Andrej Ivanovič Digdalovič | ||
---|---|---|
Datum narození | 3. června 1973 | |
Místo narození | ||
Datum úmrtí | 20. února 2014 (40 let) | |
Místo smrti | ||
Země | ||
Ocenění a ceny |
|
Andrej Ivanovič Digdalovič ( 3. června 1973 , Sokolniki - 20. února 2014 , Kyjev ) - aktivista Euromajdanu . Zemřel 20. února 2014 na kulku odstřelovače v ulici Institutskaja v Kyjevě . Kavalír řádu „Na obranu Majdanu“. Hrdina Ukrajiny .
Narozen 3. června 1973 v obci. Sokolniki , okres Pustomitovsky , Lvovská oblast .
Andrejův děd otec Yarimovič v době pronásledování řeckokatolické církve organizoval podzemní bohoslužby (L. Voitovich, doktor historie, prof., Národní univerzita I. Franka Lvova, "Underground UHKC. Some Little-Known Pages"). Babiččin bratr Ivan Butkovskij byl plukovník UPA (pseudonym „Hutsul“), rytíř Zlatého kříže za vojenské zásluhy , zemřel v Mnichově v roce 1967.
Ve věku 18 let zorganizoval společnost ukrajinského jazyka pojmenovanou po I. T.Ševčenko V roce 2004 byl od prvního do posledního dne na Majdanu během oranžové revoluce .
Vychoval dvě dcery - Andrianu (21 let) a Anastasii (11 let). Byl stavitel
Byl zapsán na Majdanu Sebeobrany sta veteránů Afghánistánu, ačkoli v Afghánistánu nesloužil V lednu poté, co byl zraněn gumovým projektilem na ulici Hrushevsky, ztratil 80 % zraku na jedno oko.
Hrdina nebeské stovky byl pohřben 23. února v Aleji hrdinů na hřbitově Lychakiv ve Lvově.
V okresním centru Pustomyty byla ulice Prjamaja, kde dlouhou dobu bydlel Andrej Digdalovič, přejmenována na ulici Andreje Digdaloviče podle rozhodnutí městské rady Pustomyty č. 1459 ze dne 7. 8. 2014 [1] .