V moderních podmínkách stát aktivně reguluje zahraniční ekonomické vztahy v národních zájmech. Tržní systém ekonomiky je v zásadě více konzistentní s ekonomickými nástroji pro regulaci zahraničních ekonomických vztahů, především cly , daněmi atd. [1]
Zahraniční ekonomická činnost podnikatelského charakteru jako celek podléhá v tržní ekonomice obecně přípustnému (a nikoli přípustnému) právnímu režimu . Účastníci těchto aktivit podléhají pouze pravidlům trhu definovaným v právních předpisech. Vliv na zahraniční ekonomickou aktivitu se tak projevuje ve dvou rovinách: samoregulace prostřednictvím nabídky a poptávky a státní regulace zahraniční ekonomické aktivity zákonem regulované jako systém společenských vztahů vznikajících v této oblasti. [2]
Federální zákon č. 164 určuje tyto způsoby státní regulace zahraniční ekonomické činnosti:
Stát se pomocí cel snaží racionalizovat strukturu dovozu . Změny v celním sazebníku , které se provádějí poměrně často, vyvolávají nejednoznačné reakce veřejnosti. V této oblasti se střetávají zájmy různých sociálních skupin. Zde jde zřejmě především o to, aby stát svými restrikcemi zahraničního obchodu nevytvářel v domácí ekonomice zónu monopolní nadvlády místních výrobců a zároveň nedopustil, aby zruinovala průmyslová odvětví důležitá z ekonomického hlediska. vzhledem k dovozu zahraničních výrobků. Nalezení optimálního poměru regulačních opatření k řešení těchto problémů, k ochraně strategických zájmů země je jedním z důležitých cílů zahraniční hospodářské politiky státu. [jeden]
Právními formami státní regulace jsou normativní právní akty a individuální právní akty v oblasti regulace zahraničních ekonomických vztahů. Hlavním druhem zahraniční ekonomické činnosti a tedy i předmětem právní úpravy je zahraniční obchodní činnost . [2]
Právní základ systému státní regulace této konkrétní činnosti prošel samostatnou konsolidací na legislativní úrovni.
Široký arzenál nástrojů zahraniční hospodářské politiky , které v současnosti existují ve většině států , jim umožňuje aktivněji ovlivňovat jak utváření struktury a směru vývoje vlastních zahraničně ekonomických vztahů, tak zahraničně obchodní politiku jiných států. Hlavním úkolem zahraniční hospodářské politiky je vytvářet příznivé podmínky zahraničního obchodu pro rozvoj průmyslové výroby v rámci země.
V souladu se zákonem o zahraniční obchodní činnosti je státní regulace zahraniční ekonomické činnosti v Běloruské republice založena na následujících principech:
Státní regulace zahraniční ekonomické aktivity se uskutečňuje pomocí celé řady opatření, jejichž počet neustále roste. Veškerou rozmanitost nástrojů, kterými stát ovlivňuje zahraniční ekonomické vztahy, lze určitým způsobem systematizovat.
Za prvé, všechna opatření lze rozdělit v závislosti na směru působení na metody ekonomické a administrativní, protekcionistické a liberalizační. Protekcionistická opatření jsou zaměřena na ochranu domácího trhu před zahraniční konkurencí.
Liberalizační opatření jsou naopak zaměřena na odstranění a omezení omezení zahraničního obchodu, což vede ke zvýšené konkurenci ze strany zahraničních společností. [5] V moderní světové ekonomice a v politice jakéhokoli státu jsou neustále přítomny tyto dva protichůdné trendy – protekcionismus a liberalizace .
Za druhé, všechna opatření lze v závislosti na povaze dopadu na ekonomické procesy rozdělit na přímá a nepřímá. Přímá opatření mohou zahrnovat přímá omezení vývozu a/nebo dovozu , zejména stanovení kvót, licencí, embarga atd. Nepřímá opatření mohou zahrnovat opatření, která ovlivňují ekonomické procesy prostřednictvím ekonomických zájmů jejich účastníků. Například politika stanovení cel , spotřebních daní , poplatků ; daňový systém, bankovní úroková sazba, směnný kurz atd. Obecně v procesu státní regulace zahraniční ekonomické sféry dochází k postupnému opouštění používání administrativních opatření a přechodu k opatřením ekonomickým. V souladu s článkem 14 federálního zákona Ruské federace jsou za účelem regulace vývozních a dovozních operací, včetně ochrany domácího trhu Ruské federace a stimulace progresivních strukturálních změn v ekonomice, zavedena dovozní a vývozní cla v souladu s federálními zákony a mezinárodními smlouvami.
Celní a tarifní regulace se v souladu se zákonem o zahraniční obchodní činnosti vztahuje na způsoby státní regulace zahraničněobchodních činností.
V souladu s Čl. 2 zákona je celní regulace způsob státní regulace zahraničního obchodu se zbožím, který se provádí stanovením, zavedením, změnou a zrušením cla na zboží přepravované přes celní hranici Běloruské republiky.
Zákon výslovně uvádí, že hlavní metodou regulace zahraničního obchodu se zbožím používaným k ochraně domácího trhu Běloruské republiky je celní a tarifní regulace. [6]
Podle mezinárodní praxe regulace zahraničního obchodu je celní sazebník základem vlivu státu na sféru zahraničně obchodní činnosti. Funkcí celní regulace je chránit domácí trh před nepříznivými vlivy konkurence zahraničního zboží. [7]
Na světovém trhu působí obrovské množství podnikatelských subjektů – dodavatelů podobného zboží. Mnohé zboží předčí tuzemské z hlediska technických i cenových parametrů. K vyrovnání domácích a světových cen u obdobných výrobků se uplatňují i tarifní opatření s využitím celého rozsahu cel, pomocí kterých je regulován dovoz zboží na tuzemský trh.
Komoditní nomenklatura zahraniční ekonomické aktivity (TN VED) Běloruské republiky je určitým způsobem konstruovaný seznam zboží s přiřazenými desetimístnými číselnými kódy.
Nomenklaturu zboží uvádí v platnost Rada ministrů Běloruské republiky na základě klasifikačních systémů zboží akceptovaných v mezinárodní praxi. [osm]
Význam tarifní regulace zahraniční obchodní činnosti zdůrazňuje i skutečnost, že tento regulační nástroj je zafixován v legislativě mnoha států. Federální zákon Ruské federace „O státní regulaci zahraniční obchodní činnosti“ tak stanoví prioritu ekonomických opatření jako nejdůležitější zásadu státní regulace zahraniční ekonomické činnosti, mezi nimiž ústřední místo zaujímá celní sazebník.
Na Ukrajině také existuje právní akt o jednotném celním sazebníku, který stanoví hlavní ustanovení tohoto nástroje pro regulaci zahraničněobchodních aktivit. [9]
Podle zákona o celním sazebníku jsou hlavními cíli celního sazebníku:
Tarifní regulací zahraniční ekonomické aktivity je třeba rozumět soubor ekonomických (tarifních) opatření státní regulace zahraniční ekonomické aktivity, která mají tak či onak za cíl napomáhat k ochraně domácích výrobců na domácím trhu, regulovat strukturu exportu a regulovat strukturu exportu. dovoz zboží, a také poskytují zdroj doplňování příjmů státního rozpočtu. [5]
Celním sazebníkem se rozumí soubor celních sazeb uplatňovaných na zboží přepravované přes celní hranici Běloruské republiky, systemizované v souladu s Nomenklaturou komodit zahraniční ekonomické činnosti Běloruské republiky.
Do 1. ledna 2008 platila v Běloruské republice komoditní nomenklatura zahraniční ekonomické aktivity a byla schválena výnosem Rady ministrů Běloruské republiky ze dne 17. června 2002 č. 791 „O komoditní nomenklatuře využívané při realizaci zahraniční ekonomické činnosti“, která zahrnovala 21 oddílů a 91 skupin zboží. Vyhláška o TNVED, která vstoupila v platnost 1. ledna 2008, schválila novou TNVED. Tato nomenklatura vychází z Harmonizovaného systému popisu a kódování komodit, Nomenklatury komodit pro zahraniční ekonomickou aktivitu Společenství nezávislých států a Společné komoditní nomenklatury pro zahraniční ekonomickou aktivitu Euroasijského hospodářského společenství.
Nomenklatura Harmonizovaného systému popisu a kódování zboží (dále jen nomenklatura HS) je jako klasifikátor zboží ve světě zdaleka nejrozšířenější. [deset]
V Čl. 3 Úmluvy o nomenklatuře HS stanoví, že země, které ji přijaly, nebudou měnit zařazení zboží a jeho kód v rámci prvních šesti znaků. Kód produktu na úrovni šesti znaků ve všech zemích, které podepsaly Úmluvu o nomenklatuře HS, bude tedy stejný. [9]
V Běloruské republice se TN VED vztahuje na všechny druhy movitého majetku. Pro pokrytí veškerého zboží se používají doložky „jiné“. Délka kódového označení zboží podle TN VED Běloruské republiky je 10 digitálních znaků, z nichž prvních šest je globálních a poslední čtyři odrážejí specifikaci sortimentu zboží v souladu se specifickými podmínkami existujícími. v zemi.
Celními platbami v Běloruské republice se rozumí daně , poplatky (cla) vybírané do republikového rozpočtu celními orgány. [deset]
V Běloruské republice je TN VED strukturovanou nomenklaturou , tedy nomenklaturou postavenou na principu distribuce informací o zboží na určitých úrovních:
Při vytváření řezů TN VED se používají následující klasifikační znaky: buď podle původu materiálu, ze kterého je ten či onen výrobek vyroben, nebo podle jeho chemického složení. Při vytváření skupin je stanoven princip sledu zpracování zboží: od surovin, polotovarů až po hotové výrobky; jinými slovy skupiny s produkty, které mají vyšší stupeň zpracování, mají vyšší počet. Při konstrukci komoditních položek, podpoložek a podpoložek v každé skupině TN VED je uplatňována i její vlastní přesně definovaná posloupnost.
Zákon o celním sazebníku také stanoví samostatný pojem cla. V souladu se zákonem je clo povinnou platbou do republikového rozpočtu , kterou vybírají celní orgány Běloruské republiky v souvislosti s pohybem zboží přes celní hranici Běloruské republiky.
V souladu se zákonem o celním sazebníku jsou celní sazby jednotné a nepodléhají změnám v závislosti na fyzických a právnických osobách přepravujících zboží přes celní hranici Běloruské republiky, typech transakcí a dalších faktorech.
Celní sazby, s výjimkou sazeb schválených prezidentem Běloruské republiky, stanoví (mění) Rada ministrů Běloruské republiky za účelem plnění mezinárodních smluv Běloruské republiky, v jiných případy - Rada ministrů Běloruské republiky po dohodě s prezidentem Běloruské republiky.
Analýza této normy umožňuje dospět k závěru, že celní sazby jsou obecně schvalovány vládou Běloruské republiky, ale prezident má také právo stanovit celní sazby.
Takový systém stanovení celních sazeb vám umožňuje rychle reagovat na stav národního a světového hospodářství a přijímat včasná rozhodnutí o regulaci zahraniční ekonomické aktivity v Běloruské republice. Výnosem prezidenta Běloruské republiky ze dne 4. května 2006 č. 283 „o stanovení celní sazby pro minerální vlnu dováženou na celní území Běloruské republiky“ (dále jen vyhláška č. 283) v r. za účelem vytvoření příznivých podmínek pro prodej běloruského zboží na trhu republiky a ochrany zájmů tuzemských výrobců je sazba dovozního cla na minerální vlnu dováženou na celní území Běloruské republiky stanovena na 60 procent její vlastní hodnota. [jedenáct]
Vyhláška č. 283 byla v platnosti ode dne zveřejnění po dobu 9 měsíců. Obvyklá celní sazba pro tento výrobek byla schválena výnosem Rady ministrů Běloruské republiky ze dne 28. června 2002 č. 865 „O schválení celních sazeb dovozu“ (dále jen vyhláška č. 865 ) a činí 15 procent celní hodnoty. Je zřejmé, že vyhláška č. 283 má za cíl vytvořit příznivé podmínky pro domácí výrobce a chránit trh před dováženým zbožím.
Zákon také dává prezidentovi Běloruské republiky výhradní právo stanovit nulové celní sazby, tedy zcela osvobodit subjekty od placení cla. Tato norma umožňuje nejen efektivně regulovat ekonomické vztahy, ale také aktivně ovlivňovat sociální sféru. Dekret prezidenta ze dne 21. dubna 2004 č. 203 „O osvobození účastníků Mistrovství světa IIHF-2004 v ledním hokeji juniorů ( do 18 let) v Minsku od cla při dovozu sportovního vybavení a dalšího zboží. nezbytné pro mistrovství “ osvobozuje některé účastníky tohoto mistrovství od placení některých cel.
Pro většinu zboží dováženého na území Běloruské republiky byly sazby dovozního cla do 1. ledna 2008 stanoveny vyhláškou č. 865. Tento regulační akt kromě sazeb dovozního cla schválil zvláštní režimy vybírání tyto platby za určité zboží.
Pro řadu zemí tedy zákonodárce na základě mezinárodních dohod zavedl režim volného obchodu. Patří mezi ně: Ázerbájdžánská republika , Gruzie , Kyrgyzská republika , Arménská republika , Kazašská republika , Moldavská republika , Tádžikistán , Uzbekistán , Ruská federace , Turkmenistán , Ukrajina . [12]
Pro tyto země byl režim volného obchodu zaveden na základě Dohody „O zřízení zóny volného obchodu“, podepsané v Moskvě dne 15. dubna 1994, ratifikované zákonem Běloruské republiky ze dne 9. listopadu 1999 „ O ratifikaci Dohody o zřízení zóny volného obchodu“.
Netarifní regulace je způsob státní regulace zahraničního obchodu se zbožím, uskutečňovaný zaváděním, ukončováním množstevních omezení a jiných opatření státní regulace zahraničněobchodních aktivit, kromě opatření celní a celní regulace. [6]
Netarifní regulace stanoví jak motivační opatření, tak ochranná (omezující) opatření.
E. A. Reutskaya na základě analýzy národní legislativy identifikuje následující opatření netarifní regulace: zavedení množstevních omezení ( kvóty a licence na vývoz a dovoz určitého zboží); evidence smluv o vývozu a dovozu určitých druhů zboží; zavedení samostatných forem kontroly (kontrola vývozu, kontrola kvality dováženého zboží); zřízení výhradního (monopolního) práva k provádění zahraničního obchodu se zbožím; opatření na ochranu ekonomických zájmů ve vztahu k dovozu zboží; zavedení zvláštního režimu pro provádění zahraničního obchodu se zbožím. [13]
V Běloruské republice zavádí opatření netarifní regulace zahraničního obchodu se zbožím prezident Běloruské republiky nebo jeho jménem vláda Běloruské republiky zavedením kvantitativních a (nebo) jiných omezení zahraničního obchodu. obchod se zbožím na základě zájmů hospodářské politiky Běloruské republiky (opatření hospodářské politiky) nebo na neekonomických základech. [6]
Obecně platí , že zahraniční obchod se zbožím se uskutečňuje bez množstevních omezení. V souladu se zákonem „o státní regulaci zahraniční obchodní činnosti“ však prezident Běloruské republiky nebo jeho jménem vláda Běloruské republiky může stanovit určitá množstevní omezení. Patří mezi ně: dočasná omezení nebo zákazy vývozu zboží, aby se předešlo nebo snížil kritický nedostatek potravin nebo jiného zboží na domácím trhu Běloruské republiky, které jsou nezbytné pro domácí trh Běloruské republiky; omezení dovozu zemědělského zboží nebo vodních biologických zdrojů dovážených do Běloruské republiky v jakékoli formě. [6]
Rozhodnutí o aplikaci množstevních omezení v zahraničním obchodu se zbožím v současné době přijímá Rada ministrů Běloruské republiky. V souladu s touto vyhláškou bylo přijato usnesení Rady ministrů č. 1267 ze dne 27. září 2006 „O povolování zahraničního obchodu s některými druhy zboží“ (dále jen Usnesení o povolení zahraničního obchodu).
Povolování zahraničního obchodu je vydávání licencí pro zahraniční obchod s určitými druhy zboží státními orgány Běloruské republiky, duplikáty licencí, změny a (nebo) dodatky licencí, prodloužení nebo pozastavení licencí, jejich zrušení. [13]
Vyhláška o povolení zahraničního obchodu stanoví, že vývoz zboží uvedeného v seznamu zboží vyváženého na základě licencí vydaným ministerstvem obchodu a seznamu zboží vyváženého na základě zvláštních licencí typu EU pro obchod s textilem z Běloruské republiky Ministerstvem obchodu schváleným tímto usnesením, v celním režimu vývozu (s výjimkou vývozu zboží uvedeného v seznamu zboží, jehož vývoz se uskutečňuje na základě zvláštních licencí vzoru Evropské unie pro obchod v textilních výrobcích, vydaných ministerstvem obchodu , vyrobených rezidenty Běloruské republiky ze zahraničních surovin dovezených na území Běloruské republiky k průmyslovému zpracování, pokud jsou k dispozici povolení cizích států pro dovoz na jejich území zpracovaných výrobků ze zahraničních surovin) a dovoz specifikovaného zboží do Běloruské republiky v seznamu zboží, jehož dovoz se uskutečňuje na základě licencí vydaných Ministerstvem obchodu, schválených tímto usnesením, se v celním režimu propuštění do volného oběhu uskutečňují na základě získání licence Ministerstva obchodu .
Kromě toho se zařazení zboží do určité kategorie těchto seznamů provádí na základě názvu zboží a jeho kódu podle komoditní nomenklatury zahraniční ekonomické činnosti Běloruské republiky. [12]
Necelní regulační opatření stanovená tímto usnesením se neuplatňují při vývozu - ve vztahu ke zboží pocházejícímu z území cizích států, při dovozu - ve vztahu ke zboží pocházejícím z území Běloruské republiky. Udělování licencí na vývoz zboží pocházejícího z Běloruské republiky do zemí celní unie, se kterými bylo zrušeno celní odbavení, se neuplatňuje, s výjimkou určitého zboží uvedeného v seznamu schváleném tímto usnesením, jehož vývoz se provádí na základě licencí vydaných Ministerstvem obchodu. Udělování licencí na dovoz zboží pocházejícího ze zemí celní unie, se kterými bylo celní odbavení zrušeno, do Běloruské republiky se neuplatňuje, s výjimkou určitého zboží uvedeného v seznamu schváleném tímto usnesením, jehož dovoz je přepravován na základě licencí vydaných ministerstvem obchodu. [12]
Postup při vydávání licencí upravuje vyhláška Ministerstva obchodu Běloruské republiky a Státního celního výboru Běloruské republiky ze dne 18. května 2002 č. 25/29 „O schválení předpisů o postupu při Vydávání licencí pro vývoz a dovoz zboží do Běloruské republiky a Předpisy o postupu při registraci zahraničních obchodních smluv pro vývoz zboží do Běloruské republiky“. [čtrnáct]