Kuliev, Elmir Rafael ogly

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 23. dubna 2022; kontroly vyžadují 2 úpravy .
Elmir Rafael ogly Kuliyev
Datum narození 6. října 1975 (47 let)( 1975-10-06 )
Místo narození Baku , Ázerbájdžánská SSR , SSSR
Země →
Vědecká sféra religionistika , islámská studia
Alma mater Ázerbájdžánská lékařská univerzita
Akademický titul PhD ve filozofii
Známý jako autor sémantického překladu Koránu do ruštiny
Ocenění a ceny medaile Rady muftisů Ruska „Za duchovní jednotu“ a „Za zásluhy“
webová stránka guliyev.org

Elmir Rafael ogly Kuliyev ( Ázerbájdžán Elmir Rafael oğlu Quliyev ; narozen 6. října 1975 , Baku , Ázerbájdžánská SSR , SSSR ) je ázerbájdžánský učenec, náboženský učenec , islámský učenec a filozof , autor překladu Koránu do ruštiny .

Životopis

Narozen 6. října 1975 v Baku , Ázerbájdžán SSR , SSSR v rodině inženýra a učitele.

V roce 1990 , ve věku 15 let, po složení vynikající profilovací zkoušky (právo zlatého medailisty) [1] byl zapsán na Fakultu zubního lékařství Ázerbájdžánské lékařské univerzity . V roce 1996 promoval s vyznamenáním na Fakultě zubního lékařství Ázerbájdžánské lékařské univerzity. [2] Ještě jako student se pustil do hloubkového studia islámského náboženského a filozofického myšlení, seznámil se s náboženskými osobnostmi a začal s novinářskou a redakční činností. Rané dílo E. Kulijeva se vyznačuje přehodnocením spisů moderních muslimských myslitelů a teologů. [jeden]

Vědecká činnost

V roce 1997 začal překládat do ruštiny vícesvazkový tafsir slavného teologa Abdurakhmana ibn Nasira al-Saadiho. V procesu práce se rodí myšlenka provést paralelní překlad Koránu, vycházející z muslimské tradice.

V letech 2002-2006 pracoval ve Státním výboru Ázerbájdžánské republiky pro práci s náboženskými organizacemi, studoval rysy státně-konfesních vztahů a vzájemné ovlivňování náboženských a politických procesů. [2] Od března 2006 je Elmir Kuliyev ředitelem oddělení geokultury na Institutu strategických studií Kavkazu (Ázerbájdžán) a členem redakční rady časopisu „Caucasus and Globalization“ ( Švédsko ).

V prosinci 2006 obhájil disertační práci na Baku State University pro titul kandidáta filozofických věd . Rešerše disertační práce tvoří základ monografie "Korán a globalizace: hledání humanistických ideálů". Článek zhodnocuje globální problémy naší doby, odůvodňuje kritiku globálních modelů modelování založených na principu klasického determinismu. Srovnáním možných scénářů vývoje světové civilizace s eschatologickými představami sunnitského ulemy E. Kulijev analyzuje možnosti využití duchovního potenciálu islámu k zajištění ekologické bezpečnosti planety a zachování kulturní rozmanitosti [3] .

Pozdější práce E. Kulijeva odrážejí jeho reformní názory. Vědec vidí smysl reformy v islámu v obnově veřejného povědomí muslimských národů a kritickém přehodnocení nashromážděné kulturní tradice. Vědecké a společenské aktivity E. Kulijeva směřují k posílení autority Koránu a muslimské tradice, k překonání krize sociálního a vědeckého myšlení v islámském světě [4] .

Autor více než 50 monografií , článků a překladů z oblasti historie a filozofie islámu, srovnávacího náboženství, sociální filozofie. [2] Autor populárního sémantického překladu Koránu do ruštiny, vydaného ve velkých nákladech ve čtyřech zemích světa, a překladu koránu tafsir , který napsal autoritativní arabský myslitel Abdurrahman ibn Nasir al-Saadi . Spoluautor příručky pro učitele „Islámská studia“, doporučené Radou muftiů Ruska , a první učebnice koranologie v ruštině.

Osobní život

Manželka Gunay Rahimova. Děti: dcery Dinara, Aisha, Esma a Aliya.

Knihy a publikace

v Rusku v jiných jazycích překlady z arabštiny

Zákaz prací

V roce 2012 byla jeho kniha „Na cestě ke Koránu“ [5] uznána jako extremistická . 27. února 2015 Krajský soud v Orenburgu zrušil rozhodnutí Leninského okresního soudu města Orenburg o uznání islámských knih za extremistické, včetně knihy Na cestě ke Koránu [6] .

Na konci září 2013 vyšlo najevo, že dne 17. září 2013 rozhodnutím Okresního soudu Okťabrskij ve městě Novorossijsk „Sémantický překlad Koránu do ruštiny“ / Překlad z arabštiny od E. R. Kulijeva. 1. vydání. Komplex pojmenovaný po králi Fahdovi pro vydání Koránu. PO Box 6262. Munavwara Medina. Saúdská Arábie, 2002. 1088 s. , jehož autorem je Kulijev, byl uznán jako extremistický se zařazením do Federálního seznamu extremistických materiálů [7] . Sám Kuliev spojil tuto událost s nedostatky v ruské legislativě [8] . 17. prosince 2013 Krajský soud v Krasnodaru zrušil rozhodnutí Okresního soudu Okťabrskij a vydal nové rozhodnutí, které odmítlo státnímu zástupci uznat „Sémantický překlad Koránu do ruštiny“ jako extremistický [9] .

Od srpna 2017 jsou dvě knihy od autora na Federal List of Extremist Materials [10] :

Ocenění

V roce 2007  mu byla udělena medaile Rady muftisů Ruska „Za duchovní jednotu“ [5] . V říjnu 2017 mu byla udělena medaile Rady muftisů Ruska „Za zásluhy“ [11] .

Poznámky

  1. ↑ 1 2 Teymur Ataev. Cesta Elmiry Kuliev ke Koránu a pocit sladkosti víry (nepřístupný odkaz) . Islám pro všechny (25. října 2013). Archivováno z originálu 12. dubna 2013. 
  2. ↑ 1 2 3 Dorofeev, 2008 , str. 19.
  3. ↑ Aliev R. Ya: Nový pohled na fenomén globalizace prizmatem islámu // Korán a globalizace: Hledání humanistických ideálů - Baku: Abilov, Zeynalov a synové, 2005 - C. 6-8.
  4. ↑ Celá společnost potřebuje přehodnotit náboženské hodnoty . Elektronický minbar (25. října 2013). Archivováno z originálu 4. února 2018.
  5. ↑ 1 2 Rada muftídů Ruska je pobouřena zákazem jednoho z překladů Koránu . Interfax-Religion (23. září 2013). Získáno 29. září 2013. Archivováno z originálu 22. února 2014.
  6. ↑ Dříve zakázaná díla islámských klasiků rehabilitovaná v Rusku . IslamNews.ru (27. února 2015). Datum přístupu: 3. března 2015. Archivováno z originálu 2. března 2015.
  7. ↑ Okresní soud Okťabrskij v Novorossijsku uznal ruskojazyčný text Koránu za extremistický materiál. Text soudního rozhodnutí Archivní kopie ze dne 25. září 2013 na Wayback Machine // Ekho Moskvy , 21.09.2013
  8. ↑ E. Kulijev: Pro mě není uznání překladu Koránu za extremistický šok! Archivní kopie ze dne 27. září 2013 na Wayback Machine // Internetový portál "Russia for All", 23.09.2013
  9. ↑ Petrova, Maria Soud v Krasnodaru zrušil rozhodnutí o zákazu překladu archivní kopie Koránu ze dne 6. října 2014 na Wayback Machine // RIA Novosti / RAPSI , 17.12.2013
  10. ↑ Federální seznam extremistických materiálů . " Ministerstvo spravedlnosti Ruska " (24. srpna 2017). - Položky 379, 1475. Datum přístupu: 24. srpna 2017. Archivováno z originálu 24. srpna 2017.
  11. ↑ Autor populárního překladu Koránu do ruštiny Elmir Kuliev byl oceněn medailí Za zásluhy (1. listopadu 2017). Archivováno z originálu 4. února 2018.

Odkazy

Literatura