Literární muzeum je muzeem literárního dědictví, dějin literatury a literárních procesů. Literární muzea zahrnují centrální historická a literární muzea ( Státní literární muzeum v Moskvě , Literární muzeum Ústavu ruské literatury Ruské akademie věd - Puškinův dům ) a regionální ( Muzeum osetské literatury pojmenované po K. Kh. Khetagurovovi ve Vladikavkazu , Muzeum orelských spisovatelů (1957), Spojené muzeum uralských spisovatelů (1980), Literární muzeum Dálného východu (1981) v Chabarovsku atd.); i monografická muzea věnovaná jednotlivým spisovatelům či básníkům, zpravidla pamětní .
Literární muzea jsou relativně mladou skupinou muzeí, jejíž vznik začíná ve 2. polovině 19. století. Myšlenka literárního muzea v Rusku souvisí s uctíváním památky A. S. Puškina. V roce 1879 bylo v Alexandrově lyceu otevřeno první Puškinovo muzeum . V roce 1905 byl na Akademii věd otevřen Puškinův dům, který v sobě spojoval funkce muzea a výzkumné instituce.
Od 20. let 20. století začala v SSSR vznikat muzea věnovaná dějinám ruské literatury jako celku (Literární muzeum ve Všesvazové knihovně pojmenované po V. I. Leninovi (1921) v Moskvě, Ústřední muzeum beletrie, kritiky a žurnalistiky (1930) V roce 1934 byla tato muzea sloučena do Státního literárního muzea. Puškinův dům byl ve 30. letech 20. století přeměněn na Ústav ruské literatury Akademie věd SSSR a muzeum si zachovalo.
V 60. a 80. letech 20. století začala vedle pamětních muzeí vznikat muzea věnovaná dějinám literatury určitého regionu jako celku.
Viz článek Literární a pamětní muzea .
Největší monografická literární muzea s velkým počtem poboček jsou muzea L. N. Tolstého , Gorkého a Majakovského . [2]
Literární muzea na místě ruské muzejní encyklopedie.
Slovníky a encyklopedie | |
---|---|
V bibliografických katalozích |
|