Smrkový listnatý les na levém břehu řeky Boldenky

Smrkový listnatý les na levém břehu řeky Boldenky
IUCN kategorie IV ( Species or Habitat Management Area)
základní informace
Náměstí369,75 ha 
Datum založení21. prosince 1989 
Umístění
56°02′14″ s. sh. 36°30′56″ východní délky e.
Země
Předmět Ruské federacemoskevský region
PlochaIstra
TečkaSmrkový listnatý les na levém břehu řeky Boldenky
TečkaSmrkový listnatý les na levém břehu řeky Boldenky

Smrkový listnatý les na levém břehu řeky Boldenky  je státní přírodní rezervací (komplexem) regionálního (regionálního) významu Moskevské oblasti , jejímž účelem je zachování nenarušených přírodních komplexů, jejich složek v jejich přirozeném stavu. Stát; obnova přirozeného stavu narušených přírodních komplexů, zachování ekologické rovnováhy. Rezerva je určena pro:

Rezervace byla založena v roce 1989 [1] . Místo: Moskevská oblast, městská část Istra , venkovská osada Novopetrovskoye, mezi vesnicí Bodrovo a dálnicí MBK. Rezervace se skládá z pěti lokalit: lokalita č. 1 se nachází východně od dálnice MBK v těsné blízkosti a západně od obce Bodrovo v těsné blízkosti; úseky č. 2-5 se nacházejí 0,2 km jihovýchodně a 1,2 km jižně od obce Bodrovo a jsou odděleny dálnicemi Savelyevo - MBK, Savelyevo - MBK - Bodrovo a také nejmenovanou polní cestou . Celková výměra rezervace je 369,75 ha (parcela č. 1 - 252,61 ha, parcela č. 2 - 75,37 ha, parcela č. 3 - 1,94 ha, parcela č. 4 - 5,95 ha, parcela č. 5 - 33 0,88 ha). Parcela č. 1 zahrnuje čtvrť 64 (celkem) lesního areálu Okťabrskij lesnictví okresu Saveljevskij v lesnictví Istra; pozemky č. 2-5 se nacházejí v 10. čtvrtině novopetrovského lesního úseku lesního okresu Saveljevskij v lesnictví Istra a jsou odděleny vyznačenými komunikacemi.

Popis

Území rezervace se nachází na jižním makrosvahu Moskevské pahorkatiny v pásmu rozmístění hřebenově pahorkatinových čerstvých, vlhkých a vlhkých morénových plání. Absolutní výšky území se pohybují od 202 m n. m. (v údolí řeky Boldenky ) do 260 m n. m. (vrchol kopce). Střechu předkvartérních hornin oblasti představují jurské jíly a písky s fosfority a pískovci.

Státní přírodní rezervace zahrnuje úsek ploché kopcovité morénové pláně na levém břehu řeky Boldenky a horní části svahů jejího údolí.

Parcela č. 1 se nachází převážně na mírně svažitém povrchu plochého morénového kopce a zahrnuje jeho severní a severovýchodní svahy. Absolutní výšky na území lokality jsou 215–260 m nad mořem. Celková délka kopce je cca 3,5 km, šířka cca 2-2,5 km. Strmost sjezdovek je cca 3-10°. Svahové plochy kopce tvoří oblázkovo-balvanito-hlinitá moréna, překrytá plášťovými hlínami. Pahorkatinná rovina je prořezána roklinovými erozními formami, údolími potoků - levých přítoků řeky Boldenky. Šířka dna údolí dosahuje 50–100 m. Úsek č. 2 zahrnuje fragmenty jižních a východních svahů výše popsaného kopce v absolutních výškách 233–257 m n. m. Východní část lokality zahrnuje horní část údolí potoka s plochým dnem s erozní strže vyvinutou trvalým tokem. Šířka údolí dosahuje 500 m, výška stran je 5 m.

Malé plochy č. 3 a 4 se nacházejí ve střední části východního svahu kopce (245–253 m n. m.) směřujícího k řece Boldenka. Sklony hlinitých povrchů jsou zde 3-5°. Parcela č. 5 se rovněž nachází ve svahu východní expozice a kromě povrchu pahorkatinné morénové roviny zahrnuje fragmenty levobřežních stran údolí řeky Boldenky. Absolutní výšky na místě se pohybují od 202 m nad mořem do 245 m nad mořem. Na svazích jsou široce rozvinuty defluviální a deluviální procesy. Jsou zde rozšířeny erozní prohlubně, široké asi 10–20 m a hluboké až 1–2 m.

Hydrologický tok rezervace směřuje do řeky Boldenka, která je pravostranným přítokem řeky Nudol (povodí řeky Istra). Ve dnech erozních forem rezervace proudí trvalé i dočasné vodní toky.

Půdní pokryv na území rezervace je zastoupen převážně sodno-podzolovými půdami, podél depresí jsou sodno-podzolo-glejové půdy.

Flóra a vegetace

Na území rezervace jsou běžné smrkové malolisté a malolisté smrkové lesy s dubem, místy - s javorem klenem. Nacházejí se zde lesní plantáže smrků, a to i pod zápojem drobnolistých plantáží, dále rozpadlé staré smrkové lesy poškozené kůrovcem a paseky na jejich místě.

Na lokalitě č. 1 rezervace ve čtvrti 46 Okťabrského okresu lesnictví Saveljevského je nejsložitější struktura starých osikovo-břízových lesů s druhým patrem smrku a malolistých smrkových lesů s dubem, zabírající hlavní oblast v rezervaci. Věk dubu, břízy, osiky a smrku v těchto lesích dosahuje 80-100 let, průměr kmenů takových stromů obvykle dosahuje 60-70 cm. , a ve druhé vrstvě (masivně) a podrost různého stáří. Dub také často přechází do prvního patra, jsou zde duby s průměrem kmene až 80 cm, javor rovinný se obvykle účastní druhého patra a hojně se vyskytuje ve formě podrostu. Z keřů kromě lísky, zimolezu lesního, euonyma bradavičnatého, kaliny a vlka obecného nebo vlčího lýka obyčejného (vzácný a zranitelný druh nezařazený do Červené knihy Moskevské oblasti, ale potřebující neustálou kontrolu a pozorování na svém území) byly zaznamenány.

Smrkové malolisté a malolisté smrkové lesy s doubravou lískou jsou na lokalitě zastoupeny šťovíkem-kapraďoširým bylinným typem se zelímcem žlutým, kopytníkem evropským, dřepčíkem obecným, plicníkem nejasným, ostřicí vlasatou. V porostu dále ostřice lesní, samci štítníků, kartuzák a smilník, pryskyřník kašubský, violka úžasná, zápasník severní. Jsou oblasti s dominancí jestřába vytrvalého. Na některých místech v březových smrkových lesích se jednotlivě nebo hojně vyskytuje evropský podrost, uvedený v Červené knize Moskevské oblasti. Na okrajích březových lesů se nachází zvonek broskvový (vzácný a zranitelný druh, nezařazený do Červené knihy Moskevské oblasti, ale potřebuje neustálou kontrolu a pozorování na svém území).

Vyskytují se zde také březové a smrkové lesy šťavelovo-kapraďorostové lísky s borůvčím, kde se pěstuje houževnatost plazivá, mycelis zední, šťovík obecný, majník dvoulistý, šťovík chlupatý, kopytník divoký, ptačinec tvrdolistý, přeslička lesní či luční, lesní a ostřice dlanitá, různé kapradiny včetně štítonošů, uzlík, linnaeus golokuchnik a fegopteris spojující, občas Veronica officinalis, rozložitý bor, krátkonohý les. Na půdě je vyvinut mechový pokryv (40–60 %) jemných dubových mechů (atrichum, mnium, plagiomnium), eurynchia a játrovek (plagiochilla). V prohlubních mezi kopci jsou plochy drobnolisté smrčiny se skupinami olše šedé a třešně ptačí podrost kapradinových-širokobylinných-vlhko-bylinných a kapradinsko-ocasních-širokých-bylinných-vlhko-bylinných lesů se samičím jitrnice obecná, štika mokřadní, chistek lesní, kostřava obrovská a lipnice luční na mýtinách.

Prastaré čisté smrkové lesy dnes již téměř všude vyschly v důsledku poškození kůrovcem. Na jejich místě rostou líska, maliník, dřepčík, kapradiny, kopřivy a ptačinec dubový. Větve padlých jedlí na pomezí mrtvých lesů a přežívajících lesních ploch jsou hustě pokryty lišejníky z rodu hypohymnia, jednotlivé evernie jsou rozmanité, ospale chlupaté (uvedeny v Červené knize Moskevské oblasti) a nahnědlé bryorie, vzácné např. regionu. V 64. čtvrtletí je rozsáhlá těžba porostlá podrostem stromů a keřů.

Nevýznamné plochy v tomto úseku rezervace zaujímají lesní kultury smrků různého stáří, řídce bylinné s houževnatostí, zelenec, kopytník divoký, štítník kartuzský, Veronica officinalis. Jsou zde zahuštěné mrtvé pokryvné lesní kultury. Pod zápojem drobnolistých druhů jsou smrkové výsadby.

V rokli protínající lesy čtvrti 64 jsou malolisté, méně často smíšené lesy se smrkem, olší šedou, třešní, dubem, břízou a osikou, kapradinou vlhkou trávou s jasanem, kozí vrbou, lískou, maliníkem a jasanová vrba roste. V půdním pokryvu svahových lesů se hojně vyskytují široké trávy (dýnovec, ostřice zelená, ostřice chlupatá), pro spodiny jsou charakteristické vlhké trávy (ketina lesní, lipnice luční, lipnice luční, pcháč zeleninový, přeslička lesní, andělika lesní) a netýkavky, občas se vyskytuje zvonek širokolistý (vzácný a zranitelný druh, nezařazený do Červené knihy Moskevské oblasti, ale potřebuje neustálou kontrolu a sledování na svém území). V některých trámech byl nalezen i podrost jilmu holého. Tam, kde jsou trámy slabě zapuštěné, hraje význačnou roli smrk.

V depresích se vytvořily drobné lesní šedé slatiny s vrbou jasanovou a břízou s šedou olší bažinaté lesy s lipnicí, rákosem lesním, ostřicí a přesličkou. Vyskytují se zde prohlubně s bublinatými a ostrými ostřicemi, rašeliníky, mochna, hořkosladká lilek, jedovatý milník nebo jedlovec, lopuch malý a rákosník našedlý.

Na mýtině u dálnice a okrajů lesů je zastoupena luční vegetace s řídkou a psí trávou, rákosem mletým, třezalkou skvrnitou. V prohlubních se vyskytují druhy náletů, ostřice měchýřnaté a zelené vlhkomilné mechy.

Malý rybníček je obklopen úzkými pásy bažinaté louky a nízko položeným rákosovo-šedým rákosovým močálem s keřovitými vrbami - jasany a trojtyčinkami. V jezírku podél břehů rostou ostřice ostré a šťavnaté, mochna bahenní, přeslička říční, rákos lesní, orobinec širokolistý, telipteris bahenní, zakrslík rákosový, ptačinec evropský. Voda je bohatá na pemphigus vulgaris, kanadské elodea, vodokras a okřehek.

Na lokalitě č. 2 v 10. čtvrtletí okresního lesnictví Oktyabrsky jsou prezentovány staré smrkové lesy s dubem, břízou a osinou s průměrem kmene cca 50-60 cm, líska oxalis-kapraď-široká bylina. Vyskytují se zde i oblasti zralých osikových lesů s lískou smrkovou oxalis-široko-bylinko-kapraď s dýňovou, zelí, přesličkou luční, dubem hvězdnatým, kartuziánskou a samčí štítonoši, samičí kočovnou trávou, golokuchníkem Linnéovým. Na starých pasekách porostlých lískou se dochovaly jednotlivé duby s průměrem kmene do 100 cm, jednotlivé staré smrky a osiky (průměr kmene - 50-55 cm). Zde je hojný podrost javoru klenu, vyskytují se mladé javory o průměru kmene cca 20–25 cm.

Po úbočích trámů a jejich vrcholcích rostou staré smrky, břízy a osiky, po okrajích rostou duby. Z keřů převažuje líska a euonyma bradavičnatá. V travním porostu dominuje dřepčík, ostřice chlupatá a zelenec žlutý. Druhy Peltiger se hojně vyskytují na mechových podnožích stromů a padlých kmenech. Dna roklí jsou obsazena vlhkými travnatými, vlhkými a bažinatými loukami s oblastmi nížinných bažin, kde jsou lesní rákosí, rákosovitý pramen. Svízel luční, kopřiva, ostřice, kořenitá a puchýřnatá.

Na malých plochách 3, 4 a 5 jsou vyvinuty březovo-smrkové a smrkovo-břízy s podrostem osiky, dubu a javoru, lískové šťavelové-kapraďo-bylinné lesy proložené mladšími březovými lesy, osikovými lesy a zarostlými starými pasekami.

Fauna

Fauna rezervace je typická pro společenstva jehličnatých a smíšených lesů moskevské oblasti. Absence synantropních druhů v jeho fauně svědčí o vysokém stupni zachovalosti tohoto objektu. Faunistický komplex suchozemských obratlovců je založen na charakteristických typech lesních biotopů.

V rezervaci je zaznamenáno celkem 50 druhů suchozemských obratlovců - tři druhy obojživelníků, jeden druh plazů, 34 druhů ptáků, 12 druhů savců.

Celkem se na území rezervace rozlišují dva hlavní zookomplexy (zooformace) suchozemských obratlovců: jehličnaté a malolisté lesy.

Úseky rezervace, oddělené pouze úzkými liniovými objekty, jsou z hlediska fauny, která je obývá, ekologicky integrální. Níže je uveden jediný popis pro celé území rezervace.

Absolutně převažuje zooformace jehličnatých lesů, zastoupených v rezervaci smrkovými lesy a smrkovými lesními plantážemi. Pro tuto zooformaci jsou typické tyto druhy zvířat: kuna borová, hraboš obecný, veverka obecná, kukačka obecná, strakapoud velký, žlučník, střízlík, krkavec, sojka, králík žlutohlavý, brhlík obecný, pika, lejsek prašný, lejsek malý ; z obojživelníků je ropucha obecná vázána na jehličnaté lesy. Louskáček, ptačí druh uvedený v Červené knize Moskevské oblasti, je také spojen se smrkovými lesy rezervace.

Oblasti malolistých lesů, zastoupené především březovými lesy, v menší míře osikovými lesy, obývá krtek obecný, ježek obecný, myška lesní, linduška lesní, slavík, polní, červenka, kos, holub hřivnáč, červenka, čočka, žluva, pěnice černohlavá, pěnice - řehtačka, zelenáč, sýkora dlouhoocasá, sýkora koňadra, lejsek strakatý. Listnaté lesy rezervace jsou také stanovištěm pro srnce evropského (vzácný a zranitelný druh, který není uveden v Červené knize Moskevské oblasti, ale potřebuje neustálé sledování a pozorování v regionu).

V lesích různých typů se vyskytuje rejsek obecný, los, zajíc bělohlavý, jestřáb lesní, pěnkava pěnkava, drozd zpěvný, pěnice vrbová, pěnice bělavá, pěnice zelená, žába obecná a slatinná. Prase divoké a liška obecná žijí téměř ve všech typech biotopů rezervace.

Káně lesní se vyskytuje podél okrajů lesa; na dobře prohřátých lesních pasekách a okrajích lesů je běžná ještěrka živorodá.

Předměty zvláštní ochrany rezervace

Chráněné ekosystémy: smrkové malolisté a malolisté smrkové lesy s dubem, javorem klenem, lískou, šťavelem-kapraďosemenným, smíšené trámové lesy, vlhké a bažinaté louky.

Místa růstu chráněných v moskevské oblasti, stejně jako další vzácné a zranitelné druhy rostlin, lišejníků a zvířat zaznamenaných na území rezervace, uvedené níže, stejně jako evropský srnčí zvěř.

Chráněné v moskevské oblasti, stejně jako další vzácné a zranitelné druhy rostlin:

Chráněné v moskevské oblasti, stejně jako další vzácné a zranitelné druhy lišejníků:

Druhy zvířat uvedené v Červené knize Moskevské oblasti: louskáček.

Poznámky

  1. ↑ Rozhodnutí výkonného výboru Moskevské oblastní rady lidových poslanců ze dne 21. prosince 1989 č. 1297/40 „O organizaci státních přírodních památek a přírodních rezervací v Moskevské oblasti“ . AARI . Získáno 23. srpna 2021. Archivováno z originálu dne 21. srpna 2021.

Literatura