Delisle, Jacques
| Jacques Delisle | |
|---|---|
| fr. Jacques Delille, abbé Delille | |
| Datum narození | 22. června 1738 |
| Místo narození | Clermont-Ferrand |
| Datum úmrtí | 2. května 1813 (ve věku 74 let) |
| Místo smrti | Paříž |
| Státní občanství | Francie |
| obsazení | lingvista , básník , překladatel , profesor , spisovatel |
| Jazyk děl | francouzština |
 Pracuje ve společnosti Wikisource | |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Abbé Jacques Delille ( fr. Jacques Delille ; 22. června 1738 – 2. května 1813 ) byl francouzský básník a překladatel, opožděný představitel estetiky klasicismu .
Původ
Jacques Delisle se narodil 22. června 1738 v Clermont-Ferrand ( Auvergne ). Z matčiny strany byl jeho předkem francouzský kancléř Michel de l'Opital , známý státník 16. století . Jacques byl nemanželské dítě; otcovství uznal právník parlamentu Clermont-Ferrand Antoine Montagnier.
Životopis
Jacques Delisle byl učitel, poté profesor latinské poezie na Collège de France . Debutoval drobnými didaktickými básněmi a v roce 1769 vydal své hlavní dílo – překlad Vergiliových „ Georgics “ ve francouzských verších, což vyvolalo Voltairovu nadšenou chválu a přineslo Delilovi křeslo na Francouzské akademii .
Překlad je proveden v suchém a chladně rétorickém francouzském vkusu 18. století a vůbec nevyjadřuje přísnou ladnost originálu. Chateaubriand nazval tento sladký a uměle přikrášlený překlad „obraz od Raphaela , zkopírovaný k dokonalosti Mignardem “. Delisleho „Georgics“ mu přineslo skvělé postavení ve společnosti a u dvora, udělalo z něj oblíbence Marie Antoinetty a hraběte d'Artois , kteří mu dali opatství s příjmem 30 000 franků.
Revoluce donutila Delislea odejít do Anglie, kde zůstal až do roku 1802. Po návratu do Paříže opět zaujal místo profesora a až do své smrti se těšil stejné prestiži. Jeho pohřeb měl charakter národního smutku.
Kreativita
Z původních Delisleových básní jsou nejvýraznější: „ Les jardins, ou l'art d'embellir les paysages “ (1782), „ L'Homme des champs ou les Géorgiques françaises “ (1800) v Dithyrambe sur l'immortalité de l „âme “. V nich jsou ještě více než v Delisleových překladech cítit jeho nedostatky – afektovanost stylu, nepřítomnost života, konvenčnost pastýřů a kormidelníků; ale zároveň detaily prozrazují velké umění versifikace a nejsou zbaveny poetické hodnoty.
Delisleovi současníci mu vyčítali, že v „ Les jardins... “ jsou anglické zahradnictví a anglická příroda upřednostňovány před francouzskými, a obviňovali autora z nedostatku vlastenectví. Kromě těchto básní napsal Delisle také " La pitié " (1803), " L'Imagination " (1806), " Trois règnes de la nature " - pojednání o fyzice ve verších " La Conversation ", stejně jako slabé překlady " Aeneida " , Miltonova Ztraceného ráje a Popeovy Eseje o člověku .
Delisleův Dithyramb o nesmrtelnosti duše byl přeložen do ruštiny čtyřikrát (1804-21). Přel. také "Zahrady", 2krát (1814 a 1816 - od Voeikova) a "Georgics of the French." (1804).
Poznámky
Odkazy
- Vengerova Z. A. Delil, Jacques // Encyklopedický slovník Brockhaus a Efron : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1890-1907.
 Slovníky a encyklopedie |
| |||
|---|---|---|---|---|
| Genealogie a nekropole | ||||
| ||||