Dunganské písmo - psaní jazyka Dungan . Za dobu své existence několikrát změnil svůj grafický základ a byl opakovaně reformován. V současné době funguje Dungan psaní v azbuce . V historii Dunganova psaní existují 3 etapy:
Používá se na území bývalého SSSR, v regionech, kde je rozšířen jazyk Dungan (hlavně Kazachstán a Kyrgyzstán ).
V Číně používali Huizu k záznamu textů ve své rodné čínštině buď hieroglyfy, nebo upravené arabské písmo xiaoerjing . Na přelomu 19. a 20. století pořídil učitel rusko-dungské školy ve vesnici Karakunuz V.I.Tsibuzgin a jeho asistent Chžebur Matzivan první cyrilské záznamy o dungských dialektech v Ruské říši. V sovětských dobách (1928) byla v Taškentu navržena abeceda výslovně založená na systému Xiaoerjing studenty Dungan Y. Shivaza , Y. Yanshansin a Kh. Makeev [1] [2] .
Tato abeceda obsahovala následující písmena [ 1] : Při nahrávání finále slabik byly použity vokalizace . Tato abeceda neměla čas se rozšířit, protože v té době byla vznesena otázka romanizace Dunganského dopisu.
V lednu 1928 byla na II. plénu Ústředního výboru All-Union of the New Turkic Alphabet v Taškentu přijata Dunganská latinská abeceda. Jeho autory byli Y. Zhang a skupina studentů Dungan studujících na univerzitách v Taškentu. Při vývoji abecedy jim pomáhali sovětští vědci V. M. Alekseev , A. A. Dragunov a E. D. Polivanov [3] .
První Dunganova abeceda měla tento tvar: A a, B в, C c, Ç ç, D d, E e, F f, G g, Ƣ ƣ, H h, I i, J j, K k, L l , M m, N n, Ꞑ ꞑ, O o, Ɵ ɵ, P p, R r, S s, Ş ş, S̷ s̷, T t, U u, V v, X x, Y y, Z z, Ƶ ƶ, b b . V definitivně schválené verzi abecedy bylo zrušeno písmeno S̷ s̷ a zavedeno písmeno Ә ә (zároveň se velká písmena nepoužívala v prvním základu Dungan) [4] . Také byly použity 4 digrafy v abecedě : Dƶ dƶ, Ts ts, Tş tş, Uv uv . V březnu 1932 bylo na setkání o Dunganově abecedě rozhodnuto o její reformě. Takže písmena H h, Ƣ ƣ, Ɵ ɵ , stejně jako všechny digrafy, byly zrušeny. Jsou zavedena písmena W w a Ⱬ ⱬ [5] .
Ve významu písmen byly přijaty tyto změny: ts → c, tş → ç, dƶ → ⱬ, h → şj, c → çj, ç → ⱬj, ɵ → yә. Písmeno ƣ, které v dunganských slovech označovalo zubaté nekutálející se [r], bylo nahrazeno písmenem r, které dříve v ruských výpůjčkách označovalo [r]. Jedním z cílů reformy psaní bylo sjednotit Dunganovu abecedu s nově vytvořenou čínskou romanizovanou abecedou . Písmeno j označovalo měkkost předchozí souhlásky, ale nebylo psáno před i a y. V červnu 1932 konference ve Frunze tyto změny obecně schválila, avšak ponechala si písmeno Ƣ ƣ [5] . Později bylo navrženo vyloučit z abecedy písmeno Ꞑ ꞑ, které bylo použito jen v několika slovech [6] .
Dunganská romanizovaná abeceda po reformě [6] :
| A a | B v | c c | Ç ç | D d | e e | Əə | F f | G g | Ƣ ƣ | já i |
| Jj | b b | K k | l l | M m | N n | Ꞑꞑ | O o | Pp | R r | S s |
| Ş ş | T t | U u | Vv | Ww | X x | Y y | Zz | Ƶ ƶ | Ⱬⱬ |
Otázka přechodu Dunganovy abecedy na azbuku byla nastolena krátce před Velkou vlasteneckou válkou , která zabránila realizaci tohoto projektu. Znovu se k ní vrátili v roce 1952, kdy Prezidium Akademie věd SSSR rozhodlo o vytvoření komise pro vývoj Dunganské azbuky. V čele komise stál A. A. Dragunov. Yu. Yanshansin, A. A. Dragunov, Yu. Tsunvazo , G. P. Serdjuchenko a A. Kalimov představili své projekty. Byly vyjádřeny názory na nutnost samostatného písmene ҷ pro zvuk [tɕʰ], na použití písmene u' místo ў , na zbytečnost písmene ң a na nahrazení písmene r v původních dunganských slovech e̡ . V důsledku diskusí v roce 1953 byl projekt Yusupa Yanshansina schválen (s určitými změnami) [7] . Tato abeceda se používá do současnosti a má následující podobu [3] :
| A a | B b | dovnitř | G g | D d | Její | Její | ɘ ə | F | Җ җ |
| W h | A a | čt | K to | L l | Mm | N n | Ң ң | OH oh | P p |
| R p | C s | T t | U u | Ў ў | Y Y | f f | x x | C c | h h |
| W w | U u | b b | s s | b b | uh uh | ty jo | jsem |
Tóny se v praktickém psaní neuvádějí. Ve slovnících a vědeckých publikacích se jejich označení používají římskými číslicemi I II III za slovem nebo čísly horního indexu ¹²³ za každou slabikou (například: Җўzhynҗya II-II vlastník, majitel [3] nebo mi¹huar³ heřmánek [8] ).
Sestaveno podle [4] , [9] , [10]
| cyrilice | Latina 1932-1953 |
Latina 1928-1932 |
Arabské písmo |
pchin-jin | POKUD |
|---|---|---|---|---|---|
| A a | A a | ا | A | /A/ | |
| B b | B v | ب | b | /b̥/ | |
| dovnitř | Vv | و | w | /proti/ | |
| G g | G g | گ | G | /G/ | |
| D d | D d | د | d | /d̥/ | |
| Její | (IA) | tedy vy 1 | /iɛ/, /jɛ/ 1 | ||
| Její | (io) | jojo, jo 1 | /iɔ/, /jiɔ/ 1 | ||
| ɘ ə | e e | ه | E | /ә/ | |
| F | Ƶ ƶ | ژ | r | /ʒ/ | |
| Җ җ | Ⱬⱬ | Dƶ dƶ | ج | zh | /d̥ʒ/ |
| (ⱬj) | Ç ç | j2 _ | /d̥ʑ̥/ 2 | ||
| W h | Zz | ز | z | /d̥z̥/ | |
| A a | já i | ێ | i | /i/ | |
| čt | Jj | ى | y, já 3 | /j/, /i/ 3 | |
| K to | K k | ک | k | /kʰ/ | |
| L l | l l | ل | l | /l/ | |
| Mm | M m | م | m | /m/ | |
| N n | N n | ن | n | /n/ | |
| Ң ң | Ꞑꞑ | ڴ | ng | /ŋ/ | |
| OH oh | O o | و | uo, o 4 | /uɔ/, /ɔ/ 4 | |
| P p | Pp | پ | p | /pʰ/ | |
| R p | R r 5 , Ƣ ƣ 5a | ع, ر | r | /r/, /ɚ/ | |
| C s | S s | س | s | /s/ | |
| T t | T t | , | t | /tʰ/ | |
| U u | U u | و | ty, ty 6 | /u/, /ɤu/ 6 | |
| Ў ў | Ww | u | /w/ | ||
| Y Y | Y y | و | ty, ty 6 | /y/, /w/ 6 | |
| f f | F f | ف | F | /F/ | |
| x x | X x | ح | h | /X/ | |
| C c | c c | Ts ts | چّ | C | /tsʰ/ |
| h h | Ç ç | Tş tş | چ | ch | /tʃʰ/ |
| (çj) | c c | q2 _ | /tɕʰ/ 2 | ||
| W w | Ş ş | ش | sh | /ʃ/ | |
| U u | (şj) | H h | شچ | X | /ɕ/ |
| b b | |||||
| s s | b b | ى | î, i 8 , e 9 | /ɨ/, /i/ 8 , /ə/ 9 | |
| b b | |||||
| uh uh | Əə | ai | /ɛ/ | ||
| ty jo | jj, ty 1 | /iou/, /jou/ 1 | |||
| jsem | jo, jo 1 | /ia/, /ja/ 1 | |||
Poznámky ke stolu: