Kolok [1] ([kɐˈɫok] [2] , pl . kolki), také kolok nebo ( adv., hovorové ) kolem ([ˈkoɫək], [ɐˈkoɫək] [2] ; pl . kolki, okolki ) - malý les , obvykle na poli , ve stepi, mezi ornou půdou , bažinami atd. Někde se častěji používá varianta „okokolok“, „okolki“ [3] [4] .
Březové háje (někdy s osiky ) jsou rozšířeny v lesostepní části jihu západní Sibiře , jižního Uralu a severního Kazachstánu [5] a v kombinaci s poli tvoří charakteristickou krajinu. Na rovině Oka-Don jsou osikové kolíky.
Velikost kolíčků je od 0,2 do 30 ha, jsou umístěny ve zvlhčených talířovitých prohlubních (talířky nebo prohlubně). Kolíčky se vzácně vyskytují na vodonosných vrstvách (čočky). Obvykle mají kolíky zaoblený tvar, pod jejich baldachýnem je mnoho lučních rostlin.
V hlubokých prohlubních (až jeden a půl metru) jsou 3 štípací pásy: uprostřed - malá bažina , na svazích - pás hustého březového nebo osikového lesa s vysokou trávou, podél okraje - s krytem vidlice . V plochých prohlubních (do metru) není bažina. Půdy ve středu kolíků jsou samostatné , podél okrajů - šedý les . Suchá místa zabírá kost . Na jaře vykvétají listy nejprve na okrajových stromech, na podzim začíná od středu žloutnutí listů.
Kolíky mají hodnotu ochrany pole, zvyšují vlhkost vzduchu a půdy. Hladina podzemní vody v kolících stoupá na jeden a půl - dva metry, na polích mezi nimi (s lesnatostí 7-10%) - o 0,7 m. Kolkovy lesy přispívají k odsolování půd přilehlých pole. Výnos zemědělských plodin mezi koloky je mnohem vyšší než v otevřené stepi.
![]() |
|
---|