| Jan Julius Lodewijk Duyvendak | |
|---|---|
| Datum narození | 28. června 1889 [1] [2] |
| Místo narození |
|
| Datum úmrtí | 9. července 1954 [1] [2] (ve věku 65 let) |
| Místo smrti | |
| Země | |
| obsazení | lingvista , vysokoškolský pedagog , překladatel |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Jan Julius Lodewijk Duyvendak [4] ( nizozemsky. Jan Julius Lodewijk Duyvendak , čínsky戴 闻达, pinyin Dài Wéndá ; 28. června 1889 , Harlingen - 9. července 1954 , Leiden ) - slavný nizozemský politolog, náboženský vědec .
Duyvendakova doktorská práce byla znovu publikována v Londýně a Chicagu v roce 1963 z iniciativy Mezinárodní rady pro humanitní a filozofické vědy UNESCO .
V roce 1908 nastoupil na univerzitu v Leidenu , kde v letech 1910-1911 studoval u J. de Groota. studoval na Sorbonně u E. Chavannese , A. Cordiera, v letech 1911-1912. studoval na univerzitě v Berlíně u A. Forke. V letech 1912-1918. žil v Číně, pracoval jako překladatel na holandské ambasádě v Pekingu. Od roku 1919 přednášel sinologii na univerzitě v Leidenu. Hlavním životním dílem je překlad „Knihy guvernéra regionu Shang“ ( čínsky 商君書) Shang Yang do angličtiny , obhájený jako doktorská disertační práce v roce 1928. Od roku 1930 byl profesorem na Leiden University, hlava. Ústav sinologie. V témže roce byl z jeho iniciativy založen Sinologický ústav v Leidenu, který také vedl. Spoluredaktor sinologického časopisu Tong Bao. V roce 1950 byl zvolen čestným profesorem na Oxfordské univerzitě, v letech 1953-54. působil jako rektor Leiden University.
Jeden z prvních badatelů čínského legalismu se zabýval i problémy taoismu . Podle Duyvendaka byla doktrína práva výrazem čínské potřeby silného centralizovaného státu. Hlavní podmínkou pro to bylo zajistit „silnou vládu“ a „slabý lid“. Před trestním zákonem si musí být všichni rovni, bez rozdílu původu nebo postavení. Čínský legalismus definoval jako zcela nemorální doktrínu, teorii vytvoření totalitního státu (srov. s názory V. A. Rubina ). Původ tohoto učení viděl v taoistické apologii za „jednoduchost“. Studoval také dílo Xun Tzu , přeložil 24. kapitolu jeho pojednání (1924) a také Tao Te Ching (1942 - do holandštiny, v roce 1954 - do angličtiny).
Byl jedním z plavců Zheng He . [5]