Opera | |
Mrtvé duše | |
---|---|
Skladatel | Rodion Ščedrin |
libretista | Rodion Ščedrin |
Jazyk libreta | ruština |
Zdroj spiknutí | stejnojmenná báseň N.V. Gogol |
Žánr | operní scény |
Akce | 3 |
obrazy | 19 scén |
Rok vytvoření | 1976 |
První výroba | 1977 |
Místo prvního představení | velké divadlo |
"Dead Souls" - operní scény skladatele Rodiona Shchedrina , napsané na spiknutí stejnojmenné básně Nikolaje Gogola .
Skladatel se obrátil na Gogolovo dílo na objednávku Velkého divadla a na díle pracoval asi deset let, libreto si napsal sám. Premiéra se konala ve Velkém divadle v roce 1977 (dirigentem byl Y. Temirkanov, režisérem B. Pokrovskij) [1] .
Zásilka | Zpívající hlas [2] | Účinkující na premiéře ve Velkém divadle [3] [4] 7. června 1977 Dirigent - Jurij Temirkanov |
---|---|---|
Pavel Ivanovič Čičikov | virtuózní baryton | Alexandr Vorošilo |
Nozdryov | dramatický tenor | Vladislav Piavko |
box | mezzosoprán | Larisa Avdeeva |
Sobakevič | široký rozsah basů | Boris Morozov |
Plyšák | mezzosoprán nebo charakteristický tenor | Galina Borisová |
Manilov | lyricky tenor | Vitalij Vlasov |
Mizhuev | nízké basy | Vladimír Filippov |
Selifan | vysoký tenor v ruském lidovém způsobu zpěvu | Alexej Maslennikov |
muž s kozou | bas | Petr Hluboký |
vousatý muž | bas profundo | Georgij Selezněv |
refrén | tři sólisté na ruský způsob zpěvu | Lydia Nikolskaya, Lyubov Kuzmicheva , Dana Muravyova |
Výkřik vojáka | mezzosoprán | Nina Grigorievová |
Anna Grigorievna, dáma příjemná ve všech ohledech | koloraturní soprán | Irina Zhurina |
Sofie Ivanovna, ta dáma je prostě příjemná | koloraturní soprán | Olga Teryushnova |
Guvernér | bas | Leo Vernigora |
Guvernér | kontraalt | Raisa Kotová |
Guvernérova dcera | bez zpěvu (balerína) | Natalya Sedychová |
Žalobce | baryton nebo vysoký bas | Vladimír Valaitis |
Šéf policie | basbaryton | Jurij Grigorjev |
Poštmistr | dramatický tenor | Georgij Andrjuščenko |
předseda komory | tenor | Anatoly Mishutin |
Ližánka Manilová | lyrický koloraturní soprán | Marta Kostyuk |
Kněz | lyrický tenor | Andrej Sokolov |
Policejní kapitán | bas nebo barytonový bas | Nikolaj Nizienko |
Sysoj Pafnutevič | tenor | Vladislav Pašinskij |
McDonald Karlovich | bas | Alexandr Laptěv |
Pavluška, dvorní muž Nozdreva | tenor | Jevgenij Shapin |
Porfirij, dvorní muž Nozdryova | bas | Jurij Koroljov |
Manilovova matka | soprán | Galina Čornobová |
Manilovův otec | tenor | Konstantin Baškov |
Dědeček Manilov | bas | Jurij Koroljov |
Bobelin, portrét řeckého generála | soprán | Larisa Jurčenková |
Miauli, portrét řeckého velitele | tenor | Jevgenij Shapin |
Kanari, portrét řeckého velitele | tenor | Konstantin Baškov |
Mavrocordato, portrét řeckého velitele | bas | Jurij Koroljov |
Petruška, Čičikovův lokaj | beze slov | Alexej Romanov |
Alcides a Themistoclus, děti Manilova | bez zpěvu | Osip a Rodion Tuninskij |
„V hudebním řešení opery se Ščedrin opírá o zkušenosti svých velkých předchůdců. Kořeny hudby "Dead Souls" jsou v naší domácí klasice. Vedou od Kamenného hosta od Dargomyžského a Sňatku od Musorgského k operám Prokofjeva a Šostakoviče. V návaznosti na jejich realistické tradice autor "Dead Souls" odvážně rozvíjí expresivní jazyk založený na spolehlivých intonacích lidské řeči moderními prostředky. Skladatel přitom opět projevil hlubokou náklonnost k lidové hudbě, jejíž ducha jako umělec naší doby báječně cítí a přenáší.
— Tichon Khrennikov [5]Rodiona Shchedrina | Díla|||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
opery |
| ||||||
balety |
| ||||||
symfonie |
| ||||||
Koncerty |
| ||||||
Komorní hudba |
| ||||||
Poznámka | ¹ hudební aranžmá Georges Bizet |