Lom - tvar povrchu vzniklý při štěpení nerostů nebo hornin , vzhledem k jejich fyzikálním vlastnostem a do značné míry i složení látky [1] . Důležitá identifikační charakteristika, která popisuje vzhled povrchu vzniklého při jejich dělení.
Typ lomu závisí na řadě mechanických vlastností nerostu ( křehkost , tažnost a další), na jeho krystalové struktuře (přítomnost či nepřítomnost štěpnosti , stupni dokonalosti atd.), na povaze srůstů v nerostu . agregáty , velikost a tvar zrn v nich atd. e. Krystaly minerálů s perfektní nebo dobrou štěpností tvoří lomy, které jsou i s lesklými povrchy ( slída , kamenná sůl , lesk olova atd.).
Některé minerály s dokonalou štěpností v některých směrech mohou produkovat zlomeniny, které neodhalují roviny štěpení (například lasturový zlom u kalcitu ). V kryptokrystalických agregátech a minerálech vyznačujících se nedokonalým štěpením nebo jeho absencí se vyskytují třískové lomy ( rohy , pazourek ), lasturovité ( křemen ), zemité ( křída , jíl ), sloupcovité (například agregát prizmatických krystalů aktinolitu ) a další.
Kujné přírodní kovy ( měď , stříbro , zlato atd.) způsobují tzv. hákovité lomy. Zlomenina může sloužit jako jeden z kvalitativních znaků v diagnostice minerálů.
Lom minerálů je charakter složitých povrchů vzniklých při štěpení krystalů nebo zrn minerálů v těch směrech, kde nemají žádné štěpení [2] Typ lomu závisí na řadě mechanických vlastností minerálu a jeho krystalové struktuře. Ve většině případů odráží strukturu a složení látky. Lom je důležitým kvalitativním diagnostickým znakem minerálů a hornin.
Vzhled lomové plochy (v abecedním pořadí):
Zlomeniny jsou buď rovné nebo nerovnoměrné.