Zimbabwské ústavní referendum (2013)

Ústavní referendum v Zimbabwe se konalo 16. března 2013 ke schválení návrhu nové ústavy země. Od června 2011 bylo referendum několikrát odloženo [1] [2] . V důsledku referenda byla ústava schválena drtivou většinou: asi 95 % hlasovalo pro návrh ústavy. Volební účast byla asi 50 % [3] .

Nová ústava

Na rozdíl od předchozího základního zákona Zimbabwe návrh nové ústavy omezuje prezidenta na dvě funkční období a přenáší více pravomocí na parlament, ale nepočítá s předsedou vlády. Limit dvou funkčních období se však nevztahuje na předchozí prezidentská období, tedy odpočítávání začíná až od okamžiku přijetí ústavy. Návrh nové ústavy navíc počítá se zákonem o právech, který by měl zajistit svobodu projevu , přenesení větší pravomoci z centrálních na místní orgány, absenci prezidentova veta pro zákonodárnou činnost parlamentu a odstranění právní problémy při přerozdělování půdy [4] .

Obě hlavní zimbabwské strany, Hnutí za demokratickou změnu  , Tsvangirai (MDC-T) a Zimbabwská Africká národní unie-Vlastenecká fronta (ZANU-PF), podpořily přijetí nové ústavy. Nezávislé Národní ústavní shromáždění však projekt posoudilo negativně a rozhodlo, že by měl být zamítnut [5] .

Předvolební prostředí

V březnu 2008 vyhrála opoziční strana MDC-T parlamentní volby se 100 z 210 křesel navzdory četným porušením ze strany vládnoucí strany ZANU-PF v čele se zimbabwským diktátorem Robertem Mugabem . Ve stejné době vyhrál prezidentské volby Morgan Tsvangirai . Oficiální údaje ukázaly, že Tsvangirai dosáhl 48 % proti Mugabeho 43 %. CEC oznámila potřebu druhého kola plánovaného na květen. Tsvangirai týden před druhým kolem oznámil, že stahuje svou kandidaturu kvůli četným útokům na své příznivce. V důsledku toho se konalo druhé kolo s jediným kandidátem, Mugabem, který se opět stal prezidentem.

Pod tlakem OSN a mezinárodního společenství Mugabe v únoru 2009 oznámil vytvoření nové vlády, reformy a zavedení opatření k zavedení nové ústavy [6] .

Referendum zaplatili mezinárodní sponzoři, protože země neměla prostředky na jeho uspořádání. Západním pozorovatelům byl odepřen přístup jak k referendu, tak k následným prezidentským volbám [7] .

Výsledky

Ano nebo ne	hlasů	Procento
Ano	3 079 966	94,49 %
Ne	179 489	5,51 %
Platné hlasy	3 259 455	98,29 %
Neplatné hlasy	56 627	1,71 %
Celkový počet hlasů	3 316 082	100,00 %
Účast	>50 %
Zdroj: BBC

Následky referenda

Evropská unie poznamenala, že referendum bylo „mírovým, úspěšným a věrohodným“ vyjádřením vůle lidu, a zrušila zákaz cestování z roku 2002 uvalený na 81 zimbabwských úředníků kvůli porušování lidských práv a násilí. Takový zákaz však zůstal ve vztahu k Robertu Mugabemu a 10 dalším nejvyšším úředníkům [8] .

Viz také

• Prezidentské volby v Zimbabwe (2013)

Poznámky

1. ↑ Nyoni, Peter . Referendum o ústavě „odloženo na září“  (24. března 2011). Archivováno z originálu 22. července 2011.
2. ↑ Zimbabwe's Constitutional Outreach Program končí Archivováno 29. června 2011 na Wayback Machine Voice of America, 1. listopadu 2010
3. ↑ Zimbabwe schvaluje novou ústavu . Získáno 19. března 2013. Archivováno z originálu 30. října 2019. (neurčitý)
4. ↑ Zimbabwe hlasuje o plánu ústavy // BBC . Získáno 16. března 2013. Archivováno z originálu 16. března 2013. (neurčitý)
5. ↑ Zimbabwe: Poslední hod Roberta Mugabeho? // Ekonom . Získáno 29. října 2017. Archivováno z originálu 31. prosince 2016. (neurčitý)
6. ↑ PROHLÁŠENÍ JEHO EXCELENCE CDE RG MUGABEHO PREZIDENTA REPUBLIKY ZIMBABWE K 65. ZASEDÁNÍ VALNÉ HROMADY OSN  (nedostupný odkaz) NEW YORK 24. ZÁŘÍ 2010
7. ↑ Ústavní referendum v Zimbabwe (dw.de). . Získáno 15. března 2013. Archivováno z originálu 16. března 2013. (neurčitý)
8. ↑ EU pozastavila sankce vůči většině představitelů Zimbabwe. . Získáno 25. března 2013. Archivováno z originálu dne 25. března 2013. (neurčitý)