Korutanští Slovinci

Korutanští Slovinci  jsou autochtonní slovinsky mluvící etnická menšina v Korutanech . Počet podle sčítání lidu z roku 2001 - 13 tisíc lidí, je největší autochtonní etnickou menšinou v Rakousku .

Historie

Slované osídlili Korutany v 9. století a vytvořili zde vlastní prastát Carantania , který později prošel postupnou germanizací. Korutanský plebiscit z 10. října 1920 vedl k tomu, že většina Slovinců na hlavním území Korutan byla součástí Rakouska. V současné době je slovinská menšina soustředěna v jižní části provincie Korutany podél hranice se Slovinskou republikou . V některých osadách, například ve vesnici Zell, tvoří etničtí Slovinci přes 90 % populace. V 90. letech se místní slovinští aktivisté začali zasazovat o oživení slovinského jazyka a kultury v Korutanech, navzdory tlaku některých nacionalistických německých politiků ( Jörg Haider ). Zdejší Slovinci však byli vystaveni procesu germanizace, který začal poté, co byla v Korutanech položena jihorakouská dráha , což vedlo k přílivu německých osadníků po roce 1864.

V poválečném období , po vytvoření Slovinska v sousední SFRJ , se postavení rakouských Slovinců zlepšilo. Byla přijata řada opatření k zachování slovinského jazyka. V roce 1957 vzniklo Federální gymnázium pro Slovince a také Slovinská vzdělávací knihovna [1] . V březnu 1959 byl přijat zákon o slovinském školním vzdělávání v Korutanech [1] . V roce 1975 byl v Celovets otevřen Slovinský vědecký institut [1] . V polovině 50. let 20. století existovaly v Korutanech dvě kulturní organizace slovinské národnostní menšiny - Křesťanská kulturní unie a Slovinská unie školství [1] . Vycházela periodika. V 60. letech se začal tisknout časopis "Mladye", na podzim 1983 - "Celovshsky Zvon" [1] .

Číslo

Počet Slovinců podle výsledků sčítání lidu
Rok 1818 1848 1880 1890 1900 1910 1923 1934 1939 1951 1961 1971 1981 1991 2001
počet obyvatel 137 000 114 000 85 051 84 667 75 136 66 463 34 650 24 875 43 179 42 095 24 911 20 972 16 552 14 850 13 109

Poznámky

  1. ↑ 1 2 3 4 5 Dějiny Slovinska / L. A. Kirilina, H. S. Pilko, I. V. Churkina; resp. vyd. I. V. Čurkina. - Petrohrad: Aleteyya, 2011. - S. 390. Režim přístupu: http://www.inslav.ru/resursy/elektronnaya-biblioteka/2240-2011-istorija-slovenii Archivní kopie z 19. října 2016 na Wayback Stroj

Zdroje

Literatura

Odkazy

Politika

Kultura a historie