Pierre Amin Gemayel | |
---|---|
بيار أمين الجميّل | |
Datum narození | 23. září 1972 |
Místo narození | Bikfaya , Libanon |
Datum úmrtí | 21. listopadu 2006 (ve věku 34 let) |
Místo smrti | Bejrút , Libanon |
Státní občanství | Libanon |
obsazení | politik |
Vzdělání | |
Náboženství | křesťan |
Zásilka | Kataib |
Otec | Amin Pierre Gemayel |
Matka | Joyce Gemayel [d] |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Pierre Amin Gemayel ( arabsky : بيار أمين الجميّل ; 17. srpna 1972 – 21. listopadu 2006 ) je libanonský politik . Patří do známé křesťanské rodiny Gemayel . Vůdce falangistické strany. Syn bývalého prezidenta země Amina Gemayela .
Pierre Amin Gemayel - syn Amina Gemayela , vnuka Pierra Gemayela - se narodil 23. září 1972 v Bikfaya (Libanon). V Lyonu , kde žila v politických kruzích známá rodina, byl Pierre vychován několika vychovatelkami. Poté navštěvoval elitní vysokou školu. Po středoškolském vzdělání nastoupil na Polytechnickou univerzitu na Fakultu mezinárodních vztahů. Po absolvování elitní vzdělávací instituce absolvoval Pierre navzdory svému titulu vojenskou službu v Libanonu.
Během občanské války byla rodina Gemayelových mimo Libanon. V roce 1982 se ale část rodiny vrátila do Libanonu. Během tohoto období se prezidentského úřadu ujal otec Pierra Amina. Nastoupil do nejvyšší vládní funkce po svém bratrovi Bashiru Gemayelovi , který zemřel při teroristickém útoku v roce 1982. V roce 1988 byl otec Pierra Amina Gemayela kvůli ohrožení života z řady pravicových křesťanských kruhů v Libanonu nucen znovu se skrývat ve Francii, odkud se vrátil až na začátku 21. století.
Po návratu do Libanonu nastoupil do otcovy advokátní kanceláře. V roce 1996 nastoupil Pierre na místo ministra obrany, ale v roce 2000 toto křeslo přešlo na zástupce sunnitských kruhů. V roce 2000 založil Pierre Gemayel svůj podnik ve Francii – byla to francouzská restaurace. V roce 2002 se stal ministrem práce a sociální politiky a v roce 2004 nastoupil na místo ministra průmyslu.
Pierre Gemayel byl ženatý s křesťankou z urozené libanonské rodiny. Manželka se jmenuje Pauline Gemayel, z tohoto manželství má pár dva syny: Martina a Henriho.
Po atentátu na bývalého libanonského premiéra Rafika Haririho zachvátila země řada politických vražd. Obětí jedné z těchto vražd byl mladý Pierre Gemayel. 21. listopadu ministr spěchal domů na rodinné sídlo Bikfaya, které se nachází několik desítek kilometrů od Bejrútu . Na jedné z křižovatek byl přepaden stříbrný sedan Kia, ve kterém jel Gemayel. Několik lidí vyskočilo z aut. Jeden z nich se přiblížil k ministrovu autu a zahájil palbu přímo přes sklo na rušné dálnici na předměstí Bejrútu Sin el Fil. Poté útočníci v klidu odešli. Libanonská policie nadále pátrá po Range Roveru a Hondě MRV, které byly podle svědků do útoku zapojeny. Ministr a dva jeho bodyguardi byli převezeni do Bejrútské nemocnice sv. Josefa. Gemayel a jeden z jeho strážců tam o několik hodin později zemřeli.
„Považujeme to za teroristický čin. Považujeme to také za akt zastrašování koalice vytvořené 14. března,“ řekl novinářům ve Washingtonu náměstek ministra zahraničí USA pro politické záležitosti Nicholas Burns.
RuskoRusko odsoudilo atentát v Libanonu na ministra průmyslu Pierra Gemayela. "Odsuzujeme tuto vraždu a vyjadřujeme politování nad tím, že vnitřní situace v Libanonu nemůže v žádném případě nabýt mírového směru," řekl agentuře RIA Novosti mluvčí ruského ministerstva zahraničí Michail Kamynin. Moskva podle něj vychází z toho, že „takové akce jen oddalují okamžik stabilizace vnitropolitické situace v zemi“.
Velká BritánieBritská ministryně zahraničí Margaret Beckettová uvedla, že akce, která je „namířena proti zájmům jakékoli osoby na Blízkém východě“, situaci v Libanonu dále zkomplikuje. "Je jasné, že to litujeme, že nás to znepokojilo," řekl Beckett na společné tiskové konferenci s izraelskou ministryní zahraničí Tzipi Livni, která byla na návštěvě. "Bez toho je v Libanonu dost problémů."
FrancieFrancouzský prezident požadoval, aby pachatelé byli „zadrženi a potrestáni“. A ministr zahraničí Philippe Douste-Blazy, který odpovídal na otázky poslanců francouzského Národního shromáždění, označil atentát za „nový pokus o destabilizaci situace v Libanonu“.
Francouzský ministr zahraničí při popisu situace v zemi zaznamenal přítomnost „dvou hrozeb“. "Především jsou to neustálé lety izraelských letadel, které porušují suverenitu Libanonu," řekl. "Je to také porušení zbrojního embarga pro Hizballáh," řekl šéf francouzského ministerstva zahraničí.
![]() |
|
---|---|
Genealogie a nekropole | |
V bibliografických katalozích |