Hindenburg Damm ( německy : Hindenburgdamm ) je přehrada ve Šlesvicku-Holštýnsku , která spojuje ostrov Sylt s pevninou. Byl nalit v letech 1923-1927, aby na něm byla položena železniční trať ( Marschbahn ). Nese jméno německého říšského prezidenta Paula von Hindenburga .
První plány na přehradu byly vypracovány dlouho před zahájením prací, ale projekt spojení Syltu s pevninou čelil četným protestům, většinou ze strany některých obyvatel ostrova. V roce 1913 souhlasil pruský zemský sněm se stavbou přehrady. Stavební práce začaly kvůli vypuknutí první světové války až o deset let později, v květnu 1923, ale již v srpnu téhož roku nedokončený násep strhla vichřice. Stavba pokračovala, ale došlo k úpravám návrhu přehrady, která se začala více zatáčet k severu. Přehrada byla otevřena 1. června 1927 za přítomnosti říšského prezidenta Paula von Hindenburga , který jako jeden z prvních cestujících jel po železnici na Sylt [1] .
Po otevření byla délka přehrady 11,3 km, ale v roce 1954, v důsledku vytvoření poldru z pevniny (nyní je to obec Friedrich-Wilhelm-Lübke-Kogh ), byla její skutečná délka snížena na 8,1 km. [1] .
Od samého počátku existence přehrady byla na ní položena železniční trať, která je jediným pozemním způsobem komunikace mezi Niebüllem a Westerlandem . K přepravě automobilů se používají speciální vlaky [1] .
Po druhé světové válce byl název přehrady dlouho kritizován, protože se věřilo, že Hindenburg se k Hitlerovi choval nerozhodně a přispěl tak k jeho vzestupu k moci . Bylo připraveno několik iniciativ na přejmenování přehrady [2] . Byly navrženy možnosti jako přehrada Sylt, přehrada míru, severofríská přehrada, ale tyto pokusy byly neúspěšné.
Tematické stránky | |
---|---|
Slovníky a encyklopedie | |
V bibliografických katalozích |