Brukvovitý

Crossflower ( německy  Kreuzblume ; francouzsky  fleuron , z francouzštiny  fleur  - flower; anglicky  finial ) - „ozdobně navržená hlavice používaná ke zdůraznění vrcholu kopule, věže, věže, střechy nebo štítu nebo jakékoli z různých výrazných ozdob na vrcholu, konci nebo roh budovy nebo stavby“ [1] .

Výraz "fleuron" (květina) se používá v nejširším slova smyslu - ve vztahu k jakémukoli dekorativnímu vrcholu, který často neodpovídá doslovnému významu slova. Například: hřeben, prolamovaný hřeben sedlové střechy, věž nebo pyramida s křížem na vrcholu, kónický vrchol buddhistické stúpy. Ve středověkých architektonických relikviářích je fleuron hřeben ve formě vodorovného pásu, opracovaný prolamovaným masverkem [2] . V některých případech jsou takové fleurony ztotožňovány s ampulkami (věžičkami), což by mělo být také uznáno za terminologicky nesprávné, protože ve většině případů jsou boční plochy takových ampulí zdobeny kraby a pouze jejich horní část je zdobena křížem [3] .

V architektuře gotického stylu je kříž ozdobnou hlavicí ampulí, vimpergů , kleští (špičatých štítů) v podobě stylizované rozkvetlé květiny se čtyřmi okvětními lístky. V "reverzní" poloze je kříž zpevněn v místě průsečíku žeber tříselné klenby . V této poloze nabývá crucifer symbolického významu – čte se v podobě „kvetoucího kříže“, spojeného se stromem života ( lat.  Arbor vitae ), což znamená věčný život, udělený vírou v Krista.

Poznámky

  1. Stevens J., Wilson S. The Oxford Dictionary of Architecture. Oxford University Press, 2015 ISBN 978-0-19-967498-5 . — URL: https://books.google.ru/books?id=4Lu6BwAAQBAJ&dq=&redir_esc=y Archivováno 24. června 2021 na Wayback Machine
  2. Vlasov V. G. Metope // Vlasov V. G. Nový encyklopedický slovník výtvarného umění. V 10 svazcích - Petrohrad: Azbuka-Klassika. - T. X, 2010. - S. 125
  3. Pevsner N., Honor H., Fleming J. Lexikon der Weltarchitektur. - München: Prestel, 1966. - S. 196

Viz také