Lei pro ty, kteří milují svou vlast

Lei pro děti milující vlast
. He lei no ka po'e aloha ʻāina
Píseň
Datum vydání 1893
Žánr vlastenecký
Jazyk havajský
Písničkář E. R. Prendergast

Lei for the Homeland Lovers ( Gav. He lei no ka po'e aloha ʻāina  - Lei for the Homeland Lovers ) je havajská vlastenecká píseň v havajském jazyce z doby svržení havajské královny Liliuokalani . Jeden ze symbolů Havaje jako hymna odporu.

Popis

Píseň napsala Eleanor Wright Prendergast ( angl.  Eleanor Kekoaohiwaikalani Wright Prendergast ; 1865-1902) v roce 1893 pro Royal Hawaiian Orchestra, který protestoval proti svržení královny Liliuokalani a zrušení Království Havaje.398 (181-10ii).

Tato píseň je také známá pod několika jmény:

Na Havaji je stále populární nejen jako symbol bývalé havajské státnosti, ale také jako melodická havajská píseň bez politického podtextu.

Ještě v roce 1970 byla píseň považována za posvátnou, bylo zakázáno na ni tančit [1] . Dnes se však na něj tančí havajský tanec hula .

Vláda zmiňovaná v písni je prozatímní vláda Havaje (1893-1894).

Text písně

Text písně byl uveden v knize slovenského lingvisty Viktora Krupy o havajštině [2] :

Havajský originál:

překlad:

He lei no ka po'e aloha ʻāina

Kaulana nā pua aʻo Hawaiʻi Kūpaʻa mahope o ka ʻāina Hiki mai ka ʻelele o ka loko ʻino Palapala ʻānunu me ka pākaha


Pane mai Hawaiʻi moku o Keawe
Kōkua nā hono aʻo Piʻilani
Kākoʻo mai Kauaʻi o Mano
Paʻa pū me ke one Kākuhihewa

ʻAʻole aʻe kau i ka pūlima
Maluna o ka pepa o ka ʻenemi
Hoʻohui ʻāina kūʻai hewa
I ka pono sivila aʻo ke kanaka.

ʻAʻole mākou aʻe minamina
I ka puʻukālā a ke aupuni
Ua lawa mākou i ka pōhaku
I ka ʻai kamahaʻo o ka ʻāina.

Mahope mākou o Lili 'u-lani,
Ā kau hou 'ia i ke kalaunu.
Ha'ina 'ia mai ana ka puana
'O ka po'e i aloha i ka ʻāina!

Lei pro ty, kteří milují svou vlast

Slavné děti Havaje.
Stůjte pevně za svou zemí.
Objeví se nelítostný posel.
Uvidíte vydírání a chamtivost.

Havaj, země vládce Keawe, odpovídá.
Zátoky v Piilani nám pomáhají,
Kauai, ostrov Mano, nás podporuje,
Písky Kakuhihewa jsou s nimi jedno.

Nikdo se nepodepíše
pod nepřátelský dokument.
Ve kterém je hřích zotročení
lidských práv Havajců.

Nevážíme
si hrsti dolarů od vlády.
Naše země je bohatá na kameny.
Tajemné jídlo země.

Stojíme za Liliuokalani,
aby získala svou korunu zpět.
Zpívejte tuto píseň
O lidech, kteří milují svou vlast!

Viz také

Poznámky

  1. ↑ Elbert SH, Mahoe N. Nā Mele o Hawaiʻi Nei, 101 havajských písní. Honolulu: UH Press, 1970. ISBN 0-87022-219-8
  2. ↑ Krupa V. Havajský jazyk. Moskva: Nauka, 1979. 76 s. (Série: Jazyky národů Asie a Afriky)

Literatura

Odkazy