Pane, smiluj se nad námi

Pane, smiluj se nad námi! ( česky Hospodine, pomiluj ny! ) je nejstarším příkladem české hudby dochovaným v záznamu (připisovaném 2. polovině 10. nebo 1. polovině 11. století ). Text paraliturgického hymnu je českou parafrází Kyrie eleison . Forma je strofická (osm nerýmujících se řádků). Text se zřetelně vrací k odkazu misie sv. Cyrila a Metoděje, ale konečná podoba vznikla v době, kdy staroslověnský jazyk v Česku vytlačila latina a přejaté prvky české řeči. Autorství se připisuje sv. Vojtěcha ( Adalbertovi Pražskému ). Ačkoli neexistují žádné přímé důkazy, verze je docela věrohodná: je známo, že sv. Vojtěch skládal hudbu a během svého pobytu v Polsku napsal hymnu „ Bogurodzica “ ( polsky Bogurodzica , bělorusky Bogurodzіtsa ), která se stala bojovou písní Poláků a poté Commonwealthu . Chorál „Pane, smiluj se nad námi“ byl poprvé zmíněn v roce 1055  jako přednesený při volbě Spytigneva II . českým knížetem. Nejstarší dochovaný záznam písně je v kronice mnicha břevnovského kláštera Jana z Goleshova z roku 1397. Sbor zněl nejen v kostele, často se zpíval při slavnostních událostech nebo jako bojová píseň. Císař Karel IV . ji zařadil do korunovačního obřadu, zpívala se i v Betlémské kapli za mistra Jana Husa . Spolu se Svatováclavským chorálem to byl jeden z prvních českých hymnů. Zpívá se dodnes, obvykle po bohoslužbách, s mírně upraveným textem.

Text

Poznámky

1. ↑ Krleš = Kyrie eleison