Štěpán Gradič | |
---|---|
Datum narození | 6. března 1613 [1] [2] |
Místo narození | |
Datum úmrtí | 2. května 1683 [1] [2] (ve věku 70 let) |
Místo smrti | |
Země | |
obsazení | lingvista , básník , překladatel , filozof , knihovník , diplomat , matematik |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Stepan Gradić nebo Stefano Gradi ( chorvatsky Stjepan Gradić , italsky Stefano Gradi , 6. března 1613 , Dubrovník - 2. května 1683 , Řím ) - chorvatský diplomat, vědec, myslitel, latinský básník. Člen jezuitského řádu .
Ze šlechtického rodu Raguzianů . Na příkaz svého strýce z matčiny strany byl generální vikář z Ragusy Pietro Benessa poslán na sedm let do Říma studovat filozofii a teologii a vykonávat diplomatické mise pro republiku Ragusa ve Vatikánu , kde zůstal po mnoho let. Byl osobním sekretářem kardinálů Megalottiho a Francesca Barberiniho a později papežů Urbana VIII . a Alexandra VII . Člen římské a padovské vědecké akademie. V roce 1679 byl zvolen do Senátu republiky Ragusa. V roce 1682 vedl Vatikánskou knihovnu , kde od roku 1661 působil jako kurátor.
V Římě spolupracoval s dalmatským historikem Johannem Luciusem (Ivan Lucic), překládal latinské autory a latinsky napsal životopis svého strýce Junie Palmotica ( 1670 ). Kromě filozofie, v níž patřil k aristotelům a rozvíjel myšlenky scholastiky („Základy peripatetické filozofie“), studoval matematiku, fyziku a astronomii. Měl blízko ke švédské královně Kristině a diskutoval s ní o vědeckých a filozofických tématech. Korespondoval s největšími vědci a mysliteli tehdejší Evropy. V latinské básni popsal zemětřesení v Dubrovníku ( 1667 ), aktivně se podílel na obnově zničeného města, přilákal k tomu mnoho evropských vědců a politiků.
Slovníky a encyklopedie | ||||
---|---|---|---|---|
|