Liška a vlk (pohádka)

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 10. července 2022; kontroly vyžadují 9 úprav .
Liška a vlk

„Příběh malé lišky a vlka“.
Rýže. E. Lissner
Žánr Ruská lidová pohádka
Původní jazyk ruština
Logo Wikisource Text práce ve Wikisource
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

"Liška a vlk" ( "Liška a vlk" , "Příběh šedého vlka" ) je děj několika ruských lidových příběhů . Podle indexu pohádkových zápletek se jedná o kontaminaci SUS 1 + SUS 2 + SUS 3 + SUS 4.

Děj

Pohádka odhaluje tzv. „kontaminaci“, která spočívá v propojení několika jednotematických zápletek. V pohádce „Liška a vlk“ jsou tradičně spojeny tři epizody: „Liška krade ryby ze saní“, „Vlk u ledové díry“ a „Zmlácený neporažený má štěstí“. Epizody spojuje charakteristické jednání stejného typu postav v různých situacích – mazané Lišky a hloupého Vlka. Lisiny vynálezy a poťouchlosti mají čtenáře či posluchače v její přízni a ostrost konfliktu mezi zvířaty uhlazuje mírný humor [1] .

Jednou Liška viděla muže táhnout saně plné ryb. Liška se rozhodne jíst ryby a předstírá, že je mrtvá. Muž zvedne Lišku a rozhodne se jí nasadit kožešinu na límec. Mezitím Liška sní rybu a uteče. Cestou potká hladového Vlka a řekne mu, že chytila ​​rybu, strčila ocas do díry a řekla: „Chyť rybu, malou i velkou!“. Vlk poslechl Lišku a ona řekla: „Ujasni, vyjasni hvězdy na nebi! Zmraz, zmrzni, vlčí ocas!", Listy. A Vlk ponechaný v chladu stále sedí a spouští ocas do již mrazivé díry. Mezitím si vesničané všimnou Vlka, který ho ze strachu začne mlátit čímkoli: kyji, hráběmi, vahadlami, ale Vlk se nemůže dostat ven, protože ocas zamrzl v díře. Ale přesto se mu podaří utrhnout si ocas a utéct.

Mezitím se Liška vplíží do chatrče a hledá něco k snědku a najde hrnec těsta, ale těsto se jí vysype na hlavu a Liška odejde s prázdnou. Brzy se setká s Vlkem, který vypráví svůj příběh, a sama Liška říká, že byla také bita, a dává těsto na mozek. Vlkovi je Patrikejevny líto a nabídne jí, že ji sveze.

Spokojený Lišák sedí na zádech zbývajícího hladového Vlka a spokojeně mumlá: „Poražený neporažený má štěstí.“ Vlk to slyší a ptá se, co říká, ale Liška odpoví, že říká: "Ten zbitý má štěstí."

Původ

Jedna z vůbec prvních verzí pohádky byla vydána přibližně v 18. století a v roce 2003 byla znovu vydána ve sbírce „Stará houkačka novým způsobem: Ruská pohádka v edicích z konce 18. století“. „Klasické“ verze pohádky zaznamenal v okrese Bobrovskij ve Voroněžské provincii A. N. Afanasjev v roce 1848, v okrese Pereslavl-Zalessky v Moskevské provincii N. Bodrov a v Charkovském okrese stejnojmenné provincie . spisovatelem G. F. Kvitkou-Osnovjaněnkem a poté publikován v Afanasjevově sbírce .

V rejstříku pohádkových zápletek od Aarne-Thompsonové má zápletka č. 7 a popis: „Na radu Lišky Vlk sklopí ocas do díry, aby chytil ryby; ocas zamrzne; Vlk uniká lidem (muži, ženy s jhem) useknutím ocasu“ [2] . Tento spiknutí je použito v památníku francouzské městské literatury konce XII-XIV století „The Romance of the Fox “, kde přesně stejným způsobem hlavní postava, liška Renard, oklame vlka Isengrima [3] .

Variace

Obrazové adaptace a produkce

Poznámky

  1. ↑ N. M. Vederniková . Pohádky o zvířatech // Ruská lidová pohádka / ed. E. I. Volodina. - M .: Nauka, 1975. - S. 81-82. — 134 s. — 70 000 výtisků.
  2. ↑ Andreev N. P. Index pohádkových zápletek podle systému Aarne Archivní kopie z 2. července 2020 na Wayback Machine  - Leningrad: State Russian Geographical Society, 1929.
  3. ↑ Nalepin A. L. Dvě století ruského folklóru: zkušenosti a komparativní pokrytí přístupů ve folkloristice v Rusku, Velké Británii a USA v 19.–20 . - IMLI RAN, 2009. - S. 191. - 512 s.
  4. ↑ 尻尾のつり ＜福娘童話集 きょうの日本昔話＞  (japonsky) . hukumusume.com. Získáno 21. dubna 2019. Archivováno z originálu dne 21. dubna 2019.
  5. ↑ Tail Fishing しっぽの釣り Funky Otter Sauce na YouTube
  6. ↑ Tančící vydra | Poznej svůj meme . Získáno 8. března 2019. Archivováno z originálu dne 27. března 2019.

Odkazy