Teambuilding

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 8. února 2022; kontroly vyžadují 2 úpravy .

Budování týmu ( angl.  Budování týmu  - „budování týmu“) je termín běžně používaný v obchodním kontextu a aplikovaný na širokou škálu činností k vytvoření a zlepšení výkonnosti týmu . Myšlenka metod týmové práce byla vypůjčena ze světa sportu a začala se aktivně zavádět do manažerské praxe v 60-70 letech XX století. V současné době je teambuilding jedním z perspektivních modelů podnikového řízení, který zajišťuje plný rozvoj společnosti a je jedním z nejúčinnějších nástrojů personálního řízení. Teambuilding je zaměřen na vytváření skupin rovnocenných specialistů různého zaměření, kteří jsou společně odpovědní za výsledky své činnosti a rovnoměrně provádějí dělbu práce v týmu.

Součásti procesu budování týmu

1. Formování a rozvoj dovedností týmové práce (týmové dovednosti), které jsou základem implementačního systému řízení týmu. To zahrnuje následující dovednosti:

2. Utváření týmového ducha , tedy souboru psychologických jevů, které charakterizují neformální vztah zaměstnanců ke kolegům a organizaci. Rozvoj týmového ducha je ve skutečnosti souborem opatření zaměřených na:

3. Budování týmu (teambuilding) - mechanické akce pro výběr, optimalizaci struktury týmu a rozdělení funkčních rolí:

V oblasti personálního managementu se pod tímto pojmem rozumí krátká (od 2 hodin do 3 dnů) akce pro zlepšení týmové spolupráce: firemní programy, lanové dráhy , firemní dovolené, firemní dobrovolnictví a firemní charita. Do kategorie akcí, které vedou k efektu teambuildingu, nepřímo patří i oslava narozenin zaměstnanců, narozenin firmy, nového roku. Jedním z efektů takových akcí je celková soudržnost týmu, která je součástí práce s týmovým duchem.

Vnitrokolektivní proces

Teambuilding je také chápán jako vnitrokolektivní proces , podřízený zvyšování soudržnosti týmu na základě společných hodnot a myšlenek. Stanovuje cíle:

Historie teambuildingu

Již na úsvitu civilizace, socializace a ztráty agresivity, lidé získali příležitost ke spolupráci a vzájemné pomoci. Objevila se skupinová teritorialita, která přispěla ke konsolidaci lidí v rámci jednoho týmu a byla možná pouze díky schopnosti provádět kolektivní pracovní činnosti, a to jak na lovu, tak doma. Dá se říci, že teambuilding v moderním slova smyslu vznikl jako vynucené opatření ke zvýšení efektivity kolektivního jednání skupin lidí. Takové akce přitom vždy vedl vedoucí (vedoucí, vedoucí) nebo skupina vedoucích.

Otázka efektivity skupinových akcí byla obzvláště akutní během lovu a války, proto lze za zakladatele moderního teambuildingu považovat akce pořádané k udržení morálky a soudržnosti vojáků. Platón řekl: " Za hodinu hry se o člověku dozvíte víc než za rok rozhovorů ." Již ve starověku se ukázalo, jak důležité je podporovat týmového ducha. Velitelé pořádali speciální tělesná cvičení a soutěže na sílu, vytrvalost a vynalézavost. To pomohlo udržet morálku a soudržnost vojáků v jednotkách. V naší době se tento koncept dostal pod název týmový duch - „týmový duch“.

Léta plynula, epochy a generace se měnily. Bystré hlavy prozíravých vůdců velkých společností se vkradly k myšlence, že ke zvýšení efektivity skupinové práce je potřeba využít techniku ​​připomínající moderní teambuilding. Tento problém se stal obzvláště akutním v době průmyslové revoluce. Efektivní vědecký vývoj však nebyl vytvořen nebo se k nám nedostal.

Aktivní využívání souboru herních technik, spojených myšlenkou týmové rallye, začalo ve 40. letech 20. století ve Velké Británii, Francii a USA prostřednictvím kolektivních sportovních her. Účelem takových her bylo sjednotit skupinu málo známých lidí pro efektivní realizaci společného úkolu. Výsledky používání takových her ukázaly jejich účinnost a začaly se používat k výcviku vojenského personálu.

Viz také

Poznámky

  1. Salas, E., Diazgranados, D., Klein, C., Burke, CS, Stagl, KC, Goodwin, GF, & Halpin, SM Zlepšuje týmový trénink výkonnost týmu? Metaanalýza  // Human Factors: Journal of the Human Factors and Ergonomics  Society : deník. - 2008. - Sv. 50 , č. 6 . - S. 903-933 . - doi : 10.1518/001872008X375009 . — PMID 19292013 .

Literatura

Odkazy