Londýnský protokol | |
---|---|
datum podpisu | 3. února 1830 |
Londýnský protokol je protokol, který byl podepsán 3. února 1830 třemi „ velmocemi “ Evropy – Ruskou říší , Velkou Británií a Francií , čímž uznaly nezávislost Řecka na Osmanské říši po uzavření Adrianopolského míru . Smlouva mezi ruskou a tureckou stranou z roku 1829 .
Britské politické kruhy se obávaly sblížení mezi nezávislým pravoslavným Řeckem a rovněž pravoslavným ruským impériem a jejich dalšího spojenectví za účelem společného boje o Konstantinopol a Černomořské průlivy na úkor britských zájmů. Na naléhání britských diplomatů byly proto hranice Řecka zkráceny na minimum ve srovnání s územím osvobozeným rebely [1] . Severní hranice země procházela podél linie Volos - Art . Většina velkých egejských ostrovů s převážně řeckým obyvatelstvem ( Kréta , Rhodos , Lesbos aj.), kromě ostrova Euboia , zůstala součástí Turecka [2] . V důsledku toho mělo samostatné Řecké království jen asi 800 tisíc obyvatel, z nichž nejméně čtvrtinu tvořili Albánci – Arvanité a Cikáni . Nejméně 3 miliony etnických Řeků zůstaly mimo zemi, což vyvolalo problém enosis a způsobilo nestabilitu na Balkáně po mnoho desetiletí. Také na naléhání Velké Británie bylo Řecko prohlášeno za nezávislou konstituční monarchii. Jmenování člena katolické německé rodiny Otty I. řeckým panovníkem mělo také za cíl stáhnout Řecko z ruské sféry vlivu. Přesto Řecko získalo dlouho očekávanou suverenitu , což znamenalo začátek „přehlídky nezávislosti“ na Balkáně.
Dějiny moderního Řecka před Konstantinopolskou úmluvou (1832-1881) | ||
---|---|---|
Řecký projekt | ||
Historický kontext | ||
Řecká revoluce |
| |
Bavorsko |
| |
Liberální Řecko |
| |
Řecké strany a politici | ||
Připojeno |