Gorjačeistočněnská

vesnice
Gorjačeistočněnská
43°25′43″ s. sh. 45°46′27″ východní délky e.
Země  Rusko
Předmět federace Čečensko
Obecní oblast Groznyj
Venkovské osídlení Goryacheistochnenskoe
Kapitola Khasuev Tamerlan Achmedovič
Historie a zeměpis
Založený 1825
Bývalá jména do roku 1892 - obec Gorjačevodsk
do roku 1908 - Gorjačeistochnská
do roku 1921 - Barjatinskaja
do roku 1929 - Leninovo letovisko
do roku 1933 - letovisko Gorjačevodsk
do roku 1935 - Gorjačevodskaja
vesnice s 1933
Náměstí 4,40 km²
Výška středu 160 m
Typ podnebí mírný
Časové pásmo UTC+3:00
Počet obyvatel
Počet obyvatel 1899 [1]  lidí ( 2021 )
národnosti Čečenci , Avaři , Kumykové
zpovědi sunnitští muslimové
Úřední jazyk čečenský , ruský
Digitální ID
Telefonní kód +7 8712
PSČ 366012
Kód OKATO 96207810001
OKTMO kód 96607410101
gorist.ru

Goryacheistochnenskaya  - vesnice v okrese Grozny v Čečenské republice . Správní centrum venkovského osídlení Gorjačeistočněnského [2] [3] .

V obci se nachází správa městské části Groznyj [4] , ačkoli správním centrem okresu je město Groznyj.

Geografie

Obec se nachází na severním úpatí pohoří Tersky, 12 km severovýchodně od města Groznyj .

Nejbližší osady: na severu - vesnice Tolstoy-Yurt ( se kterou se vesnice skutečně spojila ), na severovýchodě - vesnice Vinogradnoye , na jihovýchodě - vesnice Petropavlovskaya , na jihu - vesnice Alkhan- Churt ( nyní součást města Groznyj ) a na jihozápadě - vesnice Sadovoe [5] .

Etymologie

Název vesnice a původně opevnění Gorjačevodskij pochází od výtoku termálních minerálních pramenů Svaté Kateřiny, které se spojily a vytvořily řeku Istisu (Shelchikhi) [6] .

Historie

Léčivé vlastnosti minerálních pramenů Goryachevodsk jsou známy již od starověku. Již v roce 1717 je z pověření Petra I. studoval lékař Gottlieb Schober a popsal je ve své zprávě. Roku 1770 z pověření Akademie věd zkoumal prameny Johann Güldenshtedt [7] .

Opevnění Gorjačevodsk bylo založeno na příkaz generála A.P. Jermolova v roce 1818 poblíž Davletgereevského aulu (Stary-Jurt), aby byla zajištěna bezpečná komunikace mezi pevností Groznaya a kozáckými vesnicemi Terek. Později bylo opevnění doplněno o další ruská opevnění: Nikolaevský most na Tereku , Čečenská věž a Ropná věž.

V roce 1849 se při opevnění usadilo asi tisíc duší obou pohlaví. Osada se rychle rozrůstala, zejména díky přítomnosti minerálních vod. S koncem kavkazské války ztrácí opevnění na významu a bylo zrušeno v roce 1857 [8] . Vesnice také začíná chátrat. V roce 1872 se osada skládala z 55 dvorů, měla kostel Nanebevstoupení Páně, kozáckou správu, nemocnici, trestnou celu a dva obchody.

Nařízením oblasti Terek č. 201 ze dne 5. listopadu 1892 získala obec Gorjačevodskij statut vesnice s názvem Gorjačeistočněnskaja. V roce 1906 bylo v obci 65 domácností a 436 obyvatel.

Rozkazem tereckého vojska č. 727 ze dne 20.-22. listopadu 1908 bylo schváleno přejmenování obce 3. října 1908 na Barjatinský . V roce 1913 již obec tvořilo 200 domácností a žilo v ní 1452 obyvatel. Ve vesnici byla farma Sorokhtinsky a na hřebeni Staroyurt se nacházel pravoslavný klášter. V tomto období to byla nejjižnější osada, kde většina obyvatel používala v každodenní komunikaci jihoruské (kursko-orjolské) dialekty.

Během občanské války se obyvatelé vesnice nezúčastnili kozáckého povstání, ale po jeho potlačení byli nuceni vesnici opustit a uprchnout do Tereku. Postupem času se část obyvatel vrátila zpět. V roce 1926 byla obec zařazena do nově vytvořené Petropavlovské oblasti, kterou tvořily bývalé kozácké vesnice [6] .

Od roku 1929 do roku 1933 měla statut letoviska a název Gorjačevodsk [9] .

Dne 1. srpna 1934 rozhodl Všeruský ústřední výkonný výbor „vytvořit v Čečensko-Ingušské autonomní oblasti nový okres Groznyj s centrem ve městě Groznyj, včetně území zlikvidovaného okresu Petropavlovsk v jeho hranicích“ [ 10] .

Dekretem prezidia Všeruského ústředního výkonného výboru RSFSR ze dne 23. ledna 1935 byla rozdělením regionů Nadterechny a Grozny vytvořena oblast Staro-Jurt se střediskem ve vesnici Gorjačeistochnenskaja. [11] .

Od roku 1935 do roku 1956 byl centrem okresu Staro-Yurtovsky (od roku 1944 Goryacheistochnensky) .

Populace

Počet obyvatel
1939 [12]1990 [13]2002 [14]2010 [15]2012 [16]2013 [17]2014 [18]
903 1307 1968 1617 1666 1681 1694
2015 [19]2016 [20]2017 [21]2018 [22]2019 [23]2020 [24]2021 [1]
1722 1737 1770 1808 1823 1845 1899
Národní složení

Podle celoruského sčítání lidu z roku 2010 [25] :

Lidé Počet,
os.
Podíl
na celkové populaci, %
Čečenci 1 541 95,30 %
Avaři 35 2,16 %
Kumyks 27 1,67 %
jiný čtrnáct 0,87 %
Celkový 1617 100,00 %

Vzdělávání

Poznámky

  1. 1 2 Tabulka 5. Obyvatelstvo Ruska, federální obvody, součásti Ruské federace, městské obvody, městské obvody, městské obvody, městská a venkovská sídla, městská sídla, venkovská sídla s počtem obyvatel 3000 a více . Výsledky celoruského sčítání lidu 2020 . Od 1. října 2021. Svazek 1. Velikost a rozložení populace (XLSX) . Získáno 1. září 2022. Archivováno z originálu 1. září 2022.
  2. Zákon Čečenské republiky č. 12-RZ ze dne 20. února 2009 (doc). - O vzniku obce Groznensky okres a obcí v něm zahrnutých, stanovení jejich hranic a udělení jim příslušného statutu městského obvodu a venkovského sídla. Získáno 20. prosince 2009. Archivováno z originálu 27. února 2012.
  3. Goryacheistochnenskaya venkovský okres (obecní rada) * (okres Groznyj) (nepřístupný odkaz - historie ) . 
  4. Kontakty na oficiálních stránkách Správy městské části Groznyj Čečenské republiky . Získáno 8. září 2020. Archivováno z originálu 10. srpna 2020.
  5. Mapa Čečenska Archivována 8. března 2012 na Wayback Machine 8 MB.
  6. ↑ 1 2 Golovlev A. A., Golovleva N. M. Z historie vesnice Gorjačeistočněnskaja // Venkovské Rusko: minulost a současnost. Zprávy a sdělení VII. ruské vědecko-praktické konference. listopadu 1999 M.: Ed. Všeros. vědecký a kult.-odbavení. Ostrovy "Encyklopedie ruských vesnic", 1999. S. 62-63.
  7. Zápisky místního historika - A.A. Waksman . grozny.vrcal.com . Získáno 28. června 2020. Archivováno z originálu dne 28. února 2021.
  8. Sobranie sochinenii R.A. Fadieeva . - Komárov, 1889. - 654 s. Archivováno 29. června 2020 na Wayback Machine
  9. O změnách ve složení dělnických a rekreačních vesnic na severokavkazském území ao hranicích některých regionů téhož regionu  // Sbírka legalizací a nařízení Dělnicko-rolnické vlády RSFSR. - 1933. - únor ( č. 10 ). Archivováno z originálu 7. listopadu 2019.
  10. O vzniku nového okresu Groznyj . Datum přístupu: 1. prosince 2012. Archivováno z originálu 7. února 2016.
  11. Stručné historické pozadí administrativně-teritoriálního členění Čečenska-Ingušska . Získáno 28. dubna 2019. Archivováno z originálu 5. prosince 2010.
  12. Celosvazové sčítání lidu z roku 1939. Počet venkovského obyvatelstva SSSR podle okresů, velkých vesnic a venkovských sídel - regionální centra . Datum přístupu: 2. ledna 2014. Archivováno z originálu 2. ledna 2014.
  13. Archivní zpravodaj, č. 1. Nalčik: Archivní oddělení vlády Čečenské republiky, 2013 .
  14. Celoruské sčítání lidu z roku 2002. Hlasitost. 1, tabulka 4. Obyvatelstvo Ruska, federální okresy, zakládající subjekty Ruské federace, okresy, městská sídla, venkovská sídla - okresní centra a venkovská sídla s počtem obyvatel 3 tisíce a více . Archivováno z originálu 3. února 2012.
  15. Celoruské sčítání lidu v roce 2010. Svazek 1. Počet a rozložení obyvatelstva Čečenské republiky . Získáno 9. května 2014. Archivováno z originálu 9. května 2014.
  16. Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí. Tabulka 35. Předpokládaný počet trvale bydlících obyvatel k 1. lednu 2012 . Získáno 31. 5. 2014. Archivováno z originálu 31. 5. 2014.
  17. Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2013. - M.: Federální státní statistická služba Rosstat, 2013. - 528 s. (Tabulka 33. Obyvatelstvo městských částí, městských částí, městských a venkovských sídel, městských sídel, venkovských sídel) . Datum přístupu: 16. listopadu 2013. Archivováno z originálu 16. listopadu 2013.
  18. Tabulka 33. Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2014 . Získáno 2. srpna 2014. Archivováno z originálu 2. srpna 2014.
  19. Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2015 . Získáno 6. srpna 2015. Archivováno z originálu dne 6. srpna 2015.
  20. Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2016 (5. října 2018). Získáno 15. května 2021. Archivováno z originálu dne 8. května 2021.
  21. Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2017 (31. července 2017). Získáno 31. července 2017. Archivováno z originálu 31. července 2017.
  22. Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2018 . Získáno 25. července 2018. Archivováno z originálu dne 26. července 2018.
  23. Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2019 . Získáno 31. července 2019. Archivováno z originálu dne 2. května 2021.
  24. Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2020 . Získáno 17. října 2020. Archivováno z originálu dne 17. října 2020.
  25. Svazek 4 kniha 1 „Národní složení a jazykové znalosti, občanství“; tabulka 1 "Etnické složení obyvatelstva Čečenska podle městských částí, městských částí, městských sídel, venkovských sídel" (nedostupný odkaz) . Získáno 28. dubna 2019. Archivováno z originálu dne 29. září 2015. 
  26. MOCH SOSH Art. Gorjačeistočněnská