| Historický slovník běloruského jazyka |
|---|
„Historický slovník běloruského jazyka“ ( bělorusky Gistarychny sloўnik belaruskay movy ) je vícesvazková akademická publikace, která odhaluje význam slov, která jsou jim vlastní v určitém chronologickém období. Zdrojem lexikálního materiálu pro slovník byly písemné materiály vytvořené běloruským lidem v průběhu jeho historie. Slovník plně odráží složení, stav, kvalitu běloruské slovní zásoby 14.-18. století. Skládá se z 37 čísel. Publikace byla dokončena v roce 2017 .
První pokus o vydání historického slovníku běloruského jazyka se datuje do 60. let 19. století. - lingvista Ivan Nosovich připravil slovník "Abecední rejstřík starověkých běloruských slov ...", ale nebyl publikován.
O potřebě vydat speciální slovník staroběloruského jazyka (v ruské tradici západní ruštiny) hodně diskutoval lingvista Evfimy Karsky . Navrhl analyzovat nejdůležitější dokumenty a literaturu 13.-18. století a porovnat je se slovní zásobou ukrajinského a polského jazyka odpovídajícího období. Vzhledem k obrovskému objemu prací však byly práce odloženy.
Tuto otázku znovu nastolila komise pro slovní zásobu Institutu běloruské kultury . O zahájení prací bylo rozhodnuto v roce 1927. Vědci tehdy měli v rukou 20 starověkých písemných pramenů, ale počítali s tím, že při přípravě slovníku najdou nové dokumenty. Ale začala třicátá léta, začaly represe a tvorba slovníku musela být opět odložena.
Práce na slovníku byly zahájeny na počátku 50. let 20. století. v oddělení dějin běloruského jazyka Jazykovědného ústavu Akademie věd BSSR . První etapa práce na slovníku trvala 12 let. Výsledkem byla identifikace pramenů, chronologické hranice, vypracování zásad pro psaní slovníku a vytvoření kartotéky.
V roce 1960 byly projednány obecné zásady tvorby slovníku a začaly přípravy na speciální kartotéku nazvanou Slovník památek starého běloruského písma 14.-18. Práce probíhaly pod vedením A. I. Žuravského , tehdejšího vedoucího katedry, a byly dokončeny v roce 1972; kartotéka pro rok 1994 sestávala z 1 milionu 60 tisíc karet. Přímé práce na přípravě slovníku začaly v roce 1973.
V důsledku toho slovník obsahoval staroběloruskou slovní zásobu 14.–18. století, která byla nalezena ve světských, uměleckých, náboženských a obchodních písemných pramenech. Většina studovaných dokumentů pochází z konce 15. až poloviny 17. století.
V letech 1982-2010 vyšlo za redakce akademika A. M. Bulyka 30 svazků z plánovaných 40 (30. na slova Ralets - Rushat ); Z toho 13 (po 20 listech) - do roku 1994, 25 - do roku 2006. Náklad 30. dílu byl 400 výtisků. V roce 2017 vyšlo poslední, 37. číslo a v Národní akademii věd Běloruska se konala prezentace „Historického slovníku běloruského jazyka“ [1] .
Na psaní slovníkových hesel pracovali Ivan Kramko, Alexander Bulyko, Sofia Turcevich, Valentina Myasnikova, Regina Gamzovich a mnoho dalších lingvistů. Editory slovníku byli doktoři filologických věd, profesoři, členové korespondentů Národní akademie věd Běloruska Arkadij Žuravskij (čísla 1-14) a Alexander Bulyko (číslo 1-37).
„Historický slovník běloruského jazyka“ obsahuje více než 75 tisíc slov zaznamenaných v análech, listinách, kronikách, rytířských románech, memoárech, žurnalistických dílech století XIV-XVIII. Představena je slovní zásoba Francyska Skoriny , Simona Budného , Fjodora Jevlašovského , Mateye Stryikovského , Hypaty Potey , Piotra Skargy a dalších.
Každé slovníkové heslo obsahuje heslo, jeho gramatickou charakteristiku, definici, příklady z písemných památek. Příklady jsou voleny tak, aby ukázaly použití lexému v textech různých žánrů, různých chronologických období (mezi prameny převažují památky 16.-17. století). Slovník obsahuje polysémantická slova, homonyma, množinové výrazy.
Vedoucí katedry dějin běloruského jazyka na Yakub Kolas lingvistickém institutu Natalya Poleshchuk poznamenal: [1]
Prostřednictvím této slovní zásoby objevujeme rysy mentality a náboženství našich předků, jejich etické principy a priority.
Původní text (běloruština)[ zobrazitskrýt]Za tímto účelem upozorňujeme na mentalitu asabl_vast a víru našich prodejů, jejich etické vlastnosti a priority.
Vědecká pracovnice katedry dějin běloruského jazyka Jazykovědného ústavu Anna Fedorenko podotýká, že některá slova lze do jazyka vrátit – používá se například v názvech firem, zboží, služeb, potravinářských výrobků [2] .