Skupina A - archeologická kultura na území Dolní Núbie . Původ kultury je nejasný. Datováno do doby kolem 3600-3000 před naším letopočtem. E. Dělí se na 4 fáze: ranou, klasickou a konečnou.
Existoval na severu Egypta (severně od moderní Asuánské přehrady) až ke dvěma peřejím Nilu .
Nositelé kultury skupiny A vedli polokočovný životní styl, seskupení do úzkých rodinných skupin. Sociální diferenciace se neprojevuje. Teprve v pozdní fázi se objevují hroby se zvláště bohatými pohřebními dary, pravděpodobně patřící místním vůdcům. Dvě největší centra osídlení byla Sayala a Kustul .
Skupina A pěstovala pšenici, ječmen a některé ovocné rostliny, jako je datlová palma . Doloženo je také pastevectví , včetně zvířat, jako jsou kozy a ovce. Krávy byly vzácné. Absenci dobytka lze vysvětlit zvláštními klimatickými podmínkami Dolní Núbie, kde prakticky chyběly dobré pastviny.
Běžný byl také lov a rybolov. Známá byla keramika, kůže a košíkářství, ale kovoobrábění neexistovalo. Luxusní zboží se dováželo z Egypta.
Keramika skupiny A je vyráběna ručně, bez hrnčířského kruhu, velmi elegantní, zdobená geometrickými vzory.
Archeologické stopy skupiny A mizí kolem roku 2800 před naším letopočtem. E. Dříve tento jev archeologové vysvětlovali vylidňováním Núbie, které spojovali se vznikem egyptského státu. Podle této teorie Egypťané deportovali obyvatelstvo Dolní Núbie do Egypta. Podle pozdějších studií byla hypotéza o deportaci obyvatelstva mylná. Četné egyptské zdroje se zmiňují o pravidelných výbojích Egypťanů v Dolní Núbii, během nichž s sebou Egypťané přiváželi drobná hospodářská zvířata, což svědčí o stálém a nepřetržitém osídlení jeho zemí. Z toho by se spíše mělo usuzovat, že se mluvčí skupiny A vrátili ke kočovnému způsobu života a z tohoto důvodu již nezanechávali v zemi stopy svého osídlení.
V době bronzové vznikla ve stejné oblasti podobná skupina C.