Peteris Kundzins | |
---|---|
Pēteris Kundziņš | |
Datum narození | 19. září 1886 |
Datum úmrtí | 24. června 1956 (ve věku 69 let) |
Státní občanství |
Rusko → Lotyšsko → SSSR |
Studie |
Pēteris Kundziņš ( lotyšský : Pēteris Kundziņš ; 19 září 1886 - 24 června 1956 ) byl lotyšský malíř a scénograf. Jeden z tvůrců profesionální lotyšské scénografie.
Peteris Kundzinsh se narodil 19. září 1886 ve Valtenburg volost v okrese Volmar v Livonské provincii Ruské říše (nyní Mazsalatsky region v Lotyšsku ) do rolnické rodiny.
Studoval na wolmarském učitelském semináři (1902-1905).
Vystudoval Střední školu technického kreslení barona A. L. Stieglitze v Petrohradě (1912).
Působil jako výtvarník v Novém divadle v Rize (1913-1914) a v Lotyšské opeře (1913-1915), pedagog v různých vzdělávacích institucích provincie Saratov , Valmiera , Rujiena , Daugavpils (1915-1919), Riga ( 1921-1938), vedoucí dílenských kulis Lotyšské národní opery (1919-1921).
Byl členem Lotyšské asociace nezávislých umělců (1923-1940), Svazu lotyšských umělců (od roku 1946).
Zemřel 24. června 1956 v Rize a byl pohřben na lesním hřbitově .
Účastnil se výstav od roku 1913. V raném období tvořivosti byl patrný vliv symbolismu, později vyvážený vznikem vyzrálých děl vytvořených v duchu romantického realismu. Oblíbeným žánrem P. Kundzinshe byla krajina. Nejznámější díla: "Starověk" (1913), "Tam jdou synové Boží" (1917), "Vášnivá touha" (1918), "Západ slunce" (1921), "Pasáček prasat" (1928). Pracoval v oblasti knižní grafiky, plakátu a uměleckého řemesla. Publikoval výzkumné práce „Perspektiva“ a „Souhrn uměleckých a historických slohů“, dále metodologické práce „Výuka kresby“ a „Kaligrafie“ [1] .
V bibliografických katalozích |
---|