Dungan psaní

Dunganské písmo  - psaní jazyka Dungan . Za dobu své existence několikrát změnil svůj grafický základ a byl opakovaně reformován. V současné době funguje Dungan psaní v azbuce . V historii Dunganova psaní existují 3 etapy:

Používá se na území bývalého SSSR, v regionech, kde je rozšířen jazyk Dungan (hlavně Kazachstán a Kyrgyzstán ).

Arabské písmo

V Číně používali Huizu k záznamu textů ve své rodné čínštině buď hieroglyfy, nebo upravené arabské písmo xiaoerjing . Na přelomu 19. a 20. století pořídil učitel rusko-dungské školy ve vesnici Karakunuz V.I.Tsibuzgin a jeho asistent Chžebur Matzivan první cyrilské záznamy o dungských dialektech v Ruské říši. V sovětských dobách (1928) byla v Taškentu navržena abeceda výslovně založená na systému Xiaoerjing studenty Dungan Y. Shivaza , Y. Yanshansin a Kh. Makeev [1] [2] .

Tato abeceda obsahovala následující písmena [ 1] : Při nahrávání finále slabik byly použity vokalizace . Tato abeceda neměla čas se rozšířit, protože v té době byla vznesena otázka romanizace Dunganského dopisu.

latina

V lednu 1928 byla na II. plénu Ústředního výboru All-Union of the New Turkic Alphabet v Taškentu přijata Dunganská latinská abeceda. Jeho autory byli Y. Zhang a skupina studentů Dungan studujících na univerzitách v Taškentu. Při vývoji abecedy jim pomáhali sovětští vědci V. M. Alekseev , A. A. Dragunov a E. D. Polivanov [3] .

První Dunganova abeceda měla tento tvar: A a, B в, C c, Ç ç, D d, E e, F f, G g, Ƣ ƣ, H h, I i, J j, K k, L l , M m, N n, Ꞑ ꞑ, O o, Ɵ ɵ, P p, R r, S s, Ş ş, S̷ s̷, T t, U u, V v, X x, Y y, Z z, Ƶ ƶ, b b . V definitivně schválené verzi abecedy bylo zrušeno písmeno S̷ s̷ a zavedeno písmeno Ә ә (zároveň se velká písmena nepoužívala v prvním základu Dungan) [4] . Také byly použity 4 digrafy v abecedě : Dƶ dƶ, Ts ts, Tş tş, Uv uv . V březnu 1932 bylo na setkání o Dunganově abecedě rozhodnuto o její reformě. Takže písmena H h, Ƣ ƣ, Ɵ ɵ , stejně jako všechny digrafy, byly zrušeny. Jsou zavedena písmena W w a Ⱬ ⱬ [5] .

Ve významu písmen byly přijaty tyto změny: ts → c, tş → ç, dƶ → ⱬ, h → şj, c → çj, ç → ⱬj, ɵ → yә. Písmeno ƣ, které v dunganských slovech označovalo zubaté nekutálející se [r], bylo nahrazeno písmenem r, které dříve v ruských výpůjčkách označovalo [r]. Jedním z cílů reformy psaní bylo sjednotit Dunganovu abecedu s nově vytvořenou čínskou romanizovanou abecedou . Písmeno j označovalo měkkost předchozí souhlásky, ale nebylo psáno před i a y. V červnu 1932 konference ve Frunze tyto změny obecně schválila, avšak ponechala si písmeno Ƣ ƣ [5] . Později bylo navrženo vyloučit z abecedy písmeno Ꞑ ꞑ, které bylo použito jen v několika slovech [6] .

Dunganská romanizovaná abeceda po reformě [6] :

A a B v c c Ç ç D d e e Əə F f G g Ƣ ƣ já i
Jj b b K k l l M m N n Ꞑꞑ O o Pp R r S s
Ş ş T t U u Vv Ww X x Y y Zz Ƶ ƶ Ⱬⱬ

Cyrilice

Otázka přechodu Dunganovy abecedy na azbuku byla nastolena krátce před Velkou vlasteneckou válkou , která zabránila realizaci tohoto projektu. Znovu se k ní vrátili v roce 1952, kdy Prezidium Akademie věd SSSR rozhodlo o vytvoření komise pro vývoj Dunganské azbuky. V čele komise stál A. A. Dragunov. Yu. Yanshansin, A. A. Dragunov, Yu. Tsunvazo , G. P. Serdjuchenko a A. Kalimov představili své projekty. Byly vyjádřeny názory na nutnost samostatného písmene ҷ pro zvuk [tɕʰ], na použití písmene u' místo ў , na zbytečnost písmene ң a na nahrazení písmene r v původních dunganských slovech e̡ . V důsledku diskusí v roce 1953 byl projekt Yusupa Yanshansina schválen (s určitými změnami) [7] . Tato abeceda se používá do současnosti a má následující podobu [3] :

A a B b dovnitř G g D d Její Její ɘ ə F Җ җ
W h A a čt K to L l Mm N n Ң ң OH oh P p
R p C s T t U u Ў ў Y Y f f x x C c h h
W w U u b b s s b b uh uh ty jo jsem

Tóny se v praktickém psaní neuvádějí. Ve slovnících a vědeckých publikacích se jejich označení používají římskými číslicemi I II III za slovem nebo čísly horního indexu ¹²³ za každou slabikou (například: Җўzhynҗya II-II vlastník, majitel [3] nebo mi¹huar³ heřmánek [8] ).

Abecední korespondenční tabulka

Sestaveno podle [4] , [9] , [10]

cyrilice Latina
1932-1953
Latina
1928-1932
Arabské
písmo
pchin-jin POKUD
A a A a ا A /A/
B b B v ب b /b̥/
dovnitř Vv و w /proti/
G g G g گ G /G/
D d D d د d /d̥/
Její (IA) tedy vy 1 /iɛ/, /jɛ/ 1
Její (io) jojo, jo 1 /iɔ/, /jiɔ/ 1
ɘ ə e e ه E /ә/
F Ƶ ƶ ژ r /ʒ/
Җ җ Ⱬⱬ Dƶ dƶ ج zh /d̥ʒ/
(ⱬj) Ç ç j2 _ /d̥ʑ̥/ 2
W h Zz ز z /d̥z̥/
A a já i ێ i /i/
čt Jj ى y, já 3 /j/, /i/ 3
K to K k ک k /kʰ/
L l l l ل l /l/
Mm M m م m /m/
N n N n ن n /n/
Ң ң Ꞑꞑ ڴ ng /ŋ/
OH oh O o و uo, o 4 /uɔ/, /ɔ/ 4
P p Pp پ p /pʰ/
R p R r 5 , Ƣ ƣ 5a ع, ر r /r/, /ɚ/
C s S s س s /s/
T t T t , t /tʰ/
U u U u و ty, ty 6 /u/, /ɤu/ 6
Ў ў Ww u /w/
Y Y Y y و ty, ty 6 /y/, /w/ 6
f f F f ف F /F/
x x X x ح h /X/
C c c c Ts ts چّ C /tsʰ/
h h Ç ç Tş tş چ ch /tʃʰ/
(çj) c c q2 _ /tɕʰ/ 2
W w Ş ş ش sh /ʃ/
U u (şj) H h شچ X /ɕ/
b b
s s b b ى î, i 8 , e 9 /ɨ/, /i/ 8 , /ə/ 9
b b
uh uh Əə ai /ɛ/
ty jo jj, ty 1 /iou/, /jou/ 1
jsem jo, jo 1 /ia/, /ja/ 1

Poznámky ke stolu:

Poznámky

  1. 1 2 M. Kh. Imazov. Pravopis jazyka Dungan. - Frunze: Ilim, 1977. - S. 6-7.
  2. O. I. Zavjalová. Jazyk a kultura čínských muslimů Huizu . - Dungane. Historie a kultura. - M .  : Věda - východní literatura, 2017. - S. 7-37. — 335 s. - 3500 výtisků.  — ISBN 978-5-02-039795-8 .
  3. 1 2 3 Stručný Dungan-Russian Dictionary = Geyodi huizu-vurus huadian / Y. Yanshansin. - Frunze: Ilim, 1968. - S. 5-7. — 173 str. - 500 výtisků.
  4. 12. _ _ dƶon. əlif-vee. iꞑvi ho hyɵ həxadi əlif-vee. - Frunz, 1929. - 58 s. - 2000 výtisků.
  5. 1 2 A. Dragunov. Dunganova abeceda // Revoluce a psaní. - M .  : Moc sovětů, 1932. - č. 1-2 (11-12). - S. 33-37.
  6. 1 2 Otázky pravopisu jazyka Dungan = Ⱬwn-jan xuadi şjefa (orfografija) vünti. - Frunze: Kirgizgosizdat, 1937. - 71 s. - 625 výtisků.
  7. A. A. Reformatsky. Nová Dunganova abeceda // Otázky lingvistiky. - 1953. - č. 5. - S. 129-132.
  8. Jazyky Ruské federace a sousedních států / V. N. Yartseva. - M. : Nauka, 2001. - T. I. - S. 354. - 432 s. — ISBN 5-02-011237-2 .
  9. Dunganská romanizace  . Ústav estonského jazyka (28. 9. 2012). Získáno 14. listopadu 2015. Archivováno z originálu dne 4. března 2016.
  10. I. Khansuvarov. Latinizace je nástrojem Leninovy ​​národní politiky . - M . : Nakladatelství strany, 1932. - S. 29. - 39 s. — 20 000 výtisků.