Mandrykin, Veniamin Anatolievich

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 12. července 2022; ověření vyžaduje 1 úpravu .
Veniamin Mandrykin
obecná informace
Celé jméno Veniamin Anatolievich Mandrykin
Byl narozen 30. srpna 1981( 1981-08-30 ) [1] [2] (ve věku 41 let)
Státní občanství
Růst 189 cm
Pozice brankář
Kluby mládeže
mládež (Vladikavkaz)
1993-1997 Spartak (Vladikavkaz)
Klubová kariéra [*1]
1997-2001 Alanya 46 (-57)
1997-1998  Alanya-2 29 (-46)
2001-2011 CSKA (Moskva) 69 (-74)
2008  Tome 21 (-24)
2009  Rostov 10 (-13)
2010  Spartak-Nalčik 0 (0)
2010  Dynamo (Brjansk) 12 (-15)
Národní tým [*2]
2003 Rusko 2 (−1)
Státní vyznamenání a tituly
  1. Počet zápasů a gólů pro profesionální klub se započítává pouze pro různé ligy národních šampionátů.
  2. Počet zápasů a gólů národního týmu v oficiálních zápasech.
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Veniamin Anatolyevich Mandrykin (narozený 30. srpna 1981 , Orenburg , RSFSR , SSSR ) je ruský fotbalista , brankář . Odehrál 2 zápasy za ruský národní tým , inkasoval 1 gól.

Hráčská kariéra

Veniamin začal hrát fotbal na sportovní škole Yunost ve Vladikavkazu , kam se jeho rodina přestěhovala z Orenburgu . Nejprve hrál na místě útočníka, ale o půl roku později byl kvůli zranění hlavního brankáře přeřazen mezi brankáře jako nejvyšší v týmu. Mandrykin zároveň neuvažoval o možnosti pokračovat ve fotbale na vážné úrovni a v roce 1993 opustil sportovní školu. Na naléhání trenéra sportovní školy "Spartak" (nyní " Alania ") Valery Viktorovič Gorokhov však souhlasil s účastí na turnaji mezi mládežnickými týmy, který se konal na začátku roku 1994 ve Spojených státech . Spartak tento turnaj vyhrál, což Mandrykina přimělo pokračovat ve fotbale.

Veniamin Mandrykin byl součástí ruského týmu na Světových hrách mládeže v roce 1998 , které se konaly v Moskvě , kde zvítězil domácí tým. Ve stejném roce byl pozván Valerijem Gazzaevem do Alanie, kde se po odchodu Zaura Khapova v roce 2000 stal hlavním brankářem. Předtím byl souzen ve francouzském „Bordeaux“ [3] . V polovině sezóny přestoupil do CSKA , kde na post hlavního trenéra přišel Gazzaev. V armádním týmu se v souvislosti se smrtí Sergeje Perkhuna stal také hlavním brankářem. V následující sezóně se o tuto pozici dělil s Ruslanem Nigmatullinem , v roce 2003 kvůli zranění ztratil místo v bráně Igor Akinfeev , který na další tři sezóny pevně zaujal místo v základu.

Za ruskou reprezentaci odehrál pouze dva zápasy v roce 2003 proti Kypru (vítězství 1:0) a proti Gruzii (porážka 0:1).

V budoucnu hrál Mandrykin příležitostně za CSKA: například v letech 2005 a 2006 odehrál na šampionátu pouze dva zápasy. Saturn měl zájem o Mandrykina , před začátkem sezóny 2007 mohl být přeřazen do Rubina Kazaň , ale kluby se nedokázaly dohodnout s CSKA [4] .

V květnu 2007 se vážně zranil Igor Akinfeev a od 9. do 27. kola Mandrykin vždy hrál v hlavním týmu CSKA.

V únoru 2008 přešel na hostování k Tomovi na jednu sezónu [5] . 16. března debutoval v sestavě Tomska v utkání 1. kola ruského šampionátu s Dynamem Moskva , bránu opustil „na suchu“.

Na konci února 2009 se Veniamin přestěhoval do Rostova zapůjčeným na dobu jednoho roku [6] . 3. dubna debutoval za Rostov v utkání 3. kola ruského šampionátu s týmem Chimki , které skončilo vítězstvím jeho týmu 1:0.

28. července 2010 se Mandrykin přestěhoval na hostování do Dynama Brjansk .

Crash 10. listopadu 2010

V noci z 9. na 10. listopadu 2010 narazil ve svém Porsche Cayenne rychlostí asi 200 km/h z pronásledování dopravní policie do stromu, v důsledku čehož si zlomil páteř ( kompresivní zlomenina krčního obratle [7] ) a poškození míchy [8] . Prodělal operaci páteře a byl na jednotce intenzivní péče [9] , napojen na umělý dýchací přístroj [10] . V Mandrykinově voze byli ještě dva hráči Dynama - Maxim Fedorov a Marat Magkeev, kteří nebyli těžce zraněni, a dvě dívky, 19 a 20 let, které byly při nehodě vážně zraněny [11] . V polovině února 2011 byl na jednotce intenzivní péče [12] . Trestní řízení proti Mandrykinovi, zahájené podle části 2 článku 264 trestního zákoníku Ruské federace (porušení pravidel silničního provozu a provozu vozidel) [13] , bylo se souhlasem státního zastupitelství později ukončeno. v souladu s článkem 25 trestního řádu - v souvislosti se smírem stran [14] .

Prostředky na léčbu a rehabilitaci hráče přidělovali současní i bývalí hráči CSKA [15] . V dubnu 2011 jako gesto podpory pro hráče nastoupil tým Dynama (Brjansk) v prvním zápase sezóny 2011-2012 na hřiště v tričkách s jeho fotografií a nápisem: „Jsme spolu! Brzy se uzdrav“ [16] .

Nejprve podstoupil léčbu v Brjansku, poté v Burdenkově moskevském výzkumném ústavu neurochirurgie . V červnu 2011 došlo postupně k nápravě. V září 2011 poskytl rozhovor, ve kterém hovořil o pokroku v rekonvalescenci, vyjádřil vděčnost ošetřujícím lékařům, kteří podporují fotbalové kluby, ve kterých Veniamin hrál, zejména CSKA, a také všem přátelům a známým. [17] Začátkem října 2011 byl převezen do rehabilitačního centra [18] .

V září 2012 oznámil, že se uzdravuje: začal zvedat záda, pohybovat pravou paží, začaly mu růst bicepsy [19] .

Od ledna 2014 pokračovala rehabilitace. Obnova byla podle něj rychlejší, ale nikdo nepředpovídal [7] . Od roku 2017 se stále nemohl samostatně pohybovat [20] . 23. ledna 2018 dokumentární film Burnt with Glory . Veniamin Mandrykin“ [21] .

Úspěchy

Příkaz

Osobní

Mezinárodní zápasy

Zápasy za ruský národní tým
Ne. datum Oponent Šek Inkasované góly Soutěž
jeden 12. února 2003 Kypr 1:0 Přátelské utkání
2 30. dubna 2003 Gruzie 0:1 jeden Kvalifikační zápasy na Euro 2004

Celkem: 2 zápasy / 1 netrefená branka; 1 výhra, 0 remíz, 1 prohra, 1 čisté konto.

Poznámky

  1. Veniamin Mandrykin // Transfermarkt.com  (pl.) - 2000.
  2. VENIAMIN MANDRYKIN // Base de Datos del Futbol Argentino  (španělština)
  3. Od Buty k Mandrykinovi . Sport Express (2. února 2000). Získáno 14. března 2019. Archivováno z originálu 16. srpna 2018.
  4. Veniamin Mandrykin: „Přišel pro mě Kafanov z Rubinu. S CSKA nelze souhlasit . Podnikání online (21. července 2017). Získáno 14. března 2019. Archivováno z originálu dne 5. března 2019.
  5. Mandrykin bude hrát za Toma na hostování . Mistrovství (4. února 2008). Datum přístupu: 14. března 2019.
  6. "Rostov" vydal půjčku armádního muže Mandrykina (nepřístupný odkaz) . Získáno 25. února 2009. Archivováno z originálu 28. února 2009. 
  7. 1 2 Mandrykin: nejdřív říkali, že umřu. 25 procent dalo, že přežiju . www.championat.com (5. ledna 2014). Získáno 12. června 2014. Archivováno z originálu 7. února 2017.
  8. Brankář Mandrykin se vážně zranil při nehodě (nepřístupný odkaz) . Získáno 10. listopadu 2010. Archivováno z originálu 12. listopadu 2010. 
  9. Lenta.ru: Sport: Brankář CSKA podstoupil operaci páteře . Získáno 10. listopadu 2010. Archivováno z originálu 7. února 2017.
  10. Kalakutsky: před dvěma dny jsme diskutovali o budoucnosti s Mandrykinem ... (nepřístupný odkaz) . Získáno 10. listopadu 2010. Archivováno z originálu 13. listopadu 2010. 
  11. Mandrykinův stav se nezhoršuje; v autě s brankářem byli čtyři lidé (nepřístupný odkaz) . Získáno 12. listopadu 2010. Archivováno z originálu 17. listopadu 2010. 
  12. Maria Mandrykina: "Všechno se postupně zlepšuje" . Datum přístupu: 17. března 2011. Archivováno z originálu 7. února 2017.
  13. Mandrykin je stále v nemocnici, ale už na něj šijí pouzdro . Získáno 17. března 2011. Archivováno z originálu 18. června 2013.
  14. Případ Veniamina Mandrykina byl uzavřen (nepřístupný odkaz) . zprávy o Brjansku. Získáno 24. 8. 2017. Archivováno z originálu 24. 8. 2017. 
  15. Jak se narodilo "... tobě!" . Staženo 3. listopadu 2020. Archivováno z originálu dne 23. ledna 2016.
  16. onedivision.ru Dynamo Br - Fakel - 0:1 (nepřístupný odkaz) . Získáno 5. dubna 2011. Archivováno z originálu 20. března 2017. 
  17. MANDRYKIN VYTVOŘIL ZÁZRAK! A BŮH DEJ, ABY ZÁZRAKY POKRAČOVALY . Datum přístupu: 18. prosince 2012. Archivováno z originálu 24. září 2015.
  18. onedivision.ru // Veniamin Mandrykin byl převezen do rehabilitačního centra (nepřístupný odkaz) . Získáno 11. října 2011. Archivováno z originálu 31. března 2013. 
  19. Mandrykin: Už se můžu škrábat na obličeji, zvednout záda . Získáno 27. září 2013. Archivováno z originálu 4. března 2016.
  20. Golyshak, Jurij; Kružkov, Alexandr. Veniamin Mandrykin: "Položili mě na postel, kde zemřel Perkhun . " Sport-Express. Získáno 14. března 2019. Archivováno z originálu 21. ledna 2019.
  21. „Unavený slávou“. Vydání 5. Veniamin Mandrykin . Zápasová televize. Datum přístupu: 26. ledna 2018.
  22. V závěrečné fázi ruského poháru 2007/08 (1/2 finále, finále) byl hráč FC Tom
  23. Zahrnuto v přihlášce CSKA do Poháru UEFA 2004/05, ale ve skutečnosti se zápasů neúčastnil.
  24. Dekret prezidenta Ruské federace ze dne 12. června 2006 N 610 (nepřístupný odkaz) . Získáno 28. října 2016. Archivováno z originálu 3. listopadu 2011. 

Odkazy