Kurchi (kavalérie)

Kurchi  - ( ázerbájdžánský Qurçu , Tur . Kurçu  - hlídání, pravděpodobně z Mong. xorci  - střelec ) - druh kavalérie ve státě Safavids [1] [2] [3] .

Historie

Stav Safavid

Kurchi - ve státě Safavid, původní označení panošů, feudálních oddílů Qizilbash emírů . Později z nich byl složen vybraný jezdecký sbor koňských lučištníků stálé safavidské armády. Do sboru byli vybráni válečníci z kmenů Kyzylbash, kteří se osvědčili ve službě.

Za šáha Abbáse I. vznikl sbor šáhovů kurchi, osobní stráže šáha (stráže), jehož počet byl asi 12 000 vojáků. Každý kurchi měl svůj vlastní oddíl pěti až padesáti ozbrojených sluhů - mulazimů .

Pozice velitele šáh kurchi byla kurchi-bashi (hlava kurchi), do které byli jmenováni prominentní kyzylbašští emírové. Kurchi-bashi byl jedním ze sedmi „pilířů státu“ (laso doulet), s poradními právy, zahrnutý do „nejvyššího madžlisu“ (majlis ala ), který existoval za šáha [4] .

Khanate of Buchara

V chanátu Buchara [5] , výraz kurchi znamenal osobního strážce, osobního strážce úředníka.

Viz také

Poznámky

  1. ↑ Komentáře k textu . Datum přístupu: 18. prosince 2013. Archivováno z originálu 19. prosince 2013.
  2. ↑ O. Efendiyev „Ázerbájdžánský stát Safavidů v 16. století“ - Baku Ed. "Jilm", 1981. Jejich nejbližší vazalové a služebníci byli přímo spojeni s emíry. Iskender Munshi o nich říká toto: „V době smrti šáha Tahmasiba bylo 6 000 velkých yuzbashi (yuzbashiyan-i a'zam), úředníků, kurchiů a dalších služebníků (mulyazim'an) dvora. Z tohoto počtu bylo 4500 curchií; a 1500 - různí úředníci, jako Kurchiyan-i dash (?), yasavuls, bukavuls atd. Mezi nimi byli rozlišováni yasavulové a curchisové, eshikagashi, yasavulbashi arzenálu a divan (yasavulbashiyan-i gur ve divan), top mirshishikar (topchibashiyan). A mezi každým kmenem a panstvím byli lidé, kteří dosáhli úpatí emirátu: a přestože jim nebyl udělen stupeň emírů, neměli o nic menší vliv než ti posledně jmenovaní. A každý z nich měl od 5 do 50 dovedných služebníků. Proto 6 000 z nich bylo ve službách šáhova domu (hasse) a jejich mulyazimů a nukerů bylo přibližně 20 000 a možná i více. Sláva odvahy a nebojácnosti Kurchů byla taková, že v každé bitvě, kde jich bylo sto, se rovnali tisícovce dalších členů družiny.
  3. ↑ http://www.vostlit.info/Texts/rus16/Rasidaddin_2/kniga1/primtext4.phtml#781 Archivováno 19. prosince 2013 ve Wayback Machine Mnich Iakinf Hortzi také přeložil pojem „saidašnik“, tedy jezdecký válečník vyzbrojený lukem a šípy (viz jeho: „Historie prvních čtyř chánů z rodu Čingisů“, Petrohrad, 1829, str. 383). Čingis, jakmile byl prohlášen chánem, okamžitě zorganizoval ze svých bojovníků skupinu střelců - khorchi, což byl nepochybně zárodek jeho osobního konvoje, v pozici jeho osobních strážců. Ale na druhou stranu v turkických jazycích slovo kur znamená „zbraň“, a z toho slovo kurchi bude znamenat panoše, stejně jako osobu, která se stará o dvůr svého panovníka. (Giyas al-Lugat. Muhammed-Giyas-ad-dina. Kaunpor, 1899, s. 398. L. Budagov. Srovnávací slovník turecko-tatarských dialektů, II, s. 73). Prof. Berezin toto slovo odvodil z kuruk – vyhrazený, zakázaný – ve významu tělesný strážce, „přidělený vyhrazenému“ (Sbírka kronik, díl I, 1. díl, ruský překlad, str. 229, pozn. 34). V Bukhara Khanate XVII století. slovo kurchi vidíme ve významu strážce, osobní strážce (např. v „Tarikh-i Mukim-Khani“ od Muhammada-Yusuf-Munshiho, v příběhu o nočním dobrodružství imáma-kuli-chána, podle RKP v mém vlastnictví. 1323/1905, ll. 37-40). V pozdější Bucharě termín kurchi označoval ty vojáky z nepravidelných jednotek (sipo), kteří se zabývali střežením střelného prachu, nábojnic atd. příslušenství ke střelným zbraním; poslouchali „náčelníka kurchi“ – „kurchi-bashi“. Svým významem lze tyto hlídače či strážce přirovnat k těm timurským vojákům – kurchi, kteří měli hlídat osetá pole. Na Západě, v Íránu, prošel výraz kurchi významnou evolucí: v Íránu jím byli Safavidové označeni jako orgán složený ze zástupců starověkých, šlechtických rodů; velitel tohoto sboru se jmenoval kurchi-bashi; v Turecku koriji (zřejmě jiného původu než kurchi) označovali: vojáka posádkové služby (soldat de garnison) a lesního hlídače (garde forestier). (Bianchi et Kieffer. Dict. Turc-Français, II, Paříž, 1850, str. 519).
  4. ↑ Historie Íránu / M. S. Ivanov. - M .: MGU , 1977. - S. 189.
  5. ↑ http://www.vostlit.info/Texts/rus16/Rasidaddin_2/kniga1/primtext4.phtml#781 Archivní kopie ze dne 19. prosince 2013 na Wayback Machine V 17. století Bukhara Khanate. slovo kurchi vidíme ve významu strážce, osobní strážce (např. v „Tarikh-i Mukim-Khani“ od Muhammada-Yusuf-Munshiho, v příběhu o nočním dobrodružství imáma-kuli-chána, podle RKP v mém vlastnictví. 1323/1905, ll. 37-40). V pozdější Bucharě termín kurchi označoval ty vojáky z nepravidelných jednotek (sipo), kteří se zabývali střežením střelného prachu, nábojnic atd. příslušenství ke střelným zbraním; poslouchali „náčelníka kurchi“ – „kurchi-bashi“. Svým významem lze tyto hlídače či strážce přirovnat k těm timurským vojákům  – kurchi, kteří měli hlídat osetá pole.

Literatura