Didi

Didi

Didi v roce 1958
obecná informace
Celé jméno Valdir Pereira
Přezdívka Etiopský princ (O Principe Etíope), Mr. Fotbal (Mr. Fotbal), Černý princ
Byl narozen 8. října 1928( 1928-10-08 ) [1] nebo 8. října 1929( 10. 10. 1929 ) [2] [3]
Zemřel 12. května 2001( 2001-05-12 )
Státní občanství
Růst 174 cm
Pozice záložník
Kluby mládeže
1944 San Cristovan
1945 Průmysl (Rio de Janeiro)
1945 Rio Branco
1945-1946 Goytakas
1946 Americano
Klubová kariéra [*1]
1946 Americano
1946-1947 Lensoense
1947-1949 Madureira 32 (8)
1949-1956 Fluminense 287 (94)
1956-1959 Botafogo 64 (40)
1959-1960 RealMadrid 19(6)
1960-1962 Botafogo 44 (19)
1962-1963 Sportovní Cristal
1964 Botafogo 11(1)
1964 →  Sao Paulo
1964-1965 Botafogo
1965-1966 Veracruz 29 (4)
1966 Sao Paulo 4 (0)
Národní tým [*2]
1952-1962 Brazílie 74 (21)
trenérská kariéra
1962-1963 Sportovní Cristal hrající trenér
1964 Botafogo hrající trenér
1965-1966 Veracruz hrající trenér
1966 Sao Paulo hrající trenér
1967-1968 Sportovní Cristal
1969-1970 Peru
1970-1971 River Plate
1972-1975 Fenerbahce
1975 Fluminense
1977 Cruzeiro
1977-1981 Al Ahly (Jeddah)
1981 Botafogo
1982 Cruzeiro
1985 Fortaleza
1986 Sao Paulo
1986 Aliance Lima
1989-1990 Bangu
Shebbad [5]
Kuwait Sporting [5]
Mezinárodní medaile
Mistrovství světa
Zlato Švédsko 1958
Zlato Chile 1962
Mistrovství Jižní Ameriky
stříbrný Peru 1953
stříbrný Peru 1957
stříbrný Argentina 1959
  1. ↑ Počet zápasů a gólů pro profesionální klub se započítává pouze pro různé ligy národních šampionátů.
  2. ↑ Počet zápasů a gólů národního týmu v oficiálních zápasech.
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Valdir Pereira ( port.-br. Valdir (Waldyr) Pereira ; 8. října 1928 [1] nebo 8. října 1929 [2] [3] , Campos dos Goytakazis , Rio de Janeiro [4] - 12. května 2001 , Rio de Janeiro ), známější pod jménem Didi ( Port.-Br. Didi ) je brazilský fotbalista , defenzivní záložník . Za brazilskou reprezentaci odehrál 74 zápasů a vstřelil 21 gólů . Dvojnásobný mistr světa (1958, 1962). Byl autorem úderu zvaného „ suchý list “ (Folha Seca). Autor prvního gólu v historii stadionu Maracana vstřelil 15. června 1950 v utkání týmů státu Rio de Janeiro a státu Sao Paulo (vítězství státu Sao Paulo 3:1 [7] ). Po ukončení kariéry fotbalisty působil jako trenér.

V roce 2000, rok před svou smrtí, byl zařazen do Síně slávy FIFA [8] , v témže roce mu byl udělen pamětní znak na branách Maracany [9] . Podle ankety IFFIIS mu patří 19. místo mezi nejlepšími fotbalisty světa 20. století. Časopis World Soccer hodnocen jako 39. nejlepší hráč 20. století . 29. místo mezi nejlepšími hráči 20. století podle Guerin Sportivo [10] . Podle časopisu Placar se umístil na 13. místě mezi nejlepšími hráči v historii fotbalu [11] .

Ve srovnání s Didi nejsem nic. Nikdy nebudu tak dobrý jako on. Je to můj idol, je to chlap, ke kterému vzhlížím. Úplně první obrázky, které jsem si koupil, byly jeho portrétu.

— Pele [12]

Kariéra

Didi se narodil na ulici Aquibadan [13] v Campos dos Goytakazis v rodině fotbalisty, hráče klubu Goytakaz , Artura Oscara [14] , který viděl budoucnost svého syna spojenou s fotbalem [14] a jeho manželky, Maria [13] . Ve 14 letech vážně onemocněl kvůli infekci v pravém koleni [9] , dostal po zranění v jednom ze zápasů v Peladě, noha mu mohla být amputována, ale Brazilec se uzdravil, i když strávil několik měsíce na invalidním vozíku [9] a pokračoval ve své kariéře jako fotbalista [14] . V mnoha ohledech se mohl uzdravit díky pomoci své babičky Creosoliny, která s ním během nemoci trávila téměř všechen čas, neustále se modlila a mazala mu nohu lidovým lékem, olejem z ovčích ledvin [13] .

Poté, co se Didi uzdravil, začal hrát za amatérský tým z regionu Lapa, který podporovala místní textilní továrna [13] . Poté přešel do mládežnického týmu klubu San Cristovan a poté do klubu Lensoense [13] . Poté podepsal smlouvu s klubem Rio Branco , odkud přešel do dalšího místního týmu - Americano [ 13] . Didi poté odešel do Rio de Janeira do klubu Madureira . V tomto klubu nejprve hrál za dorost a poté byl přeřazen do základu, kde měl v roce 1948 vynikající republikový šampionát [13] .

Didi hrál za mnoho týmů, začátek nejúspěšnější části jeho kariéry přišel v té době v klubu Fluminense , kam přestoupil koncem roku 1949 za 500 tisíc cruzeiro [13] . Valdir odehrál za chřipku v letech 1949 až 1956 298 zápasů a vstřelil 91 gólů. Ve stejném období novinář Nelson Rodriguez přezdíval Didi „Etiopský princ“, protože Didi byla vždy oblečena ve formálním a elegantním obleku s kravatou [7] . Když hrál za chřipku, Didi vynalezl svou slavnou střelu „folha seca“ („ suchý list “) [15] [16] , kterou v roce 1956 vstřelil gól proti Americe [13] . V roce 1950 vstřelil Valdir první gól v historii stadionu Maracanã , když hrál za tým státu Rio proti týmu státu Sao Paulo (3:1) [13] [17] . Didi opustil tým kvůli předsudkům vůči černým hráčům v brazilském fotbale [18] [19] . Valdirův poslední zápas za klub byl 5. února 1956 proti Vasco da Gama , ve kterém jeho tým vyhrál 3:1.

Po odchodu z Fluminense v roce 1956 se Didi přestěhoval do Botafogo [13] , který za přestup záložníka zaplatil 1,850 milionu cruzeiro  – v té době rekordní částka pro brazilský fotbal. Tyto peníze shromáždil celý klub, vzal si četné půjčky a také osobní úspory vedení týmu [20] . Debutoval za klub 11. března 1956 ve výhře 3-1 proti Americano , přičemž Didi vstřelil druhý gól . Tým v těch letech byl jedním z nejsilnějších v historii brazilského fotbalu, hráli v něm Garrincha , Nilton Santos , Mario Zagallo , Quarentinha , Gerson , Manga a Amarildo . Před finále státního šampionátu v São Paulu v roce 1957 , ve kterém jeho tým hrál Fluminense, slíbil Didi fanouškům, že pokud jeho klub vyhraje, půjde celou cestu z Maracany do kanceláře klubu Botafogo. Po vítězství podnikl tuto cestu, na které ho doprovázelo 5000 fanoušků týmu.

V období od července 1959 do roku 1960 hrál Didi za španělský " Real Madrid ", který za přestup záložníka zaplatil 80 tisíc dolarů [21] . Prezident Realu Madrid Santiago Bernabéu chtěl Didiho vidět ve svých řadách [22] . Zpočátku se Brazilci Madrid opravdu líbil, dokonce do týmu pozval svého kamaráda Pelého [21] . Ale později v Realu to Didi nevyšlo: hlavní hvězdy klubu Alfredo Di Stefano a Ferenc Puskas , Didi téměř neprošly na hřišti kvůli tomu, že brazilský nováček jim okamžitě sebral část fanoušků. jim. Didi navíc dostával nejvyšší plat ze všech hráčů v týmu [20] . Po sezóně s Royal Club se Didi vrátila do Brazílie a řekla: „To nebyl můj tým [21] . Celkem Didi odehrál za Real Madrid 58 zápasů a vstřelil 31 gólů . Je zvláštní, že před odjezdem si Brazilec potřásl rukou s každým hráčem „královského klubu“, s výjimkou Alfreda, na kterého jen zíral. Ve dveřích křičel na Alfreda: „A my se s tebou sejdeme v Chile!“ Ale dostalo se mu odpovědi: „A ty nepůjdeš do žádného Chile. Jste starý, vaše kariéra skončila."

„Nikdo nepochyboval o jeho špičkové technice, eleganci zacházení s míčem, ale my jsme potřebovali víc torpédoborce, vlnolam při útoku na soupeře a on byl pro tuto roli nejméně vhodný. Didi je přihrávající hráč, který zahajuje útočné pohyby. Je mistrem v zahajování útoků, ne ve špinavé práci. Nedokázal se přizpůsobit rychlejšímu rytmu španělských klubů“ [21] . Alfredo Di Stefano

Poté se vrátil k Botafogu, který hráče koupil za 27,5 tisíce dolarů [24] . Hráč tam strávil s přestávkami 5 let (poslední zápas byl 24. února 1965 s klubem Monterrey , stav 3:0 [14] ). Celkově odehrál záložník za Botafogo 313 zápasů a vstřelil 114 gólů [13] . Poté hrál za Sao Paulo (první období 3 měsíců [25] ), za které odehrál 4 zápasy, ve třech z nich jeho tým prohrál [26] , peruánský Sporting Cristal a mexický Veracruz .

Po ukončení hráčské kariéry začal Didi pracovat jako trenér ve Sporting Cristal a v roce 1968 stál v čele národního týmu Peru. Didi dokázal vzít tým do finále mistrovství světa v roce 1970 , kde se Peruánci dostali do čtvrtfinále a prohráli pouze s Brazilci. Teofilo Cubillas později vzpomínal: „Didi byl muž, který mě naučil, jak skórovat z trestných kopů a jak střílet. Také kvůli němu, přestože jsem pravák, jsem tvrdě pracoval, dokud jsem nemohl používat obě nohy stejně dobře . Později Valdir působil v Kuvajtu, Turecku a Argentině, kde udělal River Plate lídrem šampionátu , ale nemohl pokračovat kvůli nedostatku trenérského certifikátu [19] . Svou trenérskou kariéru ukončil v roce 1990 kvůli bolestem po operaci páteře [14] .

Po dokončení kariéry trenéra Didi plánoval pracovat v Kanadě a dohlížet na svůj vlastní program pro výchovu mladých fotbalistů ve věku 7-12 let [20] [27] . Dne 12. května 2001 Didi zemřela v nemocnici Pedro Ernesto ve Vila Isabel, sto metrů od Maracany , dva dny po operaci k odstranění části střeva a močového měchýře [13] , která byla podle některých údajů spojena s komplikacemi rakoviny. konečník, podle jiných játra [17] , kvůli kterým dlouho neopouštěl hranice svého domu [22] . Druhý den Real Madrid, který hrál mistrovský zápas, uctil památku Didiho minutou ticha [14] .

Mezinárodní kariéra

Didi začal hrát za brazilský národní tým 6. dubna 1952, kdy debutoval proti Mexiku [23] na Panamerických hrách , kde se Brazilci stali mistry. Dne 16. dubna téhož roku vstřelil Didi svůj první mezinárodní gól gólem proti Uruguayi . Následující rok šel na mistrovství Jižní Ameriky , kde Brazilci skončili druzí. Didi sám byl připomínán na turnaji za vyloučení v zápase s Peru , po kterém se pokusil napadnout rozhodčího a byl zkroucen policií umístěnou na stadionu [20] .

V roce 1954 šel Didi na svůj první světový pohár , kde odehrál 3 zápasy a vstřelil 2 góly [28] . Ve čtvrtfinále se Brazilci střetli s Maďarskem . Zápas, který se hrál 27. června, byl následně nazván „ bitvou o Bern “ kvůli mnoha nesportovním akcím hráčů [29] , včetně Didiho zapletení do boje [20] ; korespondent Times ve své zprávě uvedl: „Nikdy jsem neviděl tak urputný boj“ [30] . Brazílie zápas prohrála 2:4 a z turnaje vypadla.

V roce 1958 šel Didi na své druhé mistrovství světa , kde vstřelil 1 gól, když provedl „suchý list“ proti Francii z 25 metrů, po kterém se celý svět dozvěděl o „suchém listu“ [21] . Předtím v kvalifikačních zápasech na šampionát vstřelil vítězný gól stejným způsobem proti reprezentaci Peru [7] 8 minut před koncem setkání [31] , tento míč přivedl Brazilce na závěrečný turnaj mistrovství [14] .

„Měl jsem zraněný kotník a tak jsem změnil způsob úderu, aby ta bolest nebyla tak otravná. Míč se pohyboval jako ďábel“ [32]

Na stejném turnaji Didi několikrát asistoval, zejména často dával 40metrové přihrávky Garrinche , předvedl techniku ​​zacházení s míčem, například v závěrečné hře dokázal porazit Gunnara Grena mezi nohama , který považoval za hlavní dispečer odpůrců Brazílie, Švédové [7] . Spoluhráči o Didi řekli, že „může trefit minci odkudkoli“ a že „může přimět míč mluvit“ [33] . Na tomto mistrovství světa dostal Didi přezdívku „Pan Fotbal“ od francouzského novináře Gabriela Anota , který spočítal, že ve finálovém zápase udělal Didi 52 přihrávek a nikdy neudělal chybu v přestupu [20] [22] , analogicky s přezdívka Pelé , kterému se říkalo „král fotbalu“ [7] . Podle Maria Zagalla mu během finálového zápasu, ve kterém Brazilci prohrávali, řekl: „Uklidni se, chlapče. Pořád jsme lepší než oni. Nebojte se, tento zápas velmi brzy otočíme“, načež se brazilští hráči uklidnili a po 5 minutách vstřelili obrat [12] .

Didi odehrál svůj poslední zápas za národní tým na mistrovství světa 1962 , kde hrál finále s Čechoslováky a stal se dvojnásobným mistrem světa [19] .

Styl hry

Didi nikdy nebyl rychlý hráč, přestože hrál v dobře trénovaných týmech. Didi se často zastavoval, hrál roli prvního přihrávajícího, přihrával míč dopředu do útoku. Dělal dlouhé přihrávky 30-40 metrů a téměř vždy přesně [19] . Didi propojil obranu a útok týmu, přičemž byl hlavním dispečerem. Řekl: „Nepotřebuji utíkat. Míč dostávám na 40 metrů. Proč musím běžet 35 metrů, abych dal míči 5 metrů, když můžu běžet 5 metrů a ujet alespoň 40 metrů?“ [34] .

Kromě své hry se Didi vyznačoval vůdčím talentem. Jeho názor vždy vyslechli nejen hráči, ale i trenéři a vedení týmů [20] .

Osobní život

Didi byl dvakrát ženatý, první manželka se jmenovala Maria Luisa, známější jako Joinha [35] , oženil se s ní koncem roku 1949 [14] . Měli syna Bibiho, který se také stal fotbalistou [14] . Maria na Didiho velmi žárlila, zvláště když už opustil rodinu, polila jeho dům v noci petrolejem a zapálila ho [35] . Později měl poměr s herečkou Guillaume Batista, která se stala jeho druhou manželkou [14] , na kterou Didi vždy vášnivě žárlila [7] , stejně jako samotná Guillaume, která kdysi všechny fotbalistovy obleky stříhala nůžkami [36] . 37 dní po smrti svého manžela Guillaumard zemřel ve stejné nemocnici jako Didi [14] .

Didi měla také nestandardní velikost bot: jedna noha měla velikost 40 a druhá velikost 41 [37] .

Statistiky

Sezóna Klub Mistrovství
liga Hry cíle
1947 Madureira carioca patnáct 6
1948 carioca 17 2
1949 Fluminense carioca 16 0
1950 carioca osmnáct 7
1951 carioca 24 čtyři
1952 carioca dvacet osm
1953 carioca 27 čtrnáct
1954 carioca 23 12
1955 carioca 22 6
1956 Botafogo carioca 22 17
1957 carioca 17 12
1958 carioca 25 12
1959/60 RealMadrid příklad 19 6
1960 Botafogo carioca 17 9
1961 carioca 22 7
1962 carioca 5 3
1962 Sportovní Cristal příklad ? ?
1963 příklad ? ?
1964 Botafogo carioca jedenáct jeden
1964 Sao Paulo Paulista ? ?
1964/65 Veracruz příklad 26 čtyři
1965/66 příklad 3 0
1966 Sao Paulo Paulista čtyři 0

Úspěchy

Jako hráč

Příkaz Osobní

Jako trenér

Poznámky

  1. ↑ 1 2 http://www.rsssf.com/miscellaneous/didi-intl.html
  2. ↑ 1 2 https://www.treccani.it/enciclopedia/didi_%28Enciclopedia-dello-Sport%29/
  3. ↑ 1 2 http://www.futebolamadordeminas.com/craque55.htm
  4. ↑ 1 2 https://trivela.com.br/didi-90-anos-colecao-de-historias-sobre-a-lenda-do-futebol/
  5. ↑ 12 Didi _
  6. ↑ Profil na brasilnacopa  (downlink)
  7. ↑ 1 2 3 4 5 6 Gênios do Passado - Waldir Pereira (Didi) Archivováno 8. prosince 2008 na Wayback Machine
  8. ↑ Morre o ex - campeão mundial DIDI  (nedostupný odkaz)
  9. ↑ 1 2 3 Článek na futebolamadordeminas.com
  10. ↑ Guerin' Sportivo's. 50 Grandi del Secolo od Adalberta Bortolottiho . rsssf.com (5. února 2001). Získáno 11. 5. 2017. Archivováno z originálu 21. 8. 2011.
  11. ↑ Placarových 100 Craques do Seculo . rsssf.com (5. února 2001). Získáno 11. 5. 2017. Archivováno z originálu 21. 8. 2011.
  12. ↑ 1 2 3 Článek na fifa.com
  13. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 Didi… o principe da folha seca
  14. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Didi da folha seca
  15. ↑ Za autora této trefy je považován Didi, který tímto způsobem často dával góly. První gól tímto způsobem však vstřelil v roce 1914 Rubens Sales .
  16. ↑ Igor Fesuněnko . Brazílie, fotbal, torsida. - Olma-Press, 2003. - 544 s. - 3000 výtisků.  - ISBN 5-224-03297-0 .
  17. ↑ 1 2 Craque Imortal - Didi
  18. ↑ JS online - Maestro supera nebo racismo
  19. ↑ 1 2 3 4 Mistr suchého listí
  20. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 Igor Fesuněnko. Brazílie, fotbal, torcida...
  21. ↑ 1 2 3 4 5 Overshadowing Pele Archivováno 11. října 2009 na Wayback Machine
  22. ↑ 1 2 3 100 skvělých fotbalistů  (nepřístupný odkaz)
  23. ↑ 1 2 Článek na ziconarede.com.br Archivováno 6. ledna 2008 na Wayback Machine
  24. ↑ Master „poslal“ první „suchý list“ do francouzské mřížky
  25. ↑ Figura da Semana: Didi
  26. ↑ Didi, o Folha-Seca. Ex meia do Botafogo a Fluminense
  27. ↑ Profil na ronaldofan.net
  28. ↑ Profil FIFA.com  _
  29. ↑ Fotbal: Ellis vypadl během bitvy o Bern
  30. ↑ Ellis, Arthur Edward (1914–1999), fotbalový rozhodčí (odkaz není k dispozici) . Datum přístupu: 4. ledna 2011. Archivováno z originálu 29. ledna 2012. 
  31. ↑ Článek na esporte.uol.com.br
  32. ↑ Cristiano Ronaldo - mistr "suchého listu"
  33. ↑ Profil na football-2000.niv.ru
  34. ↑ Článek na capitaodunga.com.br
  35. ↑ 1 2 Didi de frente com Bibi, o filho que não criou
  36. ↑ Valdir Pereira, o Didi! Archivováno 12. dubna 2011 na Wayback Machine
  37. ↑ Příběh "Botafoga", který si nepamatuje příbuzenství

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Foto, video a zvuk
Tematické stránky
Slovníky a encyklopedie
V bibliografických katalozích
 FIFA World Cup - Ballon d'Or
Nejlepší hráč
Zlatá koule
  • Ballon d'Or byl poprvé udělen v roce 1982 .
 Mistrovství světa ve fotbale 1958 - symbolický tým
Brankář
Obránce
Záložník
Záchvat