Kele (vesnice)

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 18. dubna 2021; kontroly vyžadují 3 úpravy .
Vesnice
Kele
lezg. KIele
41°36′50″ s. sh. 47°57′11″ východní délky e.
Země  Rusko
Předmět federace Dagestánu
Obecní oblast Suleiman-Stalsky
Venkovské osídlení zastupitelstvo obce
Historie a zeměpis
Časové pásmo UTC+3:00
Počet obyvatel
Počet obyvatel 0 lidí ( 2020 )
národnosti Lezgins
zpovědi muslimové
Digitální ID
Telefonní kód +7 39199
PSČ 368771
Kód OKATO 82247870001

Kele ( Lezg. KIele [1] ) je opuštěná vesnice Lezgi v okrese Suleiman-Stalsky v Dagestánu .

Etymologie

"KIele" - pevnost

Geografie

Obec se nachází v podhůří okresu Suleiman Stalsky. Území obce Kele je bohaté na vysoké lesy, roste zde buk a dub, javor a osika, lípa a bříza, množství zvěře a zvířat, ovoce a lesní plody. Množství pramenů a potoků, malých řek dává těmto zemím zvláštní krásu. Ale hlavní přírodní zajímavostí vesnice Kele jsou 2 vodopády, z nichž jeden je vysoký až 40 metrů.

Historie

Kele se nacházelo 25 kilometrů jihozápadně od Kasumkentu poblíž hranic s oblastí Kurakh . Vesnice je starobylá, na okraji jsou pohřebiště z předmuslimského období. Vědci získali první důkazy o Kele z textu na zdi staré mešity vesnic. Kurakh, kde je popsána mapa společnosti Kurakh. Tento kámen pochází z roku 1356.

V roce 1886 byly dekretem ruského cara lesy patřící společnosti obce Kele a dalších sousedních vesnic převedeny do vlastnictví Ministerstva státního majetku Ruska. Poté les hlídali kozáci. A nedaleko je paseka zvaná "Urusral" , tedy tam, kde byli nebo jsou Rusové. K vesnici Kele, kde bydleli snad jen stejní Keleniné, odedávna patřila osada Šikskaja dacha nebo ChatI-legv. v létě zde fungovala pila až do 60. let 20. století [2]

V Kel spolu s ChatI-leg bylo asi 80 domů a 6 hlavních tukhumů: Kupular, Gyasanar, Arabar, Shtular, Yahular, SikIer a také malé tukhumy, které se k nim připojily: ​​Bashunayar, Chiragyar, Buttayar, Sharayar.

V samotném Kehlu žilo podle sčítání lidu z roku 1886 59 domácností, obyvatelstvo bylo 410 lidí: 209 mužů a 201 žen. Ve vesnici měl každý tukhum svůj vlastní mlýn. Zvláště vynikl mlýn Mukaila, patřící tukhum Shtular.

Poznámky

  1. H. Šajdabegov. Sa kasni, sa zatani rikӏelai aludzavach // Lezgi noviny. - 2011. - Vydání. 11 (10448) (17. března).
  2. KELE (KIELE) . Získáno 24. června 2021. Archivováno z originálu dne 24. června 2021.