Marxistická etika

Marxisticko-leninská etika  je část marxisticko-leninské filozofie , teorie etiky založená na materialistickém chápání historie [1] . Vědecké základy marxistické etiky položili Karl Marx a Friedrich Engels [2] . V předmarxistickém období se etické učení snažilo vyvinout nehistorická, věčná pravidla a normy chování platné pro všechny epochy a národy, pro všechny třídy a sociální skupiny [3] . Marxistická etika odhalila antivědeckou povahu morálních teorií , které, stejně jako teorie „ kategorického imperativu “ Immanuela Kanta , ignorují historický a třídní charakter veřejné morálky [4] . Marxismus , odmítající buržoazní koncepty nehistorické a nadtřídní morálky [5] , předložil tezi, že morálka se v průběhu dějin mění se změnou společnosti. Neexistoval jediný systém morálky, jehož požadavky by nevycházely z potřeb a požadavků určitých tříd [6] . Být součástí, stranou „ nadstavby “, morálka posvěcuje zvláštní zájmy třídy v obecném systému sociálních vazeb [1] . Z hlediska marxistické etiky je morálka spolu s dalšími formami společenského vědomí zahrnuta do ideologické nadstavby nad ekonomickým základem společnosti [7] . Morální názory, normy a hodnocení proto přímo či nepřímo závisí na ekonomických vztazích [8] .

Viz také

Poznámky

  1. ↑ 1 2 Marxistická etika: Proc. příručka pro vysoké školy / A. I. Titarenko , A. A. Huseynov , V. I. Bakshtanovskiy a další; Tot. vyd. A. I. Titarenko. - 2. vydání, přepracované a dodatečné. — M .: Politizdat , 1980. — 352 s.
  2. ↑ Baskin, Konovalová, 1965 , str. 471.
  3. ↑ Stručný filozofický slovník, 1954 , str. 697.
  4. ↑ Stručný filozofický slovník, 1954 , str. 698.
  5. ↑ Baskin, Konovalová, 1965 , str. 470.
  6. ↑ Baskin, Konovalová, 1965 , str. 472.
  7. ↑ Shishkin, 1959 , s. 288.
  8. ↑ Shishkin, 1959 , s. 289.

Literatura