je věnována kulturnímu životu a postojům k náboženství. Část 6 uvádí pohled SPD na mezinárodní vztahy. V 7. se uvažuje o „cestě, kterou strana prošla“, a formulují se závěry, které jsou optimistické pro „demokratický socialismus“.
Další programové návrhy předložené souběžně s přijatým Godesbergovým programem, v nichž byla určitá role přisouzena marxistickému učení, nebyly vedením SPD prakticky zohledněny.
| Programy Sociálně demokratické strany Německa | ||
|---|---|---|
| ||