Magnetický anizometr

Magnetický anizometr - přístroj pro stanovení magnetické anizotropie , vyvinutý N. S. Akulovem ve 30. letech 20. století díky rozvoji teorie feromagnetismu a vytváření feromagnetických slitin. Široce se používá ke stanovení feromagnetické anizotropie monokrystalů a texturovaných materiálů; existují i anizometry pro měření magnetické anizotropie jiných materiálů ve výrobním prostředí (bez řezání vzorků).

Jak to funguje

Princip se liší podle typu. Takže v jednom z nejběžnějších typů je zkoumaný vzorek umístěn v rovnoměrném magnetickém poli . Pokud je pole nasměrováno podél osy snadné magnetizace , pak se vzorek zmagnetizuje, jinak vektor magnetizace zaujme mezilehlou polohu mezi polem a osou. Vektor se rozloží na složky a ; druhá složka vytváří moment rotace , který má tendenci otáčet vzorek stejným způsobem, jakým geomagnetické pole otáčí magnetickou jehlou z východozápadní polohy do severojižní polohy. Moment otáčení způsobený působením magnetického pole je kompenzován momentem vytvořeným pružnými prvky zařízení. $H$ $OO$ $já$ $I_{||}$ $I_{T}$ $M=I_{T}\times H$

Úhel natočení se měří na stupnici, měření se provádějí v různých směrech pole (úhel lze změnit otočením magnetu od 0 do 180 nebo 360°). Během měření se vypočítává konstanta anizotropie. Nejlepší laboratorní magnetické anizometry umožňují studovat masivní vzorky a feromagnetické filmy v teplotním rozsahu od 1300 K (1027°C) do hélia (asi 1K; -272°C) a v magnetických polích až do 4000 kA/m ( 50 kOe). $H$

U moderních magnetických anizometrů ke změně orientace os a dochází rotací zdroje magnetického pole na permanentních magnetech; měření se obvykle provádí v rozsahu od 100 do 370 K v automatickém režimu pomocí řídicích a zpracovatelských programů. Moderní anizometr točivého momentu obsahuje zdroj magnetického pole, systémy rotace magnetů, měření točivého momentu a řízení teploty, dále řídicí počítač a měřicí vložku [1] . $OO$ $H$

Poznámky

↑ Magnetic Torque Anisometer Archived 25. září 2020 na Wayback Machine

Literatura

Encyklopedie

Magnetický anizometr / I. M. Puzey // Velká sovětská encyklopedie : [ve 30 svazcích] / kap. vyd. A. M. Prochorov . - 3. vyd. - M .: Sovětská encyklopedie, 1969-1978.
Magnetický anizometr // Fyzikální encyklopedie : [v 5 svazcích] / Kap. vyd. A. M. Prochorov . - M .: Sovětská encyklopedie (sv. 1-2); Velká ruská encyklopedie (sv. 3-5), 1988-1999. — ISBN 5-85270-034-7 .

Vědecké práce

Akulov N. S. , Bryukhatov N. L., Metoda pro kvantitativní stanovení textury válcovaného materiálu, Journal of Experimental and Theoretical Physics, 1933, v. 3, c. 1, str. 59.
Puzey IM, Teplotní závislost energie magnetické anizotropie v niklu, Izv. Akademie věd SSSR. Ser. fyzikální“, 1957, roč. 21, č. 8, s. 1088.
Grigorov K. V., Magnetický texturoměr, Tovární laboratoř, 1947, vol. 13, č. 9, str. 1073.