| Karol Kuzmany | |
|---|---|
| Datum narození | 16. listopadu 1806 [1] [2] |
| Místo narození | |
| Datum úmrtí | 14. srpna 1866 [2] (ve věku 59 let) |
| Místo smrti | |
| Státní občanství | |
| obsazení | teolog , spisovatel , vysokoškolský pedagog , novinář , zpovědník , básník , luteránský pastor |
| Náboženství | luteránství |
| Ocenění | čestný doktorát vídeňské univerzity [d] |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Karol Kuzmany ( slovensky. Karol Kuzmány ; 16. listopadu 1806 , Brezno - 14. srpna 1866 , Stubnjanske Teplice ) - slovenský spisovatel- vlastenec. Místopředseda slovenské matice [3] (1863-1866).
Karol Kuzmany se narodil v době, kdy Slovensko bylo po dlouhá staletí součástí Uherského království . Vystudoval gymnázium v Dobšinu a univerzitu v Jeně (kde v té době studovalo mnoho Slováků). Z profesorů Kuzmanyho zaujal především německý filozof, fyzik a matematik Jacob Fries .
Kuzmany se stal roku 1829 evangelickým farářem a aktivně se zapojoval do politického dění Slováků , hodně psal pro lid, v letech 1836-38 vydával v Banské Bystrici časopis Hronka v českém jazyce , ve kterém Jan Kollár pojednání o slovanském společenství.
Kuzmány psal česky i slovensky. Jeho báseň „Kto za pravdu boří“ se stala lidovou písní [4] .
Když v roce 1848 Lajos Kossuth a další maďarští revolucionáři směřovali ke správní centralizaci Uherska a totální maďarizaci národnostních menšin [5] , postavil se Kuzmany na stranu Habsburků a považoval je za relativně menší zlo. V letech 1849-1860 byl Karol Kuzmany profesorem teologie na luteránské fakultě vídeňské univerzity .
Byl pohřben na Národním hřbitově ve městě Martin ( Slovensko ).