Maryanovskiy okres

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 31. prosince 2021; kontroly vyžadují 3 úpravy .

okres [1] / městský obvod [2]
Maryanovskiy okres
Vlajka Erb
54°58′ severní šířky. sh. 72°38′ východní délky e.
Země	Rusko
Obsažen v	Omská oblast
Zahrnuje	10 obcí
Adm. centrum	maryanovka _
Vedoucí městské části Maryanovský	Arkadij Viktorovič Efimenko
Historie a zeměpis
Datum vzniku	25. ledna 1935 (I vzdělání) 11. ledna 1965 (II vzdělání)
Náměstí	1651,95 [3]  km²
Časové pásmo	MSK+3 ( UTC+6 )
Počet obyvatel
Počet obyvatel	↘ 26 536 [ 4]  lidí ( 2022 )
Hustota	16,06 osob/km²
národnosti	Rusové, Němci, Ukrajinci
zpovědi	Katolíci, protestanti, pravoslavní
Digitální ID
Telefonní kód	38168
Oficiální stránky ​(  ruština)
Mediální soubory na Wikimedia Commons

Maryanovsky District  je administrativně-teritoriální jednotka ( raion ) a obec ( obecní obvod ) na jihozápadě centrální části Omské oblasti v Rusku .

Správním centrem je osada městského typu Maryanovka .

Geografie

Okres Maryanovsky se nachází na jihu západní Sibiře v regionu Omsk. Rozloha okresu je 1700 km².

Historie

Okres byl založen v lednu 1935 :

• Z okresu Sherbakulsky byly převedeny 4 rady vesnice, 1 rada vesnického státního statku (Aulsovet č. 11, Bogolyubovsky, Novopopovsky, Nokinsky a Moskalensky státní rada vesnice);
• Z okresu Ljubinskij byly převedeny 4 vesnické rady (Maryanovsky, Orlovsky, Pokrovsky, Stepninsky). [5]

V dubnu 1936 byl Aulsovet č. 11 přejmenován na Narimanov s přesunem střediska z obce Zhundos do obce Narimanovka [6] .

V roce 1936 zde bylo 96 osad, 8 vesnických zastupitelstev (1 kazašská, 1 německá, 1 osada), 50 JZD, 4 státní statky, 1 MTS, 40 základních škol, 9 neúplných středních škol, 1 střední škola, 16 klubových institucí, 1 nemocnice, 2 ambulance. Rozloha je 1616 kilometrů čtverečních [7] .

K 1. lednu 1938 byla rozloha okresu 1600 kilometrů čtverečních, bylo zde 8 vesnických zastupitelstev. Vzdálenost do centra regionu je 50 kilometrů. Nejbližší železniční stanice je zde [8] .

V roce 1938 bylo centrum rady obce Pokrovsky přesunuto z vesnice Pokrovka do vesnice Piketnoe.

V roce 1940 bylo centrum obecní rady Maryanovského přesunuto z vesnice Usovka do vesnice Maryanovka.

K 1. lednu 1941 bylo v kraji 9 zastupitelstev obcí. Rozloha okresu byla 1700 kilometrů čtverečních. Vzdálenost do středu regionu je 52 kilometrů [9] .

V roce 1941 bylo centrum rady obce Nokinsky přesunuto z vesnice Noka do vesnice Sheremetyevka.

V roce 1945 byl Vasilevskij vytvořen z částí vesnických rad Bogolyubovsky a Maryanovsky. Gribanovsky byl vytvořen z částí obecních rad Maryanovského, Nokinského a Novopopovského. Části rady obce Stepninsky byly převedeny do Dzeržinského a Šarapovského. Centrum rady obce Narimanov bylo přesunuto z vesnice Narimanovka do vesnice Kara-Terek [10] .

K 1. lednu 1947 bylo v kraji 9 zastupitelstev obcí. Rozloha okresu byla 1700 kilometrů čtverečních. Nejbližší železniční stanice je zde [11] .

V roce 1949 bylo centrum rady obce Nokinsky přesunuto z vesnice Šeremetěvka do vesnice Noka.

V roce 1954 byla k Vasiljevskému připojena obecní rada Narimanov a část Dzeržinského. Část obecní rady Dzerzhinsky a Šarapovskij jsou připojeni ke Stepninskému [12] .

V květnu 1958 byla obec Maryanovka přeměněna na dělnickou osadu. Byla vytvořena obecní rada Maryanovského. Maryanovsky, Nokinsky vesnické rady jsou připojeny k Usovsky [13] .

V srpnu 1958 byla obecní rada Pokrovského přejmenována na Piketinský [14] .

V roce 1959 byla rada obce Novopopovsky připojena k obecní radě státního statku Moskalensky [15] .

V roce 1961 byla k Vasiljevskému připojena obecní rada Bogolyubovsky. Středisko rady obce Vasiljevskij bylo přesunuto z vesnice Vasiljevka do vesnice hřebčína č. 40. Rada obce Usovskij byla připojena ke Gribanovskému [16] .

V roce 1963 byl okres zlikvidován:

• 4 vesnické rady, 1 vesnická rada byla převedena do Ljubinského okresu (Vasilyevskij, Orlovský, Piketinskij, Stepninsky a Maryanovsky vesnická rada);
• 1 obecní rada, 1 obecní státní zemědělská rada byla převedena do okresu Moskalenskij (rada obce Gribanovskiy, rada vesnice státního statku Moskalenskij). [17]

V roce 1965 byl okres znovu vytvořen:

• Z okresu Moskalenskij byly převedeny 3 rady vesnice, 1 rada vesnického státního statku (Vasilyevskij, Gribanovskij, Piketinskij vesnická rada a rada vesnice Moskalensky);
• 2 vesnické rady, 1 osadní rada byla zrazena z Ljubinského okresu (rada obce Maryanovka a rady vesnice Orlovský, Stepninsky);
• 1 obecní rada byla přenesena z oblasti Taurid (Berezovsky).

Přejmenována některá sídla v oblasti [18] .

V roce 1966 byl Bogolyubovsky [19] oddělen od vesnických rad Vasilievsky a Gribanovsky .

V roce 1970 bylo centrum rady obce Gribanovskij přesunuto z vesnice Gribanovka do pracovní osady Maryanovsky [20] .

V roce 1987 je zde nejbližší železniční stanice. Vzdálenost do Omsku je 47 kilometrů [21] .

V roce 1989 byl Šarapovskij [22] oddělen od rady vesnice Stepninsky .

V lednu 1991 byl Zarinskij oddělen od rady vesnice Piketinsky [23] .

K 1. březnu 1991 bylo v okrese 10 zastupitelstev obcí, 1 dělnická osada a 45 venkovských sídel. Rozloha okresu je 1800 kilometrů čtverečních. Počet obyvatel okresu je 30173 lidí. Byly zde 2 státní farmy (Novoazovsky, Južnyj), 4 JZD (Zarya Svoboda, Znamya Kommunizma, Iskra, Družba), 1 obilná farma (Rossijskij), 1 hřebčín (Omskij), 1 státní šlechtitelský závod ("Maryanovsky"). [24]

V roce 1993 byly rady obcí zrušeny.

V roce 2003 byly v okrese zavedeny venkovské správy [25] .

V roce 2004 byly venkovské správy přeměněny na venkovské okresy [26] .

V roce 2006 byl schválen znak okresu [27] .

K 1. lednu 2009 bylo v okrese: 1 pracovní osada, 41 venkovských sídel, 9 venkovských okresů [28] .

Populace

Počet obyvatel
1959	1970	1979	1989	2002 [29]	2009 [30]	2010 [31]
29 921	↘ 29 828	↘ 28 477	↗ 30 173	↘ 27 802	↘ 27 307	↗ 27 595
2011 [32]	2012 [33]	2013 [34]	2014 [35]	2015 [36]	2016 [37]	2017 [38]
↘ 27 556	↘ 27 417	↘ 27 183	↘ 26 974	↗ 27 428	↗ 27 588	↗ 27 602
2018 [39]	2019 [40]	2020 [41]	2021 [42]	2022 [4]
↘ 27 450	↘ 27 074	↘ 26 821	↘ 26 609	↘ 26 536

Podle všesvazového sčítání lidu z 15. ledna 1959 žilo v kraji 29 921 obyvatel (13 841 m - 16 080 f).

Podle všesvazového sčítání lidu z 15.-22. ledna 1970 žilo v regionu 29828 lidí (13886 m - 15942 f).

Podle všesvazového sčítání lidu ze 17. ledna 1979 žilo v regionu 28477 lidí (13213 m - 15264 f).

Podle všesvazového sčítání lidu z 12. – 19. ledna 1989 žilo v okrese 30 173 lidí (14 262 m - 15 911 f).

Podle celoruského sčítání lidu z 9. října 2002 žilo v regionu 27802 lidí (13104 m - 14698 f).

Podle celoruského sčítání lidu ve dnech 14. – 25. října 2010 žilo v okrese 27 595 obyvatel (12 989 m - 14 606 f). V procentuálním vyjádření 47,1 % mužů a 52,9 % žen [43] .

Národní složení

Podle celoruského sčítání lidu z roku 2010 [44]

Národnost	Obyvatelstvo, os.	Podíl na obyvatelstvu [45]
Bělorusové	139	0,50
Kazaši	1924	6,97
Němci	2321	8.41
Rusové	21184	76,77
Tataři	397	1.44
Ukrajinci	888	3.22
Jiné národy	742	2,69
Okres celkem	27595	100,00

Městsko-územní struktura

V okrese Maryanovsky je 42 osad, které se skládají z jedné městské a devíti venkovských osad:

Ne.	Městská a venkovská sídla	Administrativní centrum	Počet sídel _	Počet obyvatel	Rozloha, km 2
jeden	Městské osídlení Maryanovskoe	pracovní osada Maryanovka	jeden	↗ 8555 [4]	34,12 [3]
2	Venkovská osada Bogolyubovskoe	Vesnice Bogolyubovka	5	↘ 1951 [4]	251,32 [3]
3	Vasilevsky venkovské osídlení	osada Konezavodsky	6	↘ 3469 [4]	215,65 [3]
čtyři	Gribanovský venkovská osada	obec Maryanovský	6	↘ 2884 [4]	245,01 [3]
5	Zarinské venkovské osídlení	Vesnice Zarya Svoboda	3	↘ 1068 [4]	144,69 [3]
6	Moskalenskoe venkovské osídlení	Moskalensky osada	osm	↘ 3773 [4]	385,69 [3]
7	Oryolská venkovská osada	Obec Orlovka	2	↗ 1453 [4]	140,91 [3]
osm	Piketinský venkovská osada	Vesnice Piketnoye	3	↘ 808 [4]	7,63 [3]
9	Stepninskoe venkovské osídlení	Vesnice Stepnoye	3	↘ 946 [4]	117,85 [3]
deset	Šarapovskoje venkovské osídlení	Nová vesnice Šarapovka	5	↗ 1629 [4]	109,08 [3]

Seznam lokalit v regionu
Ne.	Lokalita	Typ	Počet obyvatel	Obec
jeden	Najeto 2857 km	železniční zastávka	26 [31]	Šarapovskoje venkovské osídlení
2	Aleksandrovka	vesnice	↘ 235 [31]	Šarapovskoje venkovské osídlení
3	Alekseevka	vesnice	↗ 388 [31]	Vasilevsky venkovské osídlení
čtyři	Alonian	železniční zastávka	58 [31]	Vasilevsky venkovské osídlení
5	Berezovka	vesnice	↗ 456 [31]	Oryolská venkovská osada
6	Bogoljubovka	vesnice	1079 [31]	Venkovská osada Bogolyubovskoe
7	Velký háj	vesnice	437 [31]	Venkovská osada Bogolyubovskoe
osm	Vasilievka	vesnice	↗ 441 [31]	Vasilevsky venkovské osídlení
9	holeně	vesnice	389 [31]	Vasilevsky venkovské osídlení
deset	Gribanovka	vesnice	↘ 52 [31]	Gribanovský venkovská osada
jedenáct	Dombai	aul	403 [31]	Moskalenskoe venkovské osídlení
12	Rozbřesk svobody	vesnice	751 [31]	Zarinské venkovské osídlení
13	Zelené údolí	vesnice	148 [31]	Venkovská osada Bogolyubovskoe
čtrnáct	Kara-Terek	aul	307 [31]	Vasilevsky venkovské osídlení
patnáct	Konezavodsky	vesnice	1957 [31]	Vasilevsky venkovské osídlení
16	Lesnogorsky	vesnice	110 [31]	Moskalenskoe venkovské osídlení
17	Malajská Stepninka	vesnice	↗ 225 [31]	Stepninskoe venkovské osídlení
osmnáct	Maryanovka	pracovní vyrovnání	↗ 8555 [4]	Městské osídlení Maryanovskoe
19	Maryanovský	vesnice	1108 [31]	Gribanovský venkovská osada
dvacet	Michajlovka	vesnice	149 [31]	Venkovská osada Bogolyubovskoe
21	Moskalenského	vesnice	2468 [31]	Moskalenskoe venkovské osídlení
22	Neudorf	vesnice	↘ 205 [31]	Moskalenskoe venkovské osídlení
23	Nová Šarapovka	vesnice	↘ 662 [31]	Šarapovskoje venkovské osídlení
24	Nové pole	vesnice	↘ 3 [31]	Stepninskoe venkovské osídlení
25	Orlovka	vesnice	1275 [31]	Oryolská venkovská osada
26	Pobočka č. 2 ruského státního statku	lokalita	114 [31]	Moskalenskoe venkovské osídlení
27	Pobočka č. 3 ruského státního statku	lokalita	412 [31]	Moskalenskoe venkovské osídlení
28	Pobočka č. 5 ruského státního statku	lokalita	196 [31]	Moskalenskoe venkovské osídlení
29	Okhrovka	vesnice	159 [31]	Gribanovský venkovská osada
třicet	Petrovka	vesnice	312 [31]	Šarapovskoje venkovské osídlení
31	Piket	vesnice	↗ 819 [31]	Piketinský venkovská osada
32	Školka	vesnice	53 [31]	Moskalenskoe venkovské osídlení
33	Vesnice pojmenovaná po Čapajevovi	vesnice	250 [31]	Zarinské venkovské osídlení
34	Reinfeld	vesnice	235 [31]	Zarinské venkovské osídlení
35	Stará Šarapovka	vesnice	↗ 495 [31]	Šarapovskoje venkovské osídlení
36	step	vesnice	798 [31]	Stepninskoe venkovské osídlení
37	Taťjanovský	železniční zastávka	11 [31]	Piketinský venkovská osada
38	Taťjanovský kordon	lokalita	3 [31]	Piketinský venkovská osada
39	Usovka	vesnice	827 [31]	Gribanovský venkovská osada
40	útulný	vesnice	415 [31]	Gribanovský venkovská osada
41	Cheburenki	vesnice	178 [31]	Gribanovský venkovská osada
42	Šeremetěvka	vesnice	356 [31]	Venkovská osada Bogolyubovskoe

Ekonomie

Mezi 399 podnikatelskými subjekty registrovanými v kraji tvoří 46 % rolnické farmy, cca 20 % obchodní společnosti a partnerství, 9 % neziskových organizací jsou obecní instituce, 3 % státní instituce.

V regionu je rozvinuto mletí mouky, krmná směs a potravinářský průmysl. Mlýnský průmysl ročně zajišťuje až 80 % celkové průmyslové produkce regionu. Asi 15 % pochází z potravinářského průmyslu. Od ledna do prosince 2001 činil objem průmyslové výroby 133 948 tisíc rublů.

V roce 2001 byly uvedeny do provozu bytové domy o výměře 2204 m². Maloobchodní obrat okresu v roce 2001 činil 95 203 tisíc rublů. Obrat zařízení veřejného stravování okresu v období od ledna do září 2001 se odhaduje na 2 300 tisíc rublů.

V kraji působí asi 10 velkých zemědělských organizací. Dynamika hrubé zemědělské produkce v zemědělských podnicích všech kategorií na konci 90. let je následující:

• 1996  - 167240 tisíc rublů,
• 1997  - 187 548 tisíc rublů,
• 1998  - 187 126 tisíc rublů,
• 1999  - 334199 tisíc rublů.

Hrubá sklizeň obilí v podnicích všech kategorií v roce 2001 - 123,1 tis. tun. Osevní plochy zemědělských plodin v podnicích všech kategorií zabírají více než 86 tisíc hektarů. Obilniny zabírají více než 46 tisíc hektarů, pícniny - více než 38 tisíc hektarů.

Počet hospodářských zvířat ve velkých a středních zemědělských organizacích je více než 16 tisíc kusů. Rozvíjen je chov drůbeže, chov prasat, chov ovcí.

Velké podniky

• Kombajn družstevního průmyslu
• Kombinace pekařských výrobků
• Gosbremkonzavod "Omsk"
• SPK Pemzavod "Ovtsevod"

Doprava

Délka zpevněných cest je více než 390 km. Údaje o obratu silniční nákladní dopravy na konci 90. let jsou následující:

• 1996  - 19222,0 tisíc t.km,
• 1997  - 16934,0 tisíc t.km,
• 1998  - 10923,2 tis. t.km,
• 1999  - 11929,9 tis. t.km.

Atrakce

Památky historie, architektury, archeologie a monumentálního umění

• Pevnost Stepnoy , vesnice Stepnoye
• Hromadný hrob bojovníků za sovětskou moc 1919, organizovaný v roce 1955, vesnice Stepnoye
• Hromadný hrob účastníků Maryanovské bitvy z roku 1918, pořádané v roce 1958, rp Maryanovka.
• Hromadný hrob obětí bělogvardějců 1918-1919, organizovaný v roce 1957, obec Piketnoye
• Budova železniční stanice v roce 1896, kde se nacházelo velitelství a pozorovací stanoviště oddílu Rudé gardy v bitvě Maryanovského v roce 1918, železniční stanice osady Maryanovka.
• Vodárenská věž z roku 1896, kde se v Maryanovské bitvě v roce 1918 nacházelo velitelství a pozorovací stanoviště oddílu Rudé gardy, železniční stanice osady Maryanovka.
• Na místo, kde stál vlak, ve kterém se v roce 1919 nacházelo velitelství 5. armády , odtud byl předán telegram V.I.Leninovi o osvobození Omsku od bělogvardějců, železniční stanice Republiky Maryanovka.
• Obelisk vojákům-krajanům, kteří zemřeli během Velké vlastenecké války v letech 1941-1945, postaven v roce 1969, vesnice Moskalensky
• Památník hrdiny Sovětského svazu I. S. Ponomarenko , instalován v roce 1965, vesnice Bogolyubovka
• Pomník V. I. Lenina 1967, obec Orlovka [46]
• Místo Maryanovského bitvy Rudých gard s Bílými Čechy, 15 m východně od nádraží osady Maryanovka.
• Mlýn, kde pracoval Joseph Broz Tito , vesnice Bogolyubovka
• Kurgan redut , rp Maryanovka
• Dům, kde se nacházel evakuovaný sirotčinec č. 23, sv. Jižní vesnice Stepnoye
• Poloha obce "Kurzeme", 5 km od dálnice "Maryanovka-Sherbakul"
• Přímluvná pevnost

Poznámky

1. ↑ z pohledu administrativně-územní struktury
2. ↑ z pohledu municipální struktury
3. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 Omská oblast. Celková plocha pozemků obce . Získáno 18. října 2015. Archivováno z originálu 6. srpna 2017. (neurčitý)
4. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 Trvalé obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2022. Bez zohlednění výsledků celoruského sčítání lidu 2020 (2021) . Federální státní statistická služba . Datum přístupu: 26. dubna 2022. (Ruština)
5. ↑ Výnos Všeruského ústředního výkonného výboru z 25. ledna 1935 „O organizaci nových okresů Omské oblasti“
6. ↑ Výnos krajského výkonného výboru č. 520 ze dne 19. dubna 1936 „O přejmenování „číslovaných“ zastupitelstev obcí“
7. ↑ Okresy Omské oblasti. Regionální oddělení národního ekonomického účetnictví v Omsku. OMGIZ. Omsk. 1936.
8. ↑ Administrativně-územní členění Svazových republik SSSR k 1. lednu 1938
9. ↑ Administrativně-územní členění Svazových republik SSSR k 1. lednu 1941
10. ↑ Rozhodnutí krajského výkonného výboru č. 106 ze dne 6. února 1945 „O dezagregaci venkovských zastupitelstev okresu Maryanovskij v Omské oblasti“ (Schváleno Nejvyšší radou RSFSR dne 16.10.1947). Rozhodnutí krajského výkonného výboru z 23. ledna 1945 "O částečné změně hranic venkovských zastupitelstev okresu Maryanovsky." Výnos Nejvyšší rady RSFSR ze dne 16.10.1947 „O vytvoření vesnických rad Vasilevského, Gribanovského, Dzeržinského a Šarapovského jako součásti okresu Maryanovskij v Omské oblasti“
11. ↑ SSSR administrativně-územní rozdělení svazových republik k 1. lednu 1947. Páté vydání, rozšířené. Informační a statistické oddělení pod Sekretariátem prezidia Nejvyššího sovětu SSSR. Nakladatelství "Zprávy sovětů dělnických zástupců SSSR". Moskva. 1947
12. ↑ Rozhodnutí krajského výkonného výboru ze dne 22. června 1954 „O sjednocení venkovských zastupitelstev regionu Omsk“ (Schváleno Nejvyšší radou RSFSR dne 18. 6. 1954)
13. ↑ Rozhodnutí krajského výkonného výboru ze dne 16. května 1958 „O zařazení obce Maryanovka v okrese Maryanovsky mezi dělnické osady“
14. ↑ Rozhodnutí krajského výkonného výboru ze dne 31. srpna 1958 „O přejmenování některých venkovských zastupitelstev v regionech regionu“
15. ↑ Rozhodnutí krajského výkonného výboru z 8. dubna 1959 „O sjednocení moskalenského a novopopovského venkovského zastupitelstva okresu Maryanovskij“
16. ↑ Rozhodnutí krajského výkonného výboru z 5. srpna 1961 „O sjednocení venkovských zastupitelstev okresu Maryanovsky“
17. ↑ Rozhodnutí regionálního výkonného výboru z 15. prosince 1962 „O konsolidaci venkovských oblastí“ (Schváleno Nejvyšší radou RSFSR dne 2. 1. 1963)
18. ↑ Rozhodnutí krajského výkonného výboru č. 14 ze dne 18. ledna 1965 „O změnách administrativně-územního členění kraje“ (Výnos Nejvyšší rady RSFSR ze dne 11. ledna 1965). Rozhodnutí krajského výkonného výboru č. 145 ze dne 29. února 1968 „O přejmenování osad okresů Moskalensky, Maryanovsky a Kormilovsky“ (Výnos Nejvyšší rady RSFSR ze dne 1.9.1969)
19. ↑ Rozhodnutí krajského výkonného výboru č. 249 ze dne 31. března 1966 „O vytvoření Rady obce Bogolyubovskij okresu Maryanovskij“
20. ↑ Rozhodnutí krajského výkonného výboru č. 609 ze dne 6. října 1970 „O změnách administrativně-územního členění některých venkovských zastupitelstev kraje“
21. ↑ Administrativně-územní rozdělení svazových republik SSSR k 1. lednu 1987
22. ↑ Rozhodnutí krajského výkonného výboru č. 264 ze dne 29. září 1989 „O některých změnách administrativně-územního členění Bolsheukovskij, Isilkulskij, Kalačinskij, Kormilovskij, Ljubinskij, Maryanovskij, Moskalenskij, Muromcevskij, Nazyvaevskij, Nižněomskij, Pavlovarskij. Okresy Poltava, Sargatsky, Sedelnikovsky, Tauride, Tarsky, Tevrizsky, Ust-Ishimsky v regionu“
23. ↑ Rozhodnutí prezidia Regionální rady č. 8 ze dne 15. ledna 1991 „O některých změnách v administrativně-územním členění regionů Maryanovskij, Moskalenskij a Oděsa v Omské oblasti“
24. ↑ Administrativně-územní členění k 1.3.1991. Prezidium Omské regionální rady lidových poslanců. Redakční a vydavatelské oddělení. Omsk. 1991
25. ↑ Usnesení zákonodárného sboru Omské oblasti Zákon Omské oblasti ze dne 15. října 2003 č. 467-OZ „O administrativně-územní struktuře Omské oblasti a postupu při její změně“
26. ↑ Usnesení zákonodárného sboru Omské oblasti č. 216 ze dne 15. července 2004 „O změnách a doplnění zákona Omské oblasti“ „O správní a územní struktuře Omské oblasti a postupu při její změně“ v r. u všech okresů bylo zavedeno jednotné rozdělení na okresy venkovské
27. ↑ Rozhodnutí Rady městského obvodu Maryanovskij regionu Omsk ze dne 3. srpna 2006 č. 37/7 „O oficiálních symbolech městského obvodu Maryanovsky regionu Omsk“
28. ↑ Pamětní kniha Omské oblasti za rok 2008. Federální státní statistická služba. Územní orgán federální státní statistické služby pro oblast Omsk. Omsk. 2008
29. ↑ Celoruské sčítání lidu z roku 2002. Hlasitost. 1, tabulka 4. Obyvatelstvo Ruska, federální okresy, zakládající subjekty Ruské federace, okresy, městská sídla, venkovská sídla - okresní centra a venkovská sídla s počtem obyvatel 3 tisíce a více . Archivováno z originálu 3. února 2012. (Ruština)
30. ↑ Počet stálých obyvatel Ruské federace podle měst, sídel městského typu a okresů k 1. lednu 2009 . Datum přístupu: 2. ledna 2014. Archivováno z originálu 2. ledna 2014. (Ruština)
31. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 3533 34 00. R. – 4 . _ _ _ _ Populace městských a venkovských sídel regionu Omsk . Získáno 16. dubna 2014. Archivováno z originálu 16. dubna 2014. (Ruština)
32. ↑ Oblast Omsk. Odhadovaný počet obyvatel k 1. lednu 2009-2016
33. ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí. Tabulka 35. Předpokládaný počet trvale bydlících obyvatel k 1. lednu 2012 . Získáno 31. 5. 2014. Archivováno z originálu 31. 5. 2014. (Ruština)
34. ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2013. - M.: Federální státní statistická služba Rosstat, 2013. - 528 s. (Tabulka 33. Obyvatelstvo městských částí, městských částí, městských a venkovských sídel, městských sídel, venkovských sídel) . Datum přístupu: 16. listopadu 2013. Archivováno z originálu 16. listopadu 2013. (Ruština)
35. ↑ Tabulka 33. Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2014 . Získáno 2. srpna 2014. Archivováno z originálu 2. srpna 2014. (Ruština)
36. ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2015 . Získáno 6. srpna 2015. Archivováno z originálu dne 6. srpna 2015. (Ruština)
37. ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2016 (5. října 2018). Získáno 15. května 2021. Archivováno z originálu dne 8. května 2021. (Ruština)
38. ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2017 (31. července 2017). Získáno 31. července 2017. Archivováno z originálu 31. července 2017. (Ruština)
39. ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2018 . Získáno 25. července 2018. Archivováno z originálu dne 26. července 2018. (Ruština)
40. ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2019 . Získáno 31. července 2019. Archivováno z originálu dne 2. května 2021. (Ruština)
41. ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2020 . Získáno 17. října 2020. Archivováno z originálu dne 17. října 2020. (Ruština)
42. ↑ Počet stálých obyvatel Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2021 . Získáno 27. dubna 2021. Archivováno z originálu dne 2. května 2021. (Ruština)
43. ↑ ROSSTAT . Datum přístupu: 5. ledna 2014. Archivováno z originálu 23. května 2013. (Ruština)
44. ↑ Obyvatelstvo městských částí regionu Omsk podle národnosti (2010) (nedostupný odkaz) . Datum přístupu: 26. března 2014. Archivováno z originálu 22. února 2014. (neurčitý) 
45. ↑ Podíl nejpočetnějších národností regionu Omsk na počtu obyvatel městských částí a města Omsk (2010) (nedostupný odkaz) . Získáno 26. března 2014. Archivováno z originálu 10. prosince 2013. (neurčitý) 
46. ↑ Rozhodnutí Oblastního výkonného výboru Omska ze dne 26. června 1980 č. 239/10 „O opatřeních ke zlepšení ochrany, obnovy a využití historických a kulturních památek Omské oblasti“

Odkazy

• Maryanovsky okres na portálu vlády regionu Omsk
• děkanství Maryanovo
• Maryanovskaya regionální noviny "Avangard"

Osady okresu Maryanovský
	Okresní centrum Maryanovka Najeto 2857 km Aleksandrovka Alekseevka Alonian Berezovka Bogoljubovka Velký háj Vasilievka holeně Gribanovka Dombai Rozbřesk svobody Zelené údolí Kara-Terek Konezavodsky Lesnogorsky Malajská Stepninka Maryanovský Michajlovka Moskalenského Neudorf Nová Šarapovka Nové pole Orlovka Pobočka č. 2 ruského státního statku Pobočka č. 3 ruského státního statku Pobočka č. 5 ruského státního statku Okhrovka Petrovka Piket Školka Vesnice pojmenovaná po Čapajevovi Reinfeld Stará Šarapovka step Taťjanovský Taťjanovský kordon Usovka útulný Cheburenki Šeremetěvka

Městské útvary okresu Maryanovský
	Maryanovskoe Bogolyubovskoe Vasilievskoe Gribanovskoe Zarinskoje Moskalenskoje Orlovskoje Piketinský Stepninskoe Šarapovskoje

Omská oblast
Města	Isilkul Kalačinsk Nazyvaevsk Omsk Tara Ťukalinsk
Okresy	Německý státní příslušník Azov Bolšerechenský Bolsheukovsky Gorkij Znamensky Isilkulský Kalachinský Kolosovský Kormilovský Krutinský Ljubinskij Maryanovský Moskalenského Muromcevskij Nazyvaevsky Nižněomského Novovaršavskij Oděsa Okonešnikovskij Omsk Pavlogradského Poltava rusko-polanský Sargatského Sedělnikovskij Taurid Tara Tevrizian Tyukalinsky Ust-Ishimsky Cherlaksky Sherbakul
Zeměpis Správně-územní členění městská sídla Příběh Počet obyvatel Ekonomika Vlajka Erb Hymnus