Gozenpud, Abram Akimovič

Abram Akimovič Gozenpud
Datum narození 10. (23. června) 1908( 1908-06-23 )
Místo narození Kyjev , Ruské impérium
Datum úmrtí 2. června 2004 (95 let)( 2004-06-02 )
Místo smrti Petrohrad , Rusko
Země  Ruská říše → SSSR → Rusko  
Vědecká sféra literární kritika , hudební věda
Místo výkonu práce Puškinův dům
Alma mater Kyjevský institut veřejného vzdělávání
Akademický titul Kandidát dějin umění
, doktor filologie
Známý jako literární kritik , literární kritik , muzikolog , překladatel

Abram Akimovich Gozenpud ( 10. června  [23],  1908 , Kyjev  - 2. června 2004 , Petrohrad ) - sovětský a ruský literární kritik, kritik, překladatel a muzikolog, pedagog. Kandidát dějin umění (1946), doktor filologie (1963). Autor asi 500 různých studií z oblasti hudby a literatury, včetně klasických sedmisvazkových dějin ruského operního divadla [1] . Bratr skladatele Matvey Akimovich Gozenpud (1903-1961).

Životopis

Narozena v roce 1908 v Kyjevě v kupecké rodině černigovského Žida Akivy Ziskindov Gozenpud, matka - Rivka Leibovna, rozená Beder.

V roce 1930 absolvoval literární oddělení Kyjevského institutu veřejného vzdělávání .

Od roku 1934 vyučoval na vysokých školách v Kyjevě a zabýval se literárními překlady, převážně do ukrajinštiny. S vypuknutím války v roce 1941 opustil Kyjev pěšky, protože se obával příchodu fašistických jednotek. Bezprostředně po válce, v roce 1946, byl učitelem ve vzdělávacích institucích v Kyjevě a Sverdlovsku. V roce 1946 obhájil doktorskou práci z dějin umění („Shakespeare a hudba“). Neustále se objevoval v dobovém tisku jako divadelní kritik. Brzy se přestěhoval do Moskvy.

1948-1949 - měl na starosti literární část Moskevského divadla Malý a kabinet hudebních divadel WTO [2] .

Po válce začala kampaň proti kosmopolitismu. Musel jsem se schovat. A schovávat vlastní díla za pseudonym Akimov.

Několik let musel žít prakticky v pololegálním postavení v Moskvě, kde ho chránili a před svévolí chránili velcí Moskvin a Kačalov , poté se - po další výpovědi - opět ocitl v Kyjevě, odkud se pod hrozbou brzkého zatčení se mu podařilo uprchnout do Leningradu. Zde vyučoval v Divadelním ústavu, bádal v archivech a knihovnách, mimo jiné v Puškinově domě , kde obhájil disertační práci na doktora filologie. [jeden]

Od roku 1953 – hlavní vědecký pracovník hudebního sektoru výzkumného oddělení LGITMiK (od roku 1979 konzultant profesor) [2] . V roce 1963 obhájil doktorskou disertační práci na téma „Hudební divadlo v Rusku“.

Znal se s A. A. Achmatovovou , D. D. Šostakovičem a mnoha dalšími kulturními osobnostmi Leningradu .

Zemřel 2. června 2004 v Petrohradě , byl pohřben na Novoděvičijském hřbitově v Petrohradě.

Vědecká činnost

Abram Akimovich Gozenpud je autorem děl o dějinách ruského i zahraničního divadla a hudby, překladů do ruštiny a ukrajinštiny děl Shakespeara, Schillera, Keatse, Byrona, Hauptmanna, Holberga a dalších, libreta komické opery Zkrocení Shrew od V. Ya. Shebalin . Jeho tvůrčí pozůstalost zahrnuje desítky monografií, včetně sedmidílné historie ruského operního divadla. Napsal obrovské množství recenzí a různých publikací v médiích, práce o ruské i zahraniční dramaturgii, monografické práce o ztělesnění hudby v dílech Puškina, Lermontova, Dostojevského, Turgeněva, biografie velkých zpěváků Ivana Eršova a Fjodora Chaliapina. [3] .

V roce 1958 vyšla v Leningradu kniha Konrada Ferdinanda Meyera, kterou sestavil a upravil nakladatelství Gozenpud, a našlo se v ní několik jeho poetických překladů (v předválečných letech se v Gozenpudu také hodně překládalo, ale hlavně do ukrajinštiny) . [jeden]

Skladby

Z nejnovějšího rozhovoru:

Ano, dlouho jsem psal, ale nepublikoval díla. O Michailu Čechovovi, o Davydovovi, vzpomínky na Tarchanova. O Bulgakovovi existuje strojopisné dílo. Práce "Puškin a Mozart" je připravena. Budou publikovat? [čtyři]

Příbuzní

bratři:

Zajímavosti

V rozhovoru Abram Akimovich řekl, že jeho otec se zeptal samotného Lva Tolstého na výchovu dětí:

Otec adresoval Tolstému dopis v roce 1910, tři měsíce před smrtí Lva Nikolajeviče. Byly mi dva roky. Nebylo to o mně, ale o mých starších bratrech. Jeden z nich se později stal chemickým inženýrem a druhý (mimochodem mi otevřel cestu k hudbě) - klavírista a skladatel, profesor na kyjevské konzervatoři.

Otec se ptal na vyšší vzdělání dětí, protože u Židů byla procentní sazba . Samozřejmě nás mohl vzít do zahraničí, ale to se mu zdálo nemožné. Tolstoj odpověděl velmi zvláštním způsobem: vysokoškolské vzdělání není nic jiného než prostředek k vykořisťování pracujících, dělníků. Proto je lepší naučit děti řemeslu a ještě lépe, aby se staly sedláky - to jsou Židé! Dopis byl zveřejněn mnoho let po Tolstého smrti [5] .

Poznámky

  1. ↑ 1 2 3 Web "Věk překladu"
  2. ↑ 1 2 Divadelní encyklopedie
  3. ↑ Nekrolog  (nepřístupný odkaz)
  4. ↑ Petrohradský divadelní časopis, květen 2002
  5. ↑ Dialog s Nebeskou

Literatura

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata