Litoměřická kapitula

Litoměřická kapitula , oficiální název je Katedrální kapitula u sv. Štěpána v Litoměřicích ( česky Katedrální kapitula u sv. Štěpána v Litoměřicích ) je česká katolická kapitula působící v Litoměřicích při katedrále sv .

Historie kapitoly

Historie litoměřické kapituly se obvykle dělí na dvě období: první v letech 1057-1655, kdy byla kapitula kolegiální, a druhé od roku 1655 , kdy v důsledku zřízení litoměřické diecéze získala kapitula tzv. status katedrály.

Litoměřická kolegiátní kapitula byla založena českým vévodou Spytignevem II . v roce 1057 současně se založením kostela sv. Štěpána v Litoměřicích , který přešel na kapitulu. Zakládací listinou kapituly mu bylo přiznáno do držení asi 20 vesnic, především v okolí Litoměřic ( Krsheshitse , Rzepchitse , Stari-Tin , Malechov , Brzhezi , Bogushovice atd .). Jedním z hlavních důvodů pro založení kapituly byla touha prince Spitigneva II . získat královský titul od papeže Štěpána IX . S touto okolností souvisí i volba prvomučedníka Štěpána za patrona chrámu a kapituly .

Právo jmenovat probošta litoměřické kapituly náleželo českému panovníkovi až do nabytí účinnosti Kodexu kanonického práva v roce 1918 . Probst spravoval kostel sv. Štěpána a veškerý majetek kapituly a zastupoval kapitulu ve vnějších vztazích. Prvním probstem kapituly byl Lanz, původem Sas, navržený roku 1068 knížetem Vratislavem II . jako kandidát na pražského biskupa v opozici proti bratru knížete Jaromíra .

Kapitula od svého vzniku věnovala velkou pozornost vzdělávací a misijní činnosti na území Litoměřic, když u kostela vytvořila farní školu.

V roce 1349 byl díky úsilí tehdejšího probsta kapituly Bohuslava (1347–1358), bratra prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic , zřízen úřad (dignita) kapitulního děkana . Děkan byl rovněž jmenován panovníkem České republiky a staral se o řádné dodržování bohoslužebných obřadů v katedrále sv. Prvním děkanem kapituly byl Mikuláš Hostitslav z Gorazdovic (1349-1360).

Husitské hnutí našlo v Litoměřicích rychle oporu, a to i díky tomu, že v čele litoměřické kapituly byl v té době přítel Jana Husa , zastánce obnovy kostela Zdzisław Zviretik . V květnu 1421 se město Litoměřice připojuje k husitům. Za husitských válek autorita katolické církve v Litoměřicích výrazně poklesla, kapitula přišla o většinu nemovitého majetku a výrazně poklesly její příjmy. Od 2. poloviny 15. století začíná obroda kapituly, byly činěny první pokusy o navrácení dříve ztraceného majetku restitucí.

Od založení litoměřické diecéze v roce 1655 se kanovníci litoměřické katedrální kapituly stali nejbližšími pomocníky litoměřického biskupa při správě diecéze, zastávající důležité funkce v biskupské kurii. Časté byly případy volby nového biskupa z řad kapitulních kanovníků.

Struktura a složení kapitoly

Kapitula je složena z kánonů a v jejím čele stojí probát kapituly. Probošt litoměřické kapituly měl až do 13. století titul abbas canonicus ( otcovský kanovník ). Druhou nejvýznamnější postavou kapituly je kapitulní děkan , který má spolu s probstem statut preláta . Děkan je mimo jiné i správcem pečeti kapituly.

Aktuální složení kapitoly:

• magistr Jiří Gladík – kapitulní probošt (od roku 2011 ) , farář farnosti sv. Štěpána v Litoměřicích
• mistr Jan Nepomuk Jiříšte – kapitulní děkan (od roku 2011 ), farář farnosti v Bělé pod Bezdězem
• Karel Havelka - kanovník (od roku 1998 ), farář farnosti v Zhitenici
• Werner Horak - kanovník (od roku 2007 )
• Václav Vlasák - kanovník (od roku 2011 )
• mistr Josef Szeliga - kanovník (od roku 2011 )
• mistr Rudolf Řepka - kanovník (od roku 2011 )
• Magister Martin Davidek - kanovník (od roku 2011 )
• Aleksey Balazh - kanovník (od roku 1995 )

Zdroje

• Oficiální stránky litoměřické kapituly