Campert, Remco
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 8. dubna 2022; kontroly vyžadují 5 úprav .| Remco Campert | |
|---|---|
| netherl. Remco Campert | |
| Campert v roce 1963 | |
| Jméno při narození | netherl. Remco Wouter Campert |
| Přezdívky | Rozličný |
| Datum narození | 29. července 1929 |
| Místo narození | Haag , Nizozemsko |
| Datum úmrtí | 4. července 2022 (92 let) |
| Místo smrti | |
| Státní občanství | Holandsko |
| obsazení | spisovatel , básník , novinář , překladatel , karikaturista, spisovatel komiksů |
| Roky kreativity | 1950–2022 |
| Žánr | letniční |
| Jazyk děl | holandský |
| Ocenění | Cena P.K. Hoofta [d] ( 1976 ) Zlaté husí peří [d] ( 2011 ) Cena Jana Camperta [d] ( 1956 ) Cena Multatuli [d] ( 1959 ) Nizozemská literární cena ( 2015 ) Cena Hermanna Gortera [d] ( 1955 ) Cena Reiny Prinsen Gerligs [d] ( 1953 ) ocenění "Cestode" [d] ( 1987 ) Cena Anny Frankové [d] ( 1958 ) City of Amsterdam Award za nejlepší prózu [d] ( 1959 ) |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
 Citace na Wikicitátu | |
Remco Campert ( holandština . Remco Campert , 29. července 1929 , Haag , Nizozemsko – 4. července 2022 , tamtéž) je nizozemský spisovatel , básník a fejetonista , překladatel , karikaturista, autor komiksů . Vítěz nizozemské literární ceny 2015. [jeden]
Životopis
Remco Wouter Campert se narodil v Haagu [2] jako syn spisovatele a básníka Jana Camperta , [3] autora básně De achttien dooden a herečky Wilhelminy Braudelet . Jeho rodiče se rozešli, když mu byly tři roky, poté bydlel podle situace a okolností budoucí básník a spisovatel buď u jednoho z rodičů, nebo u prarodičů.
Jan Campert, známý svým antifašistickým postojem již před 2. světovou válkou , byl za okupace Nizozemska zatčen za pomoc Židům a internován v nacistickém koncentračním táboře Neuengamme , kde v roce 1943 zemřel . Po smrti svého otce žil Remko se svou matkou ve městě Epe ( Gelderland ). V roce 1945 , po kapitulaci III. říše , se vrátili do Amsterdamu .
Během studií na amsterdamském lyceu ( Amsterdam Lyceum ) začal Remco příležitostně psát články a kreslit komiksy do školních novin. Campert se o studium příliš nezajímal a postupem času začal stále více vynechávat hodiny a raději než lekce navštěvoval kina, jazzové kluby nebo bary. Nakonec vystudoval lyceum, aniž by skutečně získal středoškolské vzdělání. V roce 1949 se Campert oženil s Freddym Rutgersem, o pět let později se rozvedli.
V letech 1949 až 1952 Campert kreslil komiksy pro holandský časopis Mandrill a deník Het Parool . V květnu 1950 založil se spolužákem Rudym Kusbrokem , pozdějším významným básníkem, překladatelem, spisovatelem a esejistou časopis Braak . Ve stejném roce vydal Remok svou první knihu, báseň Deset lekcí s Timothym . Campert se živil psaním reklamních textů a překládáním zahraničních literárních děl.
V roce 1955, krátce po rozvodu s Rutgersem, se Remco podruhé oženil se spisovatelkou Frizzi Harmsen van Beekovou, dcerou autora komiksů Martinuse Harmsena van Beeka. [4] Po dvou letech manželství v Blaricum se Campert rozvedl a vrátil se do Amsterdamu. V roce 1961 se Remco potřetí oženil s Lucií van den Berg. V roce 1964 se přestěhovali do Antverp , ale o dva roky později se rozvedli a Campert se vrátil do Amsterdamu, kde potkal galeristku Deborah Wolfovou, se kterou žil až do roku 1980.
V 70. letech psal Campert velmi málo, i když publikoval dál. Jak sám vysvětlil novináři Janu Brokkenovi z nizozemského časopisu Haagse Post : „Dlouhá léta jsem nemohl psát. Nelíbilo se mi to. Cítil jsem se tím fyzicky znechucen. Přemýšlel jsem o tom, ale byl jsem paralyzován pochybnostmi." V 70. letech kreslil Remco komiksy pro časopis Haagse Post a v roce 1979 pro večerník NRC Handelsblad . [čtyři]
V roce 1979 Campert po překonání únavy a pochybností obnovuje aktivní literární činnost. V roce 1985 vyšel jeden z nejslavnějších Remcových románů Somberman's Action ( holandština. Somberman's actie ), zfilmovaný v roce 1999. [5]
V letech 1989 až 1995 vystupoval Campert v divadlech po celé zemi i v zahraničí ve hře, kterou napsal spolu se spisovatelem a bývalým fotbalistou Janem Mulderem . Jejich vystoupení byla založena na jejich literárních dílech. V letech 1995 až 2006 Remco a Mulder společně psali pod pseudonymem CaMu denní sloupky na titulní straně pro celostátní noviny de Volkskrant . Na konci každého roku byly tyto sloupky vydávány jako kniha s názvem „CaMu…: An Annual Review by Remco Campert and Jan Mulder ( holandština. CaMu ....: Het jaaroverzicht van Remco Campert en Jan Mulder ). V roce 1995 Campert četl v rádiu svůj bestseller Het leven vurrukkulluk.
Campert byl čtyřikrát ženatý a má dvě děti: Emanuela (narozena 1960) a Cleo (narozena 1963). Po rozchodu s Deborah Wolf Campert o svém osobním životě většinou mlčel, pouze jednou vysvětlil svůj rodinný stav v roce 1994 v rozhovoru se Saesem van Hoorem, novinářem pro noviny Nieuwsblad van het Noorden : „Nedusím se , Jsem moje nejlepší společnost. Kdykoli jsem s někým bydlel, zdálo se mi, že budu celé dny pod vodou. Být sám je dvojnásob osamělý a já to nepotřebuji. Raději si vzít svou kariéru." Tento pohled na rodinný život však nezabránil Remkovi v roce 1996, aby se dal znovu dohromady s Deborah Wolf a uzavřel s ní oficiální sňatek.
Bibliografie
Poezie
|
Próza
|
|
Ceny a ceny
- 1953 Cena Reiny Prinsen Gerligs
- 1955 - City of Amsterdam Award za nejlepší poezii
- 1956 Cena Jana Camperta
- 1958 - Cena Anny Frankové
- 1959 - Cena města Amsterdamu za nejlepší prozaické dílo
- 1960 - Cena od Amsterdam Arts Council
- 1976 cena Petera Cornelisona Hoofta
- 1987 - cena "Cestode".
- 2011 - " Zlaté husí peří "
- 2014 - "Zlatý psací stroj" ( holandština. Gouden Schrijfmachine ) [7]
- 2015 - Nizozemská literární cena
Poznámky
- ↑ Prijs der Nederlandse Letteren naar Remco Campert (n.d.) . NOS (8. února 2015). Získáno 22. března 2018. Archivováno z originálu 18. března 2020.
- ↑ Autor - Remco Campert . Nederlands Letterenfonds . Získáno 22. března 2018. Archivováno z originálu 18. listopadu 2019.
- ↑ Autoři / 2003 / Remco Campert [Nizozemí ] (německy) . ilb . Získáno 22. března 2018. Archivováno z originálu 14. července 2014.
- ↑ 1 2 Remco Campert . Lambiek Comiclopedia . Získáno 22. března 2018. Archivováno z originálu 1. dubna 2019.
- ↑ Somberman's actie (1999) (n.d.) . Scholieren.com . Získáno 22. března 2018. Archivováno z originálu dne 22. března 2018.
- ↑ Remco Campert leest 'Lamento' onder muzikale begeleiding van Benjamin Herman, Gideon van Gelder, Kasper Kalf and Joost Kroon Archived 19. March 2015 at the Wayback Machine , filmpje on YouTube , upload 7 August 2010
- ↑ Belga. Remco Campert wint Gouden Schrijfmachine (nízký) . deredactie.be (21. listopadu 2014). Získáno 22. března 2018. Archivováno z originálu dne 22. března 2018.
Odkazy
- Biografie, díla a texty Remco Campert (n.d.) v Digitální knihovně nizozemské literatury (dbnl)
- Remco Campert Archivováno 23. března 2018 na Wayback Machine on World Cat Identities
 Tematické stránky | ||||
|---|---|---|---|---|
| Slovníky a encyklopedie | ||||
| Genealogie a nekropole | ||||
| ||||