Krupka (Česká republika)

Krupka ( čes. Krupka ), býv. Graupen ( německy  Graupen ) je město v severních Čechách na hranici s Německem na úpatí Krušných hor .

Město je rozděleno na dvě části: dolní část, hlavní část a hornatou Krupka ležící v horách. Obě části jsou propojeny silnicí a lanovkami.

Původ jména

Název města pochází ze staročeského slova krupý, tedy velký, roztažený. Často se mylně říká, že název pochází od cínových krup, které se zde těžily od pradávna.

Historie

Město je známé především svým těžařským průmyslem. Cín se v Krupé těžil po staletí, po třicetileté válce byly v okolí dva stříbrné doly. V nedávné historii byly také nalezeny molybden, wolfram a fluorit. Horské svahy, porostlé buky a jehličnatými stromy, pokrývají četné výsypky a štoly. Štoly Starý Martin , ležící na silnici z Krupky do Komáře, jsou přístupné veřejnosti.

Raná historie

Přítomnost cínu a jeho snadná těžba přivedly první osadníky na území Krupky již v době bronzové. Germáni postupně vystřídali Slovany, hlavně při stěhování národů.

Rozkvět (15. a 16. století)

Počátkem 15. století zasáhla Krupka a okolní obce, stejně jako většinu České republiky, husitská válka . Majitel Krupky Albrecht z Koldic a krupští měšťané byli věrnými spojenci císaře Zikmunda . Husité poprvé přišli do Krupky v roce 1426 po vítězství v bitvě u Ústí nad Labem (bitva u Begu) . Husité pronásledovali prchající křižáky, kde se nyní Bogosudov nachází, údajně zabili asi tři sta lidí. Potomci padlých rytířů na tomto místě zanechali malou kapli, kolem které se kolem roku 1500 objevila vesnice - Bogosudov.

Ve stejné době husité vypálili klášter. Přeživší řádové sestry se ukrývaly v lesích kolem Krupky. Sochu Panny Marie ukryli do lípy v místě, kde dnes stojí bazilika Bogosudov. Tato figurka je spojena se vznikem tradice poutí do Bogosudova. První pouť se konala v roce 1610. V dalších letech se husité dostali do Krupky ještě dvakrát, v roce 1429 a v dubnu 1433, poté dobyli hrad i město.

Po husitských válkách město vzkvétalo. Původní způsob těžby rudy z naplavenin byl nahrazen těžbou ve skále, zprvu povrchovou, ale od 15. století již hlubokou. Jen tak mohli horníci vytěžit více rudy. Byla to průlomová práce v hard rocku. Byl použit oheň, díky kterému kámen praskal a lépe se těžil. Svahy nad obilím jsou posety zbytky těchto dolů. Tyto nové metody vedly k trojnásobnému nárůstu těžby cínu během 15. století a o další polovinu v 16. století. Těžební území sahalo až k Dubí . O rozmachu hornictví svědčí dochovaná kopie hornické smlouvy z roku 1487. Když v roce 1469 král Jiří z Poděbrad uzavřel hraniční smlouvu se Saskem .

8. ledna 1477 bylo městu uděleno právo várečné ve městě a v přilehlých vesnicích. Dále byla povolena stavba pivovaru, týdenní trhy a obchod se solí.

Další významná práva dostalo město o rok později, 13. ledna 1478. Toho dne udělil král Vladislav II. městu erb, pečeť, právo tisku červeným voskem, výroční trh, rady městských úředníků a celní svobodu. To bylo nejvýznamnější městské právo, i když Krupka zůstala poddanským městem.

V té době byli občané Krupky věřícími katolíky. To se odrazilo ve stavbě kostelů. V roce 1454 byl postaven špitál s kostelem sv. Ducha. V dalších letech byl v Krupce postaven klášter a kostel. V roce 1479 celé město vyhořelo. Kostely však byly přestavěny a v roce 1516 k nim přibyl hřbitovní kostel sv. Anny.

V 16. století začalo do města pronikat luteránství . Proto byli v roce 1587 z Chomutova povoláni jezuité do Božího kostela, aby se setkali s luterány v Krupce. V roce 1579 se město stalo na čas svobodným městem.

17. a 18. století

Ale nově nabytá svoboda netrvala dlouho. Již v roce 1615 daroval král Matyáš Habsburský Krupku Adamu Šternberkovi. Krupští měšťané se u soudu bránili, ale uspěli jen částečně. Spor trval neuvěřitelně dlouho – až 99 let do roku 1715. Snad proto se krupští měšťané přidali k neúspěšnému stavovskému povstání. Po porážce v bitvě na Bílé hoře (1620) se panství vrátilo do rukou Adama Sternberga.

Město zasáhla třicetiletá válka . Švédové dobyli hrad Krupka. Největší škody však způsobili ustupující Sasové (1631), kteří v Krupce vypálili 60 domů. Proto byla po skončení války třetina domů prázdná, doly prázdné. Nucená katolicizace také vyhnala z města mnoho luteránských odborníků.

Krupka v naší době

Na počátku 19. století se v okolí Krupky objevily první uhelné doly, jako předzvěst nových časů. Krupka se stala oblíbeným cílem mnoha turistů obdivujících nádheru Bogosudovské baziliky a středověkých uliček Krupky. 27. května 1813 navštívil Krupku básník Johann Wolfgang von Goethe . Krupku několikrát navštívil hudební skladatel Richard Wagner a v roce 1872 spisovatel Jan Neruda . V roce 1812 se v Horní Krupé narodil zakladatel moderní oftalmologie Dr. Ferdinand Artl, který zemřel v roce 1887 ve Vídni .

V revolučním roce 1848 došlo ke zrušení regule, kterou nahradila místní samospráva. V roce 1853 byl obnoven jezuitský řád. Krupka v té době jakoby zamrzla ve své historické době. Bogosudov ale zažil období rychlého rozvoje. S tím souvisí i rozvoj železnice.

V roce 1858 byla uvedena do provozu dráha Teplice - Ústí nad Labem (dnes trasa Ústí nad Labem - Chomutov). V Bogosudovu a Vrkhoslavi se začal rozvíjet průmysl. Od roku 1869 funguje v Bogosudově nejstarší cementárna v České republice (uzavřena v roce 1930). V roce 1921 byla založena koželužna a v roce 1921 porcelánka, která vyráběla elektroporcelán. Cínové doly pomalu omezovaly výrobu. Od roku 1863 se jako doplňkový produkt začal těžit wolfram. Důlní činnost v Krupce zanikla v roce 1922. S příchodem nových časů nastal čas rozvoje společenského života. V roce 1873 byla založena hasičská družina a v roce 1893 byla spuštěna městská plovárna.

Krupka byla na počátku 20. století převážně německým městem. Většina obyvatel přivítala vypuknutí první světové války v roce 1914. Ale podoba Československa o čtyři roky později je pryč. Situaci vyřešila až československá armáda, která město obsadila, aby situaci stabilizovala. S příchodem nacistů v sousedním Německu se situace vyhrotila i v Krupce. V roce 1934 uspořádala Sudetoněmecká strana demonstrace proti otevření české školy v Bogosudově, přestože v té době žilo v Krupce a Bogosudově asi 1000 Čechů. V říjnu 1938 byla Krupka obsazena ozbrojenými silami nacistického Německa , většina obyvatel je nadšeně vítala. Během okupace zůstala většina obyvatel věrná nacistickému režimu. Ale ne všechny. Působili zde i němečtí antifašisté. Nejznámější byla Hertha Lindnerová, kterou nacisté 29. března 1943 popravili. Za německé okupace se na čas obnovila těžba cínu a wolframu. Na samém konci války (24.4.1945)[ kdo? ] zastavil transport vězňů z koncentračního tábora Ossendorf do stanice Bogoslova. Celkem 313 vězňů zemřelo brzy poté na tyfus a zápal plic. Po válce byli pohřbeni u kostela svatého Prokopa, kde je i pomník této události. Další památka se nachází ve Foitowicích.

Po skončení druhé světové války bylo německé obyvatelstvo odsunuto do Německa. Chabartice a Mohelnice tak zcela zanikly. Fojtowice zůstaly obydleny, i když v mnohem menší míře než před válkou. V roce 1947 byla obnovena tělocvična v Bogosudovo. Ale ne na dlouho. V roce 1952 území získala československá armáda, kterou v roce 1968 vystřídala sovětská armáda. Nakonec opustila město v roce 1991. Činnost gymnázia byla obnovena 1. září 1993. Od dubna 2010 město používá vlajku. Krupka a její okolí byly 6. července 2019 zapsány na seznam světového dědictví UNESCO jako součást hornaté oblasti.

Městská správa a politika

Místní části

Dnešní město bylo pojmenováno po starém hornickém městě, které je dnes jednou z jeho několika částí. Město vzniklo postupným sloučením několika vesnic a osad do jednoho celku. Dnes tvoří samostatné místní jednotky. Jsou to: Krupka, Vrchoslav, Bogosudov, Marshov, Nové Modlany a Unchin.

• Krupka (historické centrum)
• Vrchoslav
• Bogosudov (899 m od historického centra, Centrum moderního města)
• Unchin (2270 m od historického centra)
• Noví Moldavané
• Marshov (2920 m od historického centra)
• Sobehlkby (2230 m od historického centra)
• Horní Krupka (4940 m od historického centra)
• Fojtowice (7020 m od historického centra)

Doprava

Silniční doprava

Krupka má díky své poloze mezi Ústím nad Labem (cca 10 km) a Teplicemi (cca 5 km) výborné silniční spojení do těchto měst. Nedaleko Krupky jsou silniční hraniční přechody Olovec a Petrovice do Německa. Přímo ve Fojtowicích je hraniční přechod pro pěší a cyklisty.

Železniční doprava

Městem procházejí dvě železniční tratě. Hlavní je železniční trať Ústí nad Labem  - Chomutov se stanicí Krupka-Bogosudov (Krupka-Bohosudov) (do prosince 2016 se jmenovala Bohosudov).

Lanovka

Z městské části Bogosudov, jen pár desítek metrů od zastávky Bogosudov, vede na Komáří vížku dvousedačková lanovka. Lanovka byla postavena v letech 1950-1952 a její délka byla 2348 m, což z ní činí nejdelší lanovku ve střední Evropě bez mezistanice. Výška je 482 m.

Společnost

Vzdělávání

• Mateřská školka
• Základní škola a Střední škola
• Vyšší škola stavební a strojní Teplice
• Biskupské gymnázium Bogosudov

Kultura

• Regionální muzeum
• Muzeum hasičského sboru
• Štoly Starý Martin

Sport

• fotbalový klub TJ Krupka
• RLC Dragons Krupka (mistr ČR v ragby)

Populace

Poznámky

1. ↑ Jakl L. Jak stará jsou česká města? Legendární fakt.  (česky) // iDNES.cz - 2011.
2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005  (Czech) : 1. díl / ed. J. Růžková , J. Škrabal - ČSÚ , 2006. - 759 s. — ISBN 978-80-250-1310-6
3. ↑ Český statistický úřad Malý lexikon obcí České republiky - 2017 - Český statistický úřad , 2017.
4. ↑ 1 2 Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2022.
5. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011  (česky) – ČSÚ , 2015.
6. ↑ Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2014  (Czech) - Praha : 2014.
7. ↑ Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2016  (Czech) - Praha : 2016.
8. ↑ Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2017  (Czech) - Praha : 2017. - ISBN 978-80-250-2770-7
9. ↑ Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2018  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2018. - ISBN 978-80-250-2843-8
10. ↑ Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2019. - ISBN 978-80-250-2914-5
11. ↑ Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2020.
12. ↑ Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2021.

Odkazy

• v české provincii. Krupka

	V bibliografických katalozích GND : 4778478-7 J9U : 987007533243205171 LCCN : n94113249 NKC : ge129689 VIAF : 143224369 WorldCat VIAF : 143224369