Hůlka

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 24. dubna 2021; kontroly vyžadují 8 úprav .

Hůlka [1]  - symbol duchovní a světské moci , stejně jako síla velitelů vojsk (v dávných dobách), jako symbol moci, přetrvala do současnosti.

Historie

Hůlky jako symbol moci (duchovní, vojenské nebo světské) měly nejrozmanitější podobu a byly používány od starověku ve všech druzích kmenů, zemí (území), států atd., suverénními osobami. Tyto hůlky měly různé podoby a názvy. Postupem času byly zdobeny a vyrobeny z drahých materiálů, například u starých Římanů měli prétoři zlaté pruty a konzulové ze slonoviny [2] .

Maršálské obušky [3] , které se dochovaly dodnes, vypadají jako krátká hůl, jsou vyrobeny ze stříbra nebo zlata a jsou zdobeny drahými kameny a státními znaky . V životě u dvora používají hůlku některé dvorské hodnosti: obřadní maršálové , ceremoniáři a další. Tyto hůlky obvykle vypadají jako kovová nebo kostěná hůl zakončená státním znakem . V současnosti se maršálské a dvorské obušky používají pouze při slavnostních příležitostech.

V pravoslavné církvi je obušek ( hůl ) znakem církevní pravomoci biskupa a představeného kláštera, archimandrita nebo opata .

Druh

Hůlky mají nejrozmanitější vzhled [2] :

Viz také

Poznámky

  1. ↑ Rod  // Vysvětlující slovník živého velkoruského jazyka  : ve 4 svazcích  / ed. V. I. Dal . - 2. vyd. - Petrohrad.  : Tiskárna M. O. Wolfa , 1880-1882.
  2. ↑ 1 2 Hůlky  // Vojenská encyklopedie  : [v 18 svazcích] / ed. V. F. Novitsky  ... [ a další ]. - Petrohrad.  ; [ M. ] : Napište. t-va I. D. Sytin , 1911-1915.
  3. ↑ Maršálův obušek // Malý encyklopedický slovník Brockhausův a Efronův  : ve 4 svazcích - Petrohrad. , 1907-1909.

Literatura