Mezipatro

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 14. února 2022; ověření vyžaduje 1 úpravu .

Mezipatro ( fr.  mezzanine , ital.  mezzanino [1] , z mezzano  - střední [2] ) - v architektuře nástavba nad střední částí obytné budovy, nad středním rizalitem nebo portikem . Na výšku - pod plnou podlahou, odtud název. Rozšířený v ruské stavovské architektuře období klasicismu . V ruských panských sídlech z konce 18. - počátku 19. století se však mezipatro nazývalo nejen samostatným objemem horního mezipatra, ale také horní částí fasády budovy, zvýrazněnou balkonem překračujícím sloupy portiku. přibližně uprostřed nebo mírně nad středem. Italský motiv se tak stal typicky ruským a objevil se charakteristický výraz „dům s mezipatrem“ [3] .

Totéž v interiéru  - mezipatro , ve starověké ruské architektuře - polati . Častá chyba: mezipatro se v ruské dřevěné architektuře nazývá podkrovní nástavba – „svetelka“ nebo „svetlitsa“ [4] [5] .

Viz také

Poznámky

  1. Mezipatro  // Moesia - Morshansk. - M .  : Sovětská encyklopedie, 1974. - ( Velká sovětská encyklopedie  : [ve 30 svazcích]  / šéfredaktor A. M. Prochorov  ; 1969-1978, sv. 16).
  2. Vasmer M. Mezzanine // Etymologický slovník ruského jazyka. Svazek 2 / Překlad z němčiny. a dodatky O. N. Trubačova. - 2. vyd., vymazáno. - M. : Progress, 1986. - S. 594. - 672 s.
  3. Vlasov V. G. Mezzanine // Vlasov V. G. Nový encyklopedický slovník výtvarného umění. V 10 svazcích - Petrohrad: Azbuka-Klassika. - T. V, 2006. - S. 427
  4. Plužnikov V. I. Pojmy ruského architektonického dědictví. Slovník-glosář. — M.: Umění, 1995. — S. 88
  5. Ort A.I., Faltinsky R.A. Slovník stavebních pojmů. - Petrohrad: Standard, 2009. - S. 139