Smlouva o přátelství mezi Itálií a Libyí
Smlouva o přátelství, partnerství a spolupráci mezi Itálií a Libyí (též Bengházská smlouva , angl. Treaty of benghazi ) - dohoda mezi Italskou republikou a Velkou socialistickou lidovou libyjskou arabskou džamáhírijou , podepsaná v srpnu 2008 v Benghází a vstoupila v platnost v březnu 2, 2009. Zajímavé je, že necelé dva roky poté, co vstoupila v platnost, Itálie smlouvu jednostranně „pozastavila“, aby umožnila spojencům NATO zahájit letecké útoky na Libyi ze základen v Itálii.
Obsah
- Preambule
- První část. Obecné zásady
- Článek 1. Respektování mezinárodního uznání ( anglická legitimita )
- Článek 2. Rovná suverenita
- Článek 3 Zdržení se hrozeb a použití síly
- Článek 4. Nezasahování do vnitřních záležitostí
- Článek 5. Mírové řešení konfliktů
- Článek 6. Respektování lidských práv a svobod
- Článek 7. Dialog mezi kulturami a civilizacemi
- Část dvě. Konec historických sporů
- Článek 8. Výstavba infrastruktury
- Článek 9. Vytvoření společné komise
- Článek 10. Zvláštní iniciativa
- Článek 11 Víza pro italské občany deportované v 70. letech 20. století
- Článek 12. Tvorba sociálního fondu
- Článek 13. Problém italských dluhů
- Část třetí. Navázání rovnocenného a nového partnerství
- Článek 14 Zřízení dvou výborů, jednoho na nejvyšší úrovni a druhého na úrovni ministerstev zahraničních věcí
- Článek 15. Spolupráce v oblastech vědy
- Článek 16. Kulturní spolupráce
- Článek 17. Průmyslová a hospodářská spolupráce
- Článek 18 Energetika
- Článek 19. Terorismus, organizovaný zločin, drogy a nelegální přistěhovalectví
- Článek 20 Obhajoba
- Článek 21. Nešíření zbraní hromadného ničení
- Článek 22. Spolupráce mezi parlamenty a občanskými společnostmi
- Část čtvrtá
- Článek 23 Závěrečná pravidla
Neútočení a italské členství v NATO
Po uzavření smlouvy se v tisku objevila otázka slučitelnosti zákazu nepřátelských akcí zahájených z území obou zemí s italským členstvím v NATO . Komentátoři poukázali [1] na to, že neexistuje žádná technická neslučitelnost, protože se nejedná o pakt o neútočení a Itálie bude moci jednat v souladu se smlouvou NATO, pokud Libye bude jednat mimo mezinárodně uznávané normy. Odkaz na mezinárodní právo na začátku příslušného článku měl podle komentátorů umožnit akce z italského území v sebeobraně nebo v souladu s rozhodnutím OSN.
Pozastavení smlouvy
Když některé členské země NATO požádaly v březnu 2011 v rámci libyjské intervence o povolení použít italská letiště k úderům proti Libyi , Itálie povolení udělila. Ministr zahraničí Frattini označil smlouvu za „de facto pozastavenou“ [2] , i když sám začátkem března 2011 uvedl: „Smlouva o přátelství mezi Itálií a Libyí je stále v platnosti... Itálie nevyužije a nedovolí použití svého území k provádění nepřátelských akcí proti Libyi“ [3] .
Poznámky
- ↑ Natalino Ronziti. Smlouva o přátelství, partnerství a spolupráci mezi Itálií a Libyí: nové vyhlídky spolupráce ve Středomoří? Archivováno 29. prosince 2009 na Wayback Machine . // Bulletin of Italian Politics Vol. 1, č. 1, 2009, s. 125-133
- ↑ Steven Erlanger. Francie a Británie vedou vojenský tlak na Libyi Archivováno 30. června 2018 na Wayback Machine . NYT , 18. března 2011.
- ↑ Antonella Rampino. Vojenská varianta v Libyi není vyloučena, ale Itálie se jí nezúčastní Archivováno 8. března 2011 na Wayback Machine . Inopressa , z La Stampa .
Literatura
Odkazy