Kazankina, Taťána Vasilievna

Taťána Vasilievna Kazankina

Taťána Kazankina (listopad 2019)
obecná informace
Datum a místo narození 17. prosince 1951( 1951-12-17 ) [1] (ve věku 70 let)
Státní občanství
Růst 162 cm
Váha 47 kg
Klub " Petřel "
Trenéři Viktor Lutokhin
Nikolaj Malyšev
IAAF 64210
Osobní rekordy
800 m 1.54.94 WR* (1976)
1500 m 3.52.47 WR* (1980)
2000 m 28.5.72 (1984)
3000 m 8.22.62 WR * (1984)
Mezinárodní medaile
olympijské hry
Zlato Montreal 1976 800 m
Zlato Montreal 1976 1500 m
Zlato Moskva 1980 1500 m
Přátelství - 84
Zlato Praha 1984 3000 m
Mistrovství světa
Bronz Helsinky 1983 3000
Mistrovství v krosu
stříbrný Chepstow 1976 4800 m
(jednotlivec)
Zlato Chepstow 1976 4800 m
(událost družstev) [2]
světový pohár
Zlato Düsseldorf 1977 1500
Evropský pohár
Zlato Pěkný 1975 1500 m
Zlato Helsinky 1977 1500 m
univerziáda
stříbrný Sofie 1977 800
Mistrovství Evropy v hale
stříbrný Katovice 1975 1500
Státní vyznamenání
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Taťána Vasilievna Kazankina (* 17. prosince 1951 [1] , Petrovsk , Saratovská oblast ) je sovětská atletka , trojnásobná olympijská vítězka , držitelka světového a olympijského rekordu. Ctěný mistr sportu SSSR (1976). Hrál za Burevestnik ( Leningrad ).

Vystudovala postgraduální školu Státního ústavu tělesné kultury dvakrát pořádek. P. F. Lesgaft (Leningrad) . Kandidát pedagogických věd.

Životopis

Tatyana Kazankina začala s atletikou ve 14 letech ve svém rodném městě Petrovsk v Saratovské oblasti pod vedením Viktora Lutokhina [3] [4] . O čtyři roky později se dostala do pozornosti leningradského trenéra Nikolaje Malyševa a dostala nabídku přestěhovat se do Leningradu [5] . Aby tento návrh posílil, dal trenér záruky pro mladého sportovce, aby vstoupil na Leningradskou univerzitu . Návrh byl přijat, v roce 1969 Kazankina vyhrála mistrovství Leningradu mezi mládeží. V roce 1972 dosáhla svého prvního vítězství na celosvazových soutěžích mezi dospělými a stala se vítězkou turnaje o cenu novin Izvestija .

Sportovec se nekvalifikuje na letní olympijské hry v roce 1972 v Mnichově , v šampionátu SSSR zaujímá pouze čtvrté místo. Nedostat se do olympijské aplikace se stalo další pobídkou pro následný trénink. V roce 1975 se Taťána stala první v závodě na 1500 metrů v rámci Spartakiády národů SSSR . Mistr SSSR (1975-1977). V roce 1976, několik měsíců před začátkem olympijských her v Montrealu , zlepšila Taťána Kazankina v Podolsku světový rekord na 1500 metrů o 5 sekund - 3.55.04. Na samotných hrách rozhoduje trenérský štáb národního týmu SSSR o účasti sportovce na dvou atletických akcích olympijského programu - závodech na 800 a 1500 metrů.

Závod na 800 metrů přinesl atletce první olympijské zlato v kariéře, zobrazený výsledek - 1 minuta 54,94 sekundy - se stal novým olympijským a světovým rekordem. V závěrečném běhu na 1500 metrů se 100 metry do cíle získala atletka svou druhou zlatou olympijskou medaili, poslední kolo zaběhla za 56,9 sekundy. Předtím na olympijských hrách nemohl žádný z atletů vyhrát na dvou distancích - jak 800 m, tak 1500 m.

Pak se Taťána vdala. V roce 1978 se jí narodila dcera Masha a nevědělo se, zda bude dvojnásobná olympijská vítězka pokračovat v kariéře. Nikolaj Malyšev přesvědčil Taťánu, že bude mít čas dostat se do formy před příštími olympijskými hrami [6] . V roce 1980 na olympijských hrách v Moskvě , sportovec znovu vyhrál zlato v závodě na 1500 metrů, čímž vytvořil další olympijský rekord. Poslední dvě kola mají 800 metrů – běžela rychleji než dvě minuty. V předvečer olympijských her v Los Angeles se MOV rozhodl zavést do olympijského programu novou atletickou disciplínu - závod na 3000 metrů . A právě v něm se trojnásobný olympijský vítěz chystal kandidovat, ale do sportu zasáhla politika, sovětské vedení se rozhodlo olympiádu bojkotovat a sovětská delegace na OH 1984 nejela.

Konec běžecké kariéry Taťány Kazankiny byl spojen s dopingovým skandálem. V roce 1984 po soutěži v Paříži jí bylo nabídnuto podstoupit dopingový test, k zákroku se však nedostavila, byla diskvalifikována [7] [8] . Taťána Kazankina nevzdala pokusy o návrat do velkého sportu, předvedla se v závodě na 15 km na dálnici, dokonce se připravovala na kvalifikační soutěže na OH 1988, ale po tomto pro ni neúspěšném výběru se rozhodla velký sport opustit.

Po sportu

Na konci své sportovní kariéry se Tatyana Kazankina přestěhovala do výuky na Leningradském institutu tělesné kultury pojmenovaném po P. F. Lesgaftovi . V roce 1992 obhájila disertační práci a získala hodnost kandidáta pedagogických věd. V současné době žije Taťána Kazankina v Petrohradě .

Tatyana Kazankina publikovala asi 20 vědeckých prací. Od roku 1992 až do současnosti je T. Kazankina prezidentem Svazu atletů Petrohradu, který se snaží chránit práva bývalých šampionů a organizovat sponzoring pro potřebné.

Dne 27. října 2013 se Taťána Kazankina zúčastnila olympijského štafetového závodu a z rukou ministra kultury Ruské federace Vladimira Medinského převzala pochodeň s vyhaslým ohněm. Po opětovném zažehnutí ohně nesla pochodeň z Bronzového jezdce v Petrohradě po anglickém nábřeží.

Výsledky

Soutěže

Velké mezinárodní soutěže
Rok Soutěž Město datum Vzdálenost Výsledek Místo Video
1973 univerziáda Moskva 17. srpna 1500 4.14.22 5
1974 mistrovství Evropy Řím 8. září 1500 4.05.94 čtyři
1975 Mistrovství Evropy
(halové)
Katovice 8.–9. března 1500 4.14.8 II
Evropský pohár Pěkný 16.–17. srpna 1500 m 4.08.9 III
1976 Mistrovství světa v krosu Chepstow 28. února 4800 m
(jednotlivec)
16,39 II
4800 m
(událost družstev)
33 [2]
olympijské hry Montreal 26. července 800 1 54,94 WR*
30. července 1500 4.05.48
1977 univerziáda Sofie 20. srpna 800 m
(běh 3)
2.01.7 2
21. srpna 800 1.58.6 II
Evropský pohár Helsinki 13.–14. srpna 1500 m 4.04.35 ČR
světový pohár Düsseldorf 2. září 1500 4.12.7
1978 Mistrovství světa v krosu Glasgow března, 25 4728 m
(jednotlivec)
17,43 19
4728 m
(událost družstev)
185 [poznámka 1] jedenáct
1980 olympijské hry Moskva 1. srpna 1500 3.56.6 NEBO Video
1983 Světový šampionát Helsinki 8. srpna 3000 m
(běh 2)
8.44.72 3
10. srpna 3000 8.35.13 III
1984 Přátelství - 84 Praha 16.–18. srpna 3000 m 8.33.01 čtyři
  1. Složení týmu: Taťána Kazankinová - 19 , Nina Syrnikovová  - 40, Světlana Ulmasová  - 56, Raisa Sadreydinová  - 70
Mistrovství a poháry SSSR
Rok Soutěž Město datum Vzdálenost Výsledek Místo
1971 Mistrovství Moskva 16.–19. července 800 m
1500 m
1972 Mistrovství
(halové)
Moskva 24.–27. února 1500 m 4.20.2 II
Mistrovství Moskva 17.–20. července 1500 m čtyři
1973 Pohár Charkov 20. září 800 m 2.05.3
1974 Mistrovství
(halové)
Moskva 13.–15. února 800 m 2.10.0 III
1975 Mistrovství
(halové)
Moskva 18.–19. února 800 m 2.08.1 III
Mistrovství Moskva 27.–30. července 1500 m 4.07.9
1976 Mistrovství Kyjev 10-12, 22-24 června 1500 m 4.05.2
1977 Mistrovství Moskva 26.–29. července 800 m 1.59.3 II
1500 m 4.04.2
1979 Mistrovství Moskva 21.–29. července 4×800 m 8.04.9 [poznámka 1] III
1980 Pohár Leningrad 30.–31. srpna 800 m 1.58.6
1984 Mistrovství Doněck 7.–9. září 800 m 1.59.51 II
  1. Složení týmu: Natalia Kuzněcovová , Taťána Kazankina , Ljudmila Veselková , Olga Dvirna

Světové rekordy

Vzdálenost Výsledek Místo datum
800 metrů 1.54.94 Montreal 26.7 . 1976
1500 metrů 3.56.0 Podolsk 28.6 . 1976
3.55.0 Moskva 12.6 . 1980
3.52.47 Moskva 27.7 . 1980
3000 metrů 8.22.62 Leningrad 26.8 . 1984
4×800 metrů 7.52.4 Podolsk 16.8 . 1976
V pokoji
4×880 yardů 8.41.6 Richmond 17.3 . 1972

Poznámky

  1. 1 2 Taťána Kazankina // Světová atletika - 1912.
  2. 1 2 Složení týmu: Taťána Kazankina - 2 , Giana Romanová - 8, Taťána Galstyan - 11, Raisa Katyuková - 12
  3. Olympijská vítězka Taťána Kazankinová: "Nejsilnější byli odříznuti od her v Riu" . Získáno 31. srpna 2017. Archivováno z originálu 31. srpna 2017.
  4. Taninův sport má tvář . Získáno 24. října 2012. Archivováno z originálu 31. srpna 2017.
  5. Taťána Vasilievna Kazankina (nar. 1951) . Získáno 7. června 2017. Archivováno z originálu 31. srpna 2017.
  6. Nepřemožitelná Taťána . Získáno 7. června 2017. Archivováno z originálu 5. října 2018.
  7. Tatyana Kazankina (sovětská atletka) - Britannica Online Encyclopedia . Získáno 20. února 2008. Archivováno z originálu 18. února 2008.
  8. Dopingové centrum – STEROID.RU Archivováno 20. října 2007 na Wayback Machine

Literatura

Odkazy