Císař Svaté říše římské | |
---|---|
| |
5. července 1792 – 6. srpna 1806 | |
Pracovní pozice | |
Hlavy | Svatá říše římská |
Forma odvolání | Vaše imperiální veličenstvo |
Jmenován | Voliči |
Funkční | neomezený |
Předchozí |
Císař západu , král německý král římský |
Objevil se | 2. února 962 |
První | Otto I |
Poslední | Franz II |
nahrazovat | prezident Německé konfederace |
zrušeno | 6. srpna 1806 |
Tento článek obsahuje seznam císařů Svaté říše římské od dob Otty Velikého až do jejího zániku , jehož poslední vládce v roce 1804 vytvořil ve svém osobním majetku Rakouské císařství . Od korunovace Otty I. Velikého v roce 962 zahrnovala říše Německo , Itálii a burgundské království Arelat . Název Svatá říše římská se objevil v roce 1254, ale nyní se obvykle používá pro období od 962 (a někdy od 800) do 1806.
V roce 1212 se staly Čechy dalším královstvím v říši . Později se Burgundsko stalo součástí Francie a v polovině 15. století se císař Fridrich III . vzdal nároků na Itálii a přijal nový titul: Císař Svaté říše římské německého národa . Území říše tak bylo omezeno pouze na Německo a Českou republiku. Napoleonské války počátku 19. století zasadily jednotě německých států v rámci říše těžkou ránu. V roce 1806 se císař František II . pod tlakem francouzského císaře Napoleona I. vzdal svého císařského titulu. Svatá říše římská přestala existovat.
Karel Veliký obdržel titul císaře během své korunovace papežem Lvem III . (800). Následně se přijetí titulu císaře stalo závislým na aktu korunovace papežem. Ačkoli se od dob Otty I. věřilo, že na císařský titul má nárok pouze německý král zvolený německými kurfiřty , ne všichni volení němečtí králové byli korunováni v Římě , a proto ne všichni byli považováni za císaře. Svaté říše římské, ačkoli někteří z nich tento titul používali. Pro úplný seznam vládců Německého království, viz Seznam monarchů Německa . Tento článek uvádí pouze ty panovníky, kteří byli korunováni císařskou korunou a měli tedy právo používat císařský titul.
V roce 1508 dostal německý král Maxmilián I. po neúspěšném pokusu o výpravu do Říma povolení od papeže k titulu zvoleného císaře . Jeho nástupce Karel V. byl papežem korunován na císaře (1530), ale všichni následující panovníci neusilovali o provedení korunovačního obřadu a se svolením papeže používali titul císaře Svaté říše římské, aniž by udělili korunu r. papež. Nicméně byli de facto uznáni kurfiřty jako „vyvolení císaři“ a jsou zahrnuti v tomto seznamu.
Císař | Portrét | Začátek vlády | Konec vlády | Poznámka |
---|---|---|---|---|
saská dynastie | ||||
Otto I. Veliký | 962 | 973 | Německý král (od roku 936) | |
Ota II Rudého | 967 | 983 | německý král (od roku 961) (vládl se svým otcem až do roku 973) | |
Ota III | 996 | 1002 | Německý král (od roku 983) | |
Svatý Jindřich II | 1014 | 1024 | Německý král (od roku 1002) | |
Salic dynastie | ||||
Konrád II | 1027 | 1039 | Německý král (od roku 1024) | |
Jindřich III | 1046 | 1056 | Německý král (od roku 1028) | |
Jindřich IV | 1084 | 1105 | Německý král (od roku 1056) | |
Jindřich V | 1111 | 1125 | Německý král (od roku 1099) | |
dynastie Supplinburgů | ||||
Lothair II | 1133 | 1137 | Německý král (od roku 1125) | |
Hohenstaufen | ||||
Fridrich I. Barbarossa | 1155 | 1190 | Německý král (od roku 1152) | |
Jindřich VI | 1191 | 1197 | Německý král (od roku 1190), král Sicílie (od roku 1194) | |
Welfové | ||||
Ota IV | 1209 | 1215 | Německý král (od roku 1198) | |
Hohenstaufen | ||||
Fridrich II | 1220 | 1250 | Král Sicílie (od roku 1197), král Německa (od roku 1212) | |
lucemburská dynastie | ||||
Jindřich VII | 1312 | 1313 | Německý král (od roku 1308) | |
Wittelsbach | ||||
Ludvík IV Bavorský | 1328 | 1347 | Německý král (od roku 1314) | |
lucemburská dynastie | ||||
Karel IV | 1355 | 1378 | Král německý (v letech 1346-1347 a v letech 1349-1376), král český (od roku 1346) | |
Zikmund | 1433 | 1437 | král uherský (od roku 1385), král německý (od roku 1410), král český (od roku 1419) | |
Habsburkové | ||||
Fridrich III | 1452 | 1493 | Německý král (od roku 1440) | |
Maxmilián I | 1508 | 1519 | Německý král (od roku 1486) | |
Karel V | 1530 | 1556 | Německý král (od roku 1519) | |
Ferdinand I | 1556 | 1564 | král německý | |
Maxmilián II | 1564 | 1576 | král německý | |
Rudolf II | 1576 | 1612 | král německý | |
Mattias | 1612 | 1619 | král německý | |
Ferdinand II | 1619 | 1637 | král německý | |
Ferdinand III | 1637 | 1657 | král německý | |
Leopold I | 1658 | 1705 | král německý | |
Josef I | 1705 | 1711 | král německý | |
Karel VI | 1711 | 1740 | král německý | |
Wittelsbach | ||||
Karel VII Albrecht | 1742 | 1745 | král německý | |
Habsbursko-Lotrinsko | ||||
Franz I | 1745 | 1765 | král německý | |
Josef II | 1765 | 1790 | král německý | |
Leopold II | 1790 | 1792 | král německý | |
Franz II | 1792 | 1806 | Německý král, rakouský císař (od roku 1804) |
Římští císaři podle éry | |||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| |||||||||