Seznam králů Sardinie
Seznam králů Sardinie - chronologický (podle doby nošení titulu) seznam jmen 25 panovníků (24 mužů a 1 žena) království Sardinie a Korsiky od roku 1297 do roku 1720 a království Sardinie od roku 1720 do roku 1861.
Po pádu Západořímské říše se ostrov stal součástí Vandalského království . Císař Justinián I. Veliký dobyl Sardinii v 6. století, čímž se stala jednou ze sedmi provincií africké prefektury [1] . V 7. století, v důsledku opakovaných pokusů muslimů zmocnit se ostrova, byly na Sardinii ustaveny soudy pod kontrolou yudexů ( lat. iudices ), de iure vazalů byzantských císařů, de facto nezávislých vládců. Vznikly velké feudální statky - judikáty Arborea , Gallura , Cagliari , Logudoro nebo Torres , které rozdělovaly Sardinii na čtyři části [2] . Stávalo se, že místní panovníci převzali titul králů Sardinie, jako byli soudci Torres Costantino I a Gonario II , nebo tento titul obdrželi od císařů Svaté říše římské, jako jsou Barizone II de Lacon Serra , judex Arborea a Enzo . von Hohenstaufen , judex Logudoro [3] .
Království Sardinie a Korsika ( lat. Regnum Sardiniae et Corsicae ) bylo založeno s požehnáním papeže Bonifáce VIII . v Římě , v St. Peter je 4. dubna 1297; nový stát jím přešel do majetku aragonských králů, kteří jej již považovali za své léno podle tajné klauzule dohody v Anagni z roku 1295 mezi králi Aragonie , Neapole , Francie a Mallorky [4] [5 ] [6] . Jaime II ., král Aragonie , se stal prvním králem Sardinie a Korsiky pod jménem Giacomo I. [7] .
Teprve na počátku 14. století se aragonští králové rozhodli dobýt jim „přidělené“ ostrovy [К 1] [8] . Dobyli Sardinii , ale Korsika připadla Janovské republice . Navzdory tomu, že již v 15. století všichni panovníci Evropy kromě papeže, včetně samotných vládců ostrova, uznávali pouze titul králů Sardinie, titul králů Sardinie a Korsiky formálně existoval až do roku 1720 [ 9] . Nebyl to jediný královský titul mezi jeho držiteli: byl zařazen do titulu aragonských králů (1297-1479), po králích Španělska (1479-1713) [K 2] . Podle podmínek Utrechtské smlouvy z roku 1713, která ukončila válku o španělské dědictví , bylo království Sardinie a Korsika postoupeno dynastii rakouských Habsburků [10] .
Království Sardinie ( lat. Regnum Sardiniae ) se objevilo v roce 1720 poté, co si hlavy rodu Savojských a rakouské habsburské dynastie vyměnily království Sicílie a Sardinie [11] . 17. března 1861, v souvislosti se začleněním království Sardinie do sjednoceného království Itálie , se titul králů Sardinie stal jedním z titulů králů Itálie [12] .
Držitelé titulu králů Sardinie a Korsiky a králové Sardinie jej nosili až do své smrti, s výjimkou dvou panovníků, kteří o něj přišli během svého života: Giovanna I. z barcelonského domu byla zbavena moci [K 3] [13 ] , Carlo Alberto z rodu Savoy abdikoval na trůn [K 4] [14] .
Králové Sardinie
Komentáře
- ↑ Od doby založení království až do počátku 15. století, přestože titul králů Sardinie a Korsiky de jure náležel králům Aragonie, de facto ostrov Sardinie ovládali tzv. místní dynastie Judex Arborea, která obdržela formální povolení od vládců
- ↑ Dva z držitelů titulu králů Sardinie a Korsiky nesli také titul císařů Svaté říše římské - Carlo I. a Carlo III .
- ↑ Královna Giovanna I., alias Juana I. Šílená, zdědila po svém otci Ferdinandovi II . titul královny Sardinie a Korsiky , ale kvůli demenci byla zbavena moci. Po smrti svého otce vládl místo ní jeho syn Carlo I. Nominálně byla až do své smrti nadále považována za královnu Sardinie a Korsiky.
- ↑ Král Carlo Alberto byl po porážce v první válce za nezávislost Itálie nucen abdikovat ve prospěch svého syna a opustil zemi. Krátce po své abdikaci zemřel v portugalském Portu.
Poznámky
- ↑ Nel 456 inizia l'occuoazione Vandalica che dura fino al 534 quando la Sardegna entra a far parte dell'Impero (italsky) (nedostupný odkaz) . Lamia Sardegna. Archivováno z originálu 28. listopadu 2013.
- ↑ Le scorrerie dei pirati Saraceni, il conseguente distacco dell'isola da Bisanzio, con l'inizio dell'epopea dei Giudicati (italsky) (nepřístupný odkaz) . Lamia Sardegna. Archivováno z originálu 18. listopadu 2014.
- ↑ Breve storia del Giudicato Torres, detto anche del Logudoro, che si sviluppa nella parte nord occidentale dell'isola (italsky) (nepřístupný odkaz) . Lamia Sardegna. Archivováno z originálu 13. února 2015.
- ↑ Franco Savelli. Il meridione d'Italia - Angioino e Aragonese (italsky) . Meridione d'Italia. Dai Romani ai Savoia . Сronologia.leonardo.it.
- ↑ Alessandra Bartolomei Romagnoli. Le bolle di Celestino V cassate da Bonifacio VIII (italsky) . Archivum Historiae Pontificiae. T. 30 . Books.google.ru.
- ↑ Alessandra Cioppi. Corona d'Aragona e Regnum Sardiniae nella seconda metá del Trecento (italsky) . Strategie dell'invincibilitá . isem.cnr.it.
- ↑ Nel 1323 inizia l'occupazione aragonese, fieramente kontrastata dall'ultima resistenza del giudicato d'Arborea (italsky) (nedostupný odkaz) . Storia: l'occupazione catalano aragonese . Lamia Sardegna. Archivováno z originálu 13. února 2015.
- ↑ Breve storia del Giudicato d'Arborea, che si sviluppa nella parte centro occidentale dell'isola e che kontrastera le pretese sulla Sardegna del Regno d'Aragona (italsky) (nepřístupný odkaz) . Lamia Sardegna. Archivováno z originálu 13. února 2015.
- ↑ Percorso storico del Colle di Bonaria e origini dello stato Italiano (italsky) . Radiomarconi.com.
- ↑ Nel 1479 si passa dalla dominazione aragonese a quella spagnola, che si prolunga fino al 1713 (italsky) (nepřístupný odkaz) . Storia: l'occupazione catalano aragonese . Lamia Sardegna. Archivováno z originálu 13. února 2015.
- ↑ Fara Misuraca, Alfonso Grasso. [ http://www.ilportaledelsud.org/1713.htm La Sicilia di Vittorio Amedeo II di Savoia ed il Vicereame austriaco] (italsky) . Stránka příběhu . Brigantino - Il Portal del Sud.
- ↑ Nel 1713 la Sardegna passa agli Ausburgo, che nel 1720 la cedono ai Savoia (italsky) (nedostupný odkaz) . Storia di regno di Sardegna . Lamia Sardegna. Archivováno z originálu 6. ledna 2015.
- ↑ Franco Savelli. Giovanna di Castiglia „la Pazza“. Il tempo di Isabella di Castiglia, Federico II d'Aragona, Filippo "il Bello", Carlo V. (Ital) . La Spagna del XV-XVI sec . Storiacheracconta.it.
- ↑ Carlo Alberto di Savoia (italsky) (nepřístupný odkaz) . Dizionario di storia moderna e contemporanea . Pbmstoria.it. Archivováno z originálu 30. října 2013.
- ↑ Libro d'Oro della Nobilta Mediterranea. Bellonidi (Aragonesi) (italsky) . Genealogie delle famiglie nobili del Mediterraneo . Genmarenostrum.com.
- ↑ Libro d'Oro della Nobilta Mediterranea. Trastamara (Aragonesi). Case sovrani di Aragona, Neapol, Sardegna a Sicilia (italsky) . Genealogie delle famiglie nobili del Mediterraneo . Genmarenostrum.com.
- ↑ Giàcomo II conte-re di Catalogna-Aragona (Giacome I come re di Sicilia), detto il Giusto (sp. Jaime el Justo) (italsky) . Encyklopedie online . Treccani.it.
- ↑ Giacomo II di Catalogna-Aragona (italsky) . Enciclopedia Italiana (1932) . Treccani.it.
- ↑ Alfònso IV il Benigno (sp. el Benigno) re di Aragona, III come conte di Catalogna (italsky) . Encyklopedie online . Treccani.it.
- ↑ Alfonso Grasso. [ http://www.ilportaledelsud.org/alfonsoI.htm L'ascesa di Alfonso d'Aragona detto il Magnanimo (1396 - 1458)] (italsky) . Le Pagine di Story . Brigantino. - Il Portal del Sud.
- ↑ Piètro IV re di Aragona, III di Catalogna, detto il Cerimonioso (italsky) . Encyklopedie online . Treccani.it.
- ↑ Fabrizio Alias. Il Regno di Sardegna dalla conquista catalano-aragonese al Parlamento di Pietro IV (1323-1355) (italsky) . Sardegnamediterranea.it.
- ↑ Giovanni I re d'Aragona (italsky) . Enciclopedia Italiana (1932) . Treccani.it.
- ↑ Juan I. Aragonský. Rey de Aragyn, Mallorca, Valencia y Cerdeca a Cyrcega Conde de Barcelona, Rosellyn y Cerdaca (španělsky) . Articulos. Literária . Altoaragon.org.
- ↑ Martino I il Vecchio re d'Aragona e II di Sicilia (italsky) . Encyklopedie online . Treccani.it.
- ↑ Salvatore Tramontana. Martino II d'Aragona (Martino il Vecchio), re di Sicilia (Martino I re d'Aragona) (italsky) . Dizionario Biografico degli Italiani – svazek 71 (2008) . Treccani.it.
- ↑ Fernando I de Aragon. Rey de Aragyn, Mallorca, Valencie, Cerdeca y Cyrcega y Sicilia. Conde de Barcelona, Rosellyn, Cerdaca y Ampurias (španělsky) . Articulos. Literária . Altoaragon.org.
- ↑ Ferdinando I., re d'Aragona a di Sicilia. (italsky) . Gazzettino. (nedostupný odkaz)
- ↑ Ruggero Moscati . Alfonso V d'Aragona, re di Sicilia, re di Napoli (italsky) . Dizionario Biografico degli Italiani - svazek 2 (1960) . Treccani.it.
- ↑ Alfònso V il Magnanimo re di Aragona, IV come conte di Catalogna, I come re di Napoli (italsky) . Encyklopedie online . Treccani.it.
- ↑ Juan II. Aragonský. Rey de Aragyn y de Navarra, Valencie, Mallorca, Cerdeca y Cyrcega y Sicilia (Španělsko) . Articulos. Literária . Altoaragon.org.
- ↑ Juan II de Aragón y Navarra (španělsky) . buscabiografias.com.
- ↑ Giampiero Brunelli. Ferdinando II d'aragona, re di Napoli (italsky) . Dizionario Biografico degli Italiani - svazek 46 (1996) . Treccani.it.
- ↑ Ferdinando II d'Aragona re di Napoli, detto Ferrandino (italsky) . Encyklopedie online . Treccani.it.
- ↑ Nino Cortese . Giovanna la Pazza, regina di Castiglia (italsky) . Enciclopedia Italiana (1933) . Treccani.it.
- ↑ Giovanna la Pazza regina di Castiglia (italsky) . Encyklopedie online . Treccani.it.
- ↑ Carlo V (I come re di Spagna, II d'Ungheria e IV di Napoli) (italsky) . Dizionario di Storia (2010) . Treccani.it.
- ↑ Massimo L. Salvadori . Carlo V (Ital) . Enciclopedia dei ragazzi (2005) . Treccani.it.
- ↑ Silvia Moretti. Filippo II, re di Spagna (italsky) . Enciclopedia dei ragazzi (2005) . Treccani.it.
- ↑ Filippo II re di Spagna (italsky) . Encyklopedie online . Treccani.it.
- ↑ Angela Valenteová. Filippo III Re di Spagna (Ital) . Enciclopedia Italiana (1932) . Treccani.it.
- ↑ Filippo III Re di Spagna (italsky) . Dizionario di Storia (2010) . Treccani.it.
- ↑ Angela Valenteová. Filippo IV Re di Spagna (Ital) . Enciclopedia Italiana (1932) . Treccani.it.
- ↑ Filippo IV Re di Spagna (italsky) . Dizionario di Storia (2010) . Treccani.it.
- ↑ Antonio Ballesteros a Beretta . Carlo II Re di Spagna (italsky) . Enciclopedia Italiana (1931) . Treccani.it.
- ↑ Carlo II Re di Spagna (italsky) . Dizionario di Storia (2010) . Treccani.it.
- ↑ Nino Cortese. Filippo V Re di Spagna (Ital) . Enciclopedia Italiana (1932) . Treccani.it.
- ↑ Filippo V Re di Spagna (italsky) . Dizionario di Storia (2010) . Treccani.it.
- ↑ Carlo VI imperatore (italsky) . Encyklopedie online . Treccani.it.
- ↑ Arturo Carlo Jemolo . Carlo VI imperatore (italsky) . Enciclopedia Italiana (1931) . Treccani.it.
- ↑ Vittòrio Amedèo I duca di Savoia (italsky) . Encyklopedie online . Treccani.it.
- ↑ Carlo Morandi . Vittorio Amedeo I (Ital) . Enciclopedia Italiana (1937) . Treccani.it.
- ↑ Carlo Emanuèle III di Savoia re di Sardegna (italsky) . Encyklopedie online . Treccani.it.
- ↑ Francesco Cognasso . Carlo Emanuèle III di Savoia re di Sardegna (Ital) . Enciclopedia Italiana (1931) . Treccani.it.
- ↑ Vittòrio Amedèo III re di Sardegna (italsky) . Encyklopedie online . Treccani.it.
- ↑ Vittorio Amedeo III (Ital) . Lavenaria.it. (nedostupný odkaz)
- ↑ Giusepe Locorotondo. Carlo Emanuele IV di Savoia, re di Sardegna (Ital) . Dizionario Biografico degli Italiani - svazek 20 (1977) . Treccani.it.
- ↑ Francesco Cognasso. Carlo Emanuele IV di Savoia, re di Sardegna (Ital) . Enciclopedia Italiana (1931) . Treccani.it.
- ↑ Vittòrio Emanuèle I re di Sardegna (italsky) . Encyklopedie online . Treccani.it.
- ↑ Vittorio Emanuele I di Savoia (Ital) . Životopis online.
- ↑ Carlo Felice duca del Genevese poi re di Sardegna (italsky) . Encyklopedie online . Treccani.it.
- ↑ Carlo Felice (Ital) . Dizionario di Storia (2010) . Treccani.it.
- ↑ Carlo Alberto re di Sardegna (italsky) . Encyklopedie online . Treccani.it.
- ↑ Giuseppe Talamo . Carlo Alberto, re di Sardegna (italsky) . Dizionario Biografico degli Italiani - svazek 20 (1977) . Treccani.it.
- ↑ Vittòrio Emanuèle II ultimo re di Sardegna, primo re d'Italia (italsky) . Encyklopedie online . Treccani.it.
- ↑ Sergio Parmentola. Vittorio Emanuele II., re d'Italia (italsky) . Enciclopedia dei ragazzi (2006) . Treccani.it.
Odkazy
Literatura
- Manuál příběhu Donzelli. Středověká historka . - Roma: Donzelli editore, 1998. - 768 s. — ISBN 88-88-7889-406-4.
Viz také