Ermolovič, Dmitrij Ivanovič

Dmitrij Ivanovič Ermolovič
Datum narození 19. října 1952 (ve věku 69 let)( 1952-10-19 )
Místo narození Moskva
Země  SSSR → Rusko 
Vědecká sféra lingvistika , překlad
Místo výkonu práce Moskevská státní lingvistická univerzita (1980–2015)
Alma mater MGPII je. M. Torez
Akademický titul doktor filologie
Akademický titul Profesor
webová stránka yermolovich.ru

Dmitrij Ivanovič Ermolovič (narozený 19. října 1952 , Moskva , SSSR ) je sovětský a ruský lingvista , lexikograf , simultánní a literární překladatel z angličtiny a francouzštiny. Doktor filologie (2005), profesor. Působí také jako ilustrátor.

Profesor Moskevské státní lingvistické univerzity (MSLU) (1999–2015).

Životopis

V roce 1969 nastoupil a v roce 1974 s vyznamenáním promoval na překladatelském oddělení Moskevského pedagogického institutu cizích jazyků pojmenovaného po Maurice Thorezovi , kde poté studoval na korespondenčním postgraduálním kurzu. Student lingvistů a překladatelů Ya. I. Retsker , V. N. Komissarov , A. D. Schweitzer , S. A. Burlyai .

Působil jako tlumočník, včetně simultánního tlumočníka, v systému Rady ministrů SSSR, v agentuře TASS . V letech 1977-1980 byl zástupcem ředitele kurzů OSN pro demografické specialisty z rozvojových zemí na Moskevské státní univerzitě .

V roce 1981 Moskevský státní pedagogický institut Maurice Thoreze pod vedením V. N. Komissarova obhájil dizertační práci pro udělení titulu kandidáta filologických věd na téma „Funkční-sémantická struktura individualizujících znaků anglického jazyka“ (odbornost 10.02.04 - germánské jazyky) [1] .

V roce 2005 obhájil disertační práci pro titul doktora filologie na téma „Základy translatologické onomastiky“ (obor 20. 10. 20 - srovnávací historická, typologická a srovnávací lingvistika); oficiální oponenti - doktor filologie, profesor E. S. Kubryakova , doktor filologie, profesor N. K. Garbovsky a doktor filologie, profesor E. G. Pyrikov ; vedoucí organizací je Peoples' Friendship University of Russia [2] .

V letech 1980 až 2015 vyučoval praxi a teorii překladu na Moskevské státní lingvistické univerzitě (MSLU) , kde je od roku 1999 profesorem.

Od roku 2014 je (dobrovolně) šéfredaktorem nakladatelství Auditoriya, které produkuje naučnou a překladovou literaturu. Od roku 2017 stojí v čele poroty mezinárodní soutěže profesionálních překladů Cosine Pi, pořádané na Moskevské státní univerzitě.

Autor velkého množství publikací z oblasti lingvistiky , dvojjazyčné lexikografie a překladu, učebnic. Překladatel literárních děl z angličtiny a francouzštiny.

Byl jedním ze zakladatelů (únor 2004), členem redakční rady a aktivním autorem překladatelského časopisu Bridges. V lednu 2018 odešel z redakční rady spolu s dalšími dvěma členy kvůli nesouhlasu s politikou vydavatele a šéfredaktora časopisu [3] .

Vědecká činnost

Jermolovič ve svých pracích o onomastice rozvinul funkčně-sémantický koncept, podle kterého jsou vlastní jména obdařena významem ( označit ), skládajícím se z řady sémantických složek [4] . Popsal lingvistické antinomie vlastní mezijazykovému přenosu vlastních jmen a vyvinul typologii a metodologii pro tvorbu onomastických korespondencí v překladu a dvojjazyčné lexikografii [5] [6] . Sestavil [7] pravidla pro praktický přepis jmen z evropských a řady východních jazyků do ruštiny [8] [9] . Berouc na vědomí nedostatky v současné praxi převodu ruských vlastních jmen do jiných jazyků, navrhl Jermolovič systém cyrilsko-latinského přepisu založený na principech vzájemné jednoznačnosti, pravidelnosti a univerzálnosti korespondencí [10] .

V translatologii se zabýval problematikou situačního překladu [11] , falešnými přáteli překladatele [12] , ale i lakunologií ve směru rozvoje pojmů náhodné mezery a lexikálně-sémantické mřížky textu [ 13] . Publikoval také práce o metodice výuky překladu, problematice ústního a literárního překladu, kritické a populárně vědecké články.

Vyvinul řadu školicích programů o překladu pro univerzity a na jejich základě univerzitní učebnici „Russian-English Translation“ (spolu s pokyny a klíči) [14]  – nejucelenější vzdělávací komplex v této disciplíně, který je široce používán lingvistické univerzity a fakulty země.

Jermolovič je teoretik a praktik lexikografie, autor značného množství slovníků, z nichž nejobjemnější je Nový velký rusko-anglický slovník [15] , který odráží masivní změny ruské slovní zásoby na přelomu 20. a 21. století. Jeho „Praktický ruský slovník“ [16] vyšel v USA.

Ermolovič editoval poslední vydání nejvýznamnějších monografií V. N. Komissarova [17] [18] a Ja. I. Retskera [19] (poslední také s Ermolovičovými doplňky).

Literární kritika a literární překlad

Na základě archivního bádání zpracoval Yermolovič nejpodrobnější životopis lexikografa a spisovatele V. K. Mullera [20] , o kterém dříve nebyly ve veřejných zdrojích dostupné informace. Objevil a pod svou redakcí vydal také dosud neznámý rukopis V. K. Mullera „Puškin a Shakespeare“ [21] .

Provedl nový překlad všech hlavních děl Lewise Carrolla, publikoval je spolu s komentáři vysvětlujícími autorovy sémantické podtexty a literární prostředky a analyzoval problémy jejich překladu [22] [23] [24] [25] . Na tato témata publikoval řadu článků, mimo jiné ve specializovaných zahraničních časopisech [26] .

Ermolovič se stal prvním překladatelem do ruštiny dvou knih anglického spisovatele Williama Gilberta (jedna z nich byla spoluautorem) [27] [28] , jakož i série dětských knih francouzského spisovatele Charlese Roberta-Dumase [29 ] [30] .

Činnosti ilustrátorů

Díky speciálnímu vzdělání na uměleckých školách včetně Moskevské střední umělecké školy (dnes Moskevské akademické umělecké lyceum ) působí Jermolovič jako ilustrátor. Zejména vytvořil sérii celostránkových barevných ilustrací k dílům Lewise Carrolla, publikovaných v jeho překladech [23] [24] [25] .

Jermolovič hovořil o principech své ilustrátorské práce v článku „Jak kreslím přes zrcadlo“ [31] .

Sborník

Hlavní vědecké práce

Literární překlady a komentáře

Poznámky

  1. ↑ Ermolovič, Dmitrij Ivanovič. Funkční a sémantické rysy individualizujících znaků: na materiálu pojmenování osoby v angličtině: diss. ... bonbón. filol. Vědy: 10.02.04. - Moskva, 1981. -203 s.
  2. ↑
    • Ermolovič, Dmitrij I. Základy translatologické onomastiky: diss. ... Dr. Philol. Vědy: 10.02.20. - Moskva, 2004. - 317 s.
    • Ermolovič, Dmitrij I. Základy onomastiky translatologie  : Ph.D. dis. ... Dr. Philol. Vědy: 10.02.20 / Mosk. Stát lingvista. un-t. - Moskva, 2005. - 48 s.
  3. ↑ REDAKČNÍ RADA BEZ DISKUZE aneb PROČ OCHÁZÍME Z "MOSTY" Archivní kopie ze dne 27. ledna 2018 na Wayback Machine // Web D. I. Ermoloviče, 24. ledna 2018
  4. ↑ Ermolovič D.I. § 1.2 // Vlastní jména: teorie a praxe mezijazyčného přenosu. - M. : R. Valent, 2005.
  5. ↑ Ermolovič D.I. § 2.2 // Vlastní jména: teorie a praxe mezijazyčného přenosu.
  6. ↑ Ermolovič D.I. §§ 3.1–3.5 // Vlastní jména: teorie a praxe mezijazyčného přenosu.
  7. ↑ „Úloha praktické transkripce byla původně řešena ručně sestavováním systémů transkripčních pravidel pro různé dvojice jazyků. Takové systémy (například [44, 45]) byly použity jako vodítko pro překladatele. “, kde Ermolovičova práce „Vlastní jména: teorie a praxe interlingválního přenosu“ má číslo 45 ( Logacheva V.K., Klyshinsky E.S., Galaktionov V. A. Moderní metody praktického přepisu // Předtisky Ústavu aplikované matematiky pojmenované po M. V. Keldyshovi. - 2012 č. 13. - S. 5. )
  8. ↑ Ermolovich D. I. Vlastní jména: teorie a praxe interlingválního přenosu. — M .: R. Valent, 2005.
  9. ↑ Ermolovič D.I. 
Pravidla pro praktický přepis jmen a titulů z 29 západních a východních jazyků do ruštiny a z ruštiny do angličtiny . - M . : Audience, 2016. ( "Pravidla" jsou dotiskem praktické referenční části monografie D. I. Ermoloviče "Vlastní jména: teorie a praxe mezijazyčného přenosu" )
  10. ↑ Ermolovich D. I. § 3.2.4.2 // Vlastní jména: teorie a praxe mezijazyčného přenosu.
  11. ↑ Ermolovič D. I. Slepá babylonská ryba // Slovní mechanika. Vybráno o jazyce, překladu a kultuře řeči. / Vstup. článek P.R. Palažčenko. — M. : R. Valent, 2013. — S. 103–126. — 400 s.
  12. ↑ Ermolovich D. I. „False friend“ se najednou ukázal být ani přítelem, ani nepřítelem, ale jen tak // Slovní mechanika. Vybráno o jazyce, překladu a kultuře řeči. — S. 156–166.
  13. ↑ Ermolovič D. I. Náš překlad, letět vpřed! Zastavte se v mezeře // Slovní mechanika. Vybráno o jazyce, překladu a kultuře řeči. - S. 127-155.
  14. ↑ Ermolovič D. I. rusko-anglický překlad. Učebnice pro vysokoškoláky zapsané do vzdělávacího programu „Překladatelství a translatologie“ v oblastech „Lingvistika“, „Lingvistika a interkulturní komunikace“ / Doporučeno Vzdělávacím a metodickým sdružením pro vzdělávání v oboru lingvistiky MŠMT a věda Ruské federace. - M . : Publikum, 2014 (třetí vydání, doplňkové, - 2016). — 592 s.
  15. ↑ Ermolovič D.I. Nový velký rusko-anglický slovník. - M . : Russian language-Media, 2004 (2. vydání, s opravami, 2006; 3. vydání, stereotypní, 2008). — 1098 s.
  16. ↑ Yermolovič DI Ruský praktický slovník (rusko-anglický / anglicko-ruský). - N. Y. : Hippocrene, 2011. - 736 s.
  17. ↑ Komissarov V.N. Moderní translatologie. - M . : R. Valent, 2011 - 2. vyd. – M.: R. Valent, 2010.
  18. ↑ Viz také článek „V. N. Komissarov a moderní translatologie” Archivováno 4. listopadu 2018 na Wayback Machine
  19. ↑ Retsker Ya. I. Teorie překladu a překladatelská praxe. Eseje o lingvistické teorii překladu. - 5. vydání, Rev. a doplňkové . - M. : Publikum, 2016. - 244 s.
  20. ↑ Ermolovich D. I. Discovering Muller: esej. - M. : R. Valent, 2011. - 71 s.
  21. ↑ Muller V. K. Puškin a Shakespeare; Drama a divadlo v době Shakespeara: Monografie . - M. : Publikum, 2015. - 368 s.
  22. ↑ Carroll, Lewis. Hon na Ugada a další podivné příběhy / Překlad, předmluva a komentáře D. I. Ermoloviče. - M . : Publikum, 2015. - 240 s.
  23. ↑ 1 2 Carroll, Lewis. Alenka v říši divů / Překlad, předmluva a komentáře D. I. Ermoloviče. - M . : Publikum, 2016. - 280 s.
  24. ↑ 1 2 Carroll, Lewis. Cesta přes zrcadlo a co tam Alice našla . - M. : Publikum, 2017. - 330 s.
  25. ↑ 1 2 Carroll, Lewis. All Masterpieces: Alice's Adventures in Wonderland; Cesta přes zrcadlo; Fantazmagorie; Hon na Guadu; Tři hlasy; Fotografování Hiawatha a dalších / Překlad z angličtiny, předmluva, komentáře a ilustrace D. I. Ermolovich. - M. : Publikum, 2018. - 298 s.
  26. ↑ Například: Yermolovich D. As You Translate, So Shall You Draw Archived 4. listopadu 2018 na Wayback Machine // Knight Letter: oficiální časopis Lewis Carroll Society of North America. - Annandale (VA): Podzim 2016. Sv. II, vydání 27, čís. 97.pp. 11-22.
  27. ↑ Gilbert, William. Magic Mirror / Z angličtiny přeložili T. Rybina a D. Ermolovich. - M. : Publikum, 2017. - 176 s.
  28. ↑ Gilbert, William. Čaroděj z horského hradu / Překlad z angličtiny a předmluva D. Ermoloviče. - M. : Publikum, 2018. - 300 s.
  29. ↑ Robert Dumas, Charles. Pohádky mé babičky: Růžová kniha / Překlad z francouzštiny a předmluva D. I. Ermoloviče. - M. : Publikum, 2018. - 136 s.
  30. ↑ Robert Dumas, Charles. Pohádky mé babičky: Lilac Book / Překlad z francouzštiny a předmluva D. I. Ermoloviče. - M. : Publikum, 2018. - 136 s.
  31. ↑ Ermolovič D. I. Jak jsem maloval přes zrcadlo

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata