Dabusia

Dabusiya ( uzb. Dabusiya ) je zmizelé sogdské město, které se nachází na území moderního regionu Samarkand v Uzbekistánu . Místo starověkého osídlení Dabusia přežilo dodnes.

Historie

Dabusia byla založena ve 3. století. před naším letopočtem E. [jeden]

V raném středověku byla Dabusia zmíněna mezi pěti hlavními městy Sogdu. Během boje Sogdianů a Turkických vojsk s Araby je zde pozorována posádka až 10 tisíc vojáků. [2]

V letech 728-729, během největšího protiarabského povstání obyvatel Samarkandu a Buchary, se Sogdové obrátili o pomoc na türgeshského kagana. Invaze Türgeshů vedla na krátkou dobu k téměř úplnému osvobození Sogda od Arabů, kteří drželi pouze Samarkand a Dabusii. [3]

O Dabusii se zmiňuje mnoho historiků a učenců, mezi nimi i Abu Reihan al-Biruni (973-1048).

V legendární informaci ze 14. století se věřilo, že Alexandr Veliký „po dosažení země Sogd postavil Samarkand a město známé jako ad-Dabusiya“. [čtyři]

Dodnes se dochovala mohutná citadela obklopená vodním příkopem i samotné město, částečně přeměněné na hřbitov. Zachovalo se dvouportálové mauzoleum Abu Hureyra, pravděpodobně ze 17. století, s krásnou mramorovou stélou v čele hrobového sagana. V severozápadní části Šachristánu se dochovaly zbytky pevnosti Ziyatdin bek z konce 19. - počátku 20. století. a oblouk mešity.

Slavní učenci středověku, rodáci z Dabusie

Byli to většinou teologové, právníci, lingvisté, právníci. Abu Zayd Ubaydullo ibn Umar ibn Iso ad-Dabusi, Zulaim ibn Hatit al-Jahzami ad-Dabusi, Abu Muhammad Ahmad ibn Muhammad ibn ad-Dabusi, Abdulfath Maymun ibn Muhammad ibn Abi Abdullah ibdul Abdullah ibda ibn Abdullah ibn Bakr Majja ad-Dabusi, Abulqosim Ali ibn Abu Yalo al-Muzaffar ibn Hamza ibn Zayd al-Avali al-Husayni ash-Shofi ad-Dabusi, Abu Usmo Said ibn al-Ahwas al-Dasi Yubn al-Dasi Ibrohim ibn Abdulkaviy ibn Qasim ibn Dovud al-Kanoni al-Ascaloniy Abu Nun ad-Dabusiy - Makir, ar-Roginiy Abu Nasr Mansur ibn Ja'far ad-Dabusi, Muhaddis Abu Muhammad Ahmad ibn Ad-Muhamed [1]

Poznámky

  1. ↑ 1 2 Dabusiya (Dabuskala) қўrgoni | paxtachi.uz
  2. ↑ Obchodní cesty Maverannahru v systému Velké hedvábné stezky. Královská cesta | Shosh.uz . Získáno 9. září 2019. Archivováno z originálu 31. srpna 2019.
  3. ↑ Klyashtorny S.G. Historie střední Asie a památky runového písma. SPb., 2003, str. 444.
  4. ↑ N. Ibragimov IBN BATTUTA A JEHO CESTOVÁNÍ STŘEDNÍ ASIE. M., 1988

Literatura